oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Filip Melzer, Petr Tégl a kol.: Občanský zákoník - Velký komentář, 1. svazek, § 1-117

autor: JUDr. Tomáš Novosad
publikováno: 27.03.2014

Leges, Praha 2013, 720 stran, 1190 Kč.

Čas oponou trhl a na scénu vstou­pil nový občanský zákoník. Svět se si­ce nezměnil, ovšem profesní život čes­kých právníků (a nejen jich) se mění podstatně. Někteří se v hrůze křižu­jí, jiní jsou v očekávání, zřejmě však nikoli blaženém, a jsou dokonce i ta­cí, kteří září štěstím. Ať už se nadšení nachází na jakémkoli stupni, zákoník je zde, je účinný a je třeba jej apliko­vat. S tím by nám měly pomoci také komentáře, které se k novém kodexu postupně vydávají.

Jedním z nich je komentář s názvem „Občanský zákoník - Velký komen­tář“ vydaný v nakladatelství Leges v r. 2013, tedy přesněji řečeno proza­tím prvý svazek tohoto komentáře. Na něm spolupracovalo celkem devate­náct autorů pod vedením JUDr. Filipa Melzra, Ph.D., a JUDr. Petra Tégla, Ph.D. A je to dílo úctyhodné. Na více než šesti stech stranách je komento­váno prvých 117 ustanovení. V úvodu komentář stručně seznamuje s postu­pem prací na novém občanském zá­koníku, dává nahlédnout do dějin ko­difikací soukromého práva v českých zemích a předestírá obecnou část dů­vodové zprávy k NOZ, což je praktic­ké, neboť právě důvodová zpráva bude zejména v začátcích jedním z význam­ných pramenů poznání a výkladu ko­dexu. Zvláštní část důvodové zprávy je vždy přiřazena na začátek komen­táře toho ustanovení, kterého se týká, a zároveň je uvedeno, které ustanove­ní zrušeného občanského zákoníku, zákona o rodině či obchodního záko­níku je komentovanou normou nahra­zeno. To je také praktické, neboť jde o jakousi převodní tabulku usnadňují­cí život praktikům. Samotný komentář k jednotlivým paragrafům je zevrub­ný a pečlivý, obsahuje odkazy na lite­raturu a použitelnou judikaturu čes­kých i zahraničních soudů a srovnání s kodexy jiných zemí a jiných dob. Ze­jména v nejobecnějších partiích NOZ (tj. ust. § 1 až 14), kterým je věnová­na téměř polovina svazku, se jedná o nadčasové dílo vysoké úrovně, na­plňující nejlepší akademickou tradi­ci a umožňující pochopit inspirační zdroje, východiska, teze a zásady no­vého občanského zákoníku. U nejšířeji komentovaných ustanovení (např. ust. § 1 je komentováno na 50 stranách, § 8 na 36 stranách) je k dispozici také os­nova výkladu, díky čemuž je komen­tář přehlednější. Také v dalších usta­noveních, týkajících se fyzické osoby a ochrany jejího jména a osobnosti, je zjevné, že autoři rozumí tomu, o čem píší, resp. co komentují. Takto napří­klad přesvědčivě a zároveň vzletně vy­světlují výslovný odkaz ust. § 19 odst. 1 NOZ nejen na rozum, ale i cit při roz­poznávání přirozených práv člověka: Lidé dokáží poznat a uznat přirozená práva druhých osob ne pouze proto, že mají rozum, ale též proto, že umí být vnímaví k jejich potřebám a legitimním zájmům. Mnohé hodnoty, které respek­tujeme jako významné, mají symbolic­ký a potažmo i emoční význam, obvyk­le jsou svázané s konkrétními, osobně individualizovanými kontexty, vůči kte­rým jsou schémata chladného rozumu slepá. Potřebujeme rozum a cit v jejich kombinaci, abychom uměli vhodně zvá­žit a použít obecné principy v jedinečných situacích, a to i v takových, se kterými nikdo předem nepočítal. Rozum bez ci­tu by vedl k formalismu, cit bez rozumu k nespoutanému subjektivismu. Jedině snad lze vytknout, že výběr dostupné a použitelné judikatury k ustanovením chránícím osobnost člověka není vždy zcela důsledný, zejména vezmeme-li v úvahu, že jde o typické právo soud­covské. Například v poučném textu vě­nujícím se výkladu samotného pojmu osobnost člověka čteme také o Kanto­vi, Descartovi, Jaspersovi nebo raně scholastickém členění duše a těla, ov­šem klasickou a opakovaně judikovanou definici Nejvyššího soudu, která nepochybně bude použitelná i do bu­doucna, postrádáme. Nic proti filozo­fii, ale někdy se může hodit spíš ten judikát, je-li k mání.

Nicméně v okamžiku, kdy chybí prak­tické zkušenosti a judikatura, je cesta zvolená autory správná a vlastně jedi­ná možná. Většina z nich, včetně obou vedoucích autorského kolektivu, se re­alizuje prvotně v akademické sféře, ov­šem přizváni byli také soudci, notář, advokáti a právníci Ministerstva spra­vedlnosti. Zároveň se autoři, či přes­něji, někteří z nich, podíleli na přípra­vách NOZ a souvisejících předpisů, byli členy rekodifikační komise Mini­sterstva spravedlnosti pro přípravu no­vého občanského zákoníku a nyní jsou povětšinou také členy Komise pro apli­kaci nové civilní legislativy, která byla před dvěma lety Ministerstvem sprave­dlnosti zřízena. Díky tomu jsou schop­ni zpřístupnit čtenářům také užitečné poznatky a postřehy, které při tvorbě NOZ a jeho následném akademickém testování zaznívaly. Jestliže autorský kolektiv v následujících svazcích, které se více budou týkat konkrétních práv­ních institutů, udrží rovnováhu jak me­zi cenným teoretickým (doktrinálním) základem a přímo použitelnou či ales­poň v něčem inspirativní judikaturou českých i zahraničních soudů, včetně té prvorepublikové, popř. starší, tak mezi příspěvky jednotlivých autorů, stane se komentář už napořád zásad­ní součástí české právnické literatury.

 

Můžete koupit Z d e.