oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

HÄMÄLÄINEN proti Finsku (č. 37359/09)

publikováno: 26.03.2015

Článek 8 Úmluvy (právo na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence)
Rozsudek z 19. července 2014
Odmítnutí přidělit stěžovatelce identifikační číslo po změně pohlaví, ledaže by její manželství bylo změněno na registrované partnerství.

Finský právní řád umožňuje uzavření manželství mezi osobami opačného pohlaví. Avšak i když stejnopohlavní páry manželství uzavřít nemohou, je jim umožněno vstoupit do registrovaného partnerství. 

Stěžovatelka se narodila jako dítě mužského pohlaví a v roce 1996 uzavřela manželství. Manželskému páru se narodilo v roce 2002 dítě. V roce 2009 stěžovatelka podstoupila chirurgický zákrok, během něhož jí bylo změněno pohlaví. I když si změnila křestní jméno, nebylo jí umožněno změnit identifikační číslo, které označovalo osobu ženského pohlaví, ledaže by souhlasila s tím, že její manželství bude trasformováno v registrované partnerství, anebo pokud bude její manželství rozvedeno. Jak stěžovatelka, tak její manželka projevily přání setrvat v manželství, neboť rozvod by byl v rozporu s jejich náboženským vyznáním, a podle jejich názoru registrované partnerství neposkytovalo stejnou záruku pro ně i pro jejich dítě tak, jako institut manželství.

Ve stížnosti k ESLP stěžovatel namítal na základě článku 8 Úmluvy, že její právo na soukromý a rodinný život bylo porušeno, když úplné uznání změny jejího pohlaví záviselo na transformaci jejího manželství na registrované partnerství.

ESLP se zabýval otázkou, zda respektování stěžovatelčina soukromého a rodinného života obsahovalo positivní povinnost státu umožnit účinné a dostupné řízení, ve kterém by stěžovatelka měla možnost požádat, aby změna jejího pohlaví byla uznána a ona zůstala v manželském svazku. ESLP v této souvislosti připomněl, že Úmluva neukládá smluvním státům povinnost umožnit uzavřít stejnopohlavní manželství. Právní úprava týkající se účinků změny pohlaví v kontextu manželství spadá do široké rozhodovací pravomoci smluvních států, byť nikoli zcela. Navíc Úmluva nevyžaduje žádnou zvláštní úpravu v případě, jako byla situace stěžovatelky. ESLP též podotkl, že mezi smluvními státy neexistuje konsensus umožňující stejnopohlavní manželství a v případě, že taková manželství jejich právní řády umožňují, neexistuje mezi nimi souhlas, pokud jde o to, jak postupovat v případě, jestliže během manželství si jeden z manželů změní pohlaví.

ESLP judikoval, že vzhledem k tomu, že transformace manželství v registrované partnerství bylo podle finského práva automatické, souhlas manžela k registraci změny pohlaví byl základním požadavkem určeným k ochraně obou manželů před jednostranným rozhodnutím jednoho z nich. Navíc stěžovatelka a její manželka by neztratily žádné z práv, pokud by jejich manželství bylo transformováno do registrovaného partnerství. Pokud šlo o aspekt rodinného života, ESLP poznamenal, že registrované partnerství by nijak neovlivnilo otcovství stěžovatelky k její dceři, ani právní důsledky její odpovědnosti za péči o dítě. Judikoval, že finská právní úprava nebyla nepřiměřená a nebyla tak v rozporu s ustanovením článku 8 Úmluvy.