Exekuční srážky ze mzdy v r. 2016: Nezabavitelné minimum, postupy, příklady

autor: Richard W. Fetter
publikováno: 26.04.2016

Výpočtový vzorec pro exekuční srážky ze mzdy určuje občanský soudní řád a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy povinného zaměstnance. I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Uvedené předpisy pak ještě určují částku, nad kterou naopak může být zbytek čisté mzdy (povinného dlužníka) postižen bez omezení a v rozmezí těchto částek stanoví princip postihu čisté mzdy povinného, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek.

Nezabavitelné minimum

Nezabavitelnou částku na povinného dlužníka stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3410 Kč, která se pro rok 2016 nezměnila, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, která je pro rok 2016 nově nařízením vlády č. 395/2015 Sb. stanovena na 5858 Kč, čili jako 2/3 z částky 9268. Nezabavitelná částka na povinného tak činí 6178,67 Kč.

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6178,67 Kč, činí tedy 1544,67 Kč.

Nezabavitelnou (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. (Nezaokrouhlují se jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné - případně v průběhu výpočtu resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné - zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.)

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3410 Kč a částky 5858 Kč, činí tedy 9268 Kč.

Tabulka – Nedávný vývoj nezabavitelných a dalších souvisejících částek potřebných k výpočtu exekučních srážek ze mzdy (v Kč)

Jak vidno z tabulky, nezabavitelné částky (a ostatní parametry pro srážky ze mzdy) pro rok 2016 oproti roku 2015 vzrostly (což v praxi u povinných dlužníků, kterým nebude zvýšena mzda, vede k nižším srážkám ze mzdy a prodloužení doby splácení dluhů oprávněným věřitelům), ale stále ještě nedosáhly úrovně z roku 2014. Pro rok 2015 totiž v tabulce uvedené hodnoty poklesly z důvodu snížení normativu nákladů na bydlení pro tento rok (od něhož se nezabavitelné částky odvozují), který byl snížen z důvodu snížení cen elektrické energie v předchozím r. 2014.

Výpočtový vzorec

Výpočtový vzorec pro exekuční srážky určuje, jak už bylo naznačeno úvodem, občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění) a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy povinného zaměstnance. Uvedené předpisy pak ještě určují částku, nad kterou naopak může být zbytek čisté mzdy (povinného dlužníka) postižen bez omezení a v rozmezí těchto částek stanoví princip postihu čisté mzdy povinného, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky, pokud jde o uspokojení nepřednostních pohledávek, resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek. Seznam přednostních pohledávek, mezi něž patří v prvé řadě výživné, dále např. pohledávky daňové aj., je obsažen v ust. § 279 odst. 2 občanského soudního řádu.

Postup srážek - Po třetinách

• Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
• Z čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka.
• Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je rovna nebo nižší 9268 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 9268 Kč je 3089 Kč. (Případný zbytek 1 nebo 2 Kč (odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží povinnému.)
• Částka přesahující hranici 9268 Kč se srazí bez omezení.
• 1. třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).
• 2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.
• 3. třetina se vždy vyplatí povinnému.
• Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1.
• Částka přesahující hranici 9268 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 9268 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Příklady srážek

Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož hrubá mzda činí 25 500 Kč, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 200 000 Kč. Exekuce se provádí z čisté mzdy, proto je třeba ji nejprve vypočítat a poté z ní provést srážky. Z hrubé mzdy je sráženo zdravotní pojištění ve výši 4,5 %, což je 1147,50 Kč, po zaokrouhlení 1148 Kč; sociální pojištění ve výši 6,5 %, což je 1657,50 Kč, po zaokrouhlení 1658 Kč. Superhrubá mzda činí 34 170 Kč, po zaokrouhlení na celá sta korun nahoru 34 200 (25 500 x 1,34, když ke hrubé mzdě (1,0 čili 100 %) připočteme zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 % čili 0,09) a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (25 % čili 0,25)). Daň z příjmu fyzických osob resp. záloha na ni činí 3060 Kč (15 % ze superhrubé mzdy 34 200 Kč – měsíční sleva na dani 2070 Kč). Čistá mzda zaměstnance tedy činí 19 634 Kč (hrubá mzda 25 500 Kč – zdravotní pojištění 1148 Kč – sociální pojištění 1658 Kč – záloha na daň z příjmů 3 060 Kč). Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6178,67 Kč, zaokrouhleno na 6179 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 13 455 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9268 Kč, z čehož jedna třetina činí 3089 Kč a ještě zbude 1 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3089 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9268 Kč (čili 13 455 – 9268) tedy 4187 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 7276 Kč (3089 Kč + 4187 Kč). Zaměstnanci zůstane (základní) nezabavitelná částka 6179 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), t.j. 2 x 3089 Kč čili 6178 Kč, a zbytek 1 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 358 Kč.

V dalších příkladech již pro zjednodušení budeme počítat rovnou s čistou mzdou.

Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 20 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč). Nezabavitelná (základní) částka na povinného je 6178,67 Kč, na vyživované osoby 3 x 1544,67 Kč, tedy 4634,01 Kč, celkem tak 10 812,68 Kč čili po zaokrouhlení 10 813 Kč, které se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbudou 9707 Kč (20 520 – 10 813). Z toho 439 Kč (9707 – 9268) lze srazit bez omezení; přiřadí se ke druhé třetině. Částka 9268 Kč se rozdělí na třikrát 3089 Kč a zbude 1 Kč. Z první třetiny (3089 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (3089 Kč) a 439 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (3089 Kč) dostane povinný zaměstnanec. Zaměstnanci tak z čistého výdělku 20 520 Kč zůstane 13 903 Kč (nezabavitelná částka 10 813 Kč + třetí třetina 3089 Kč + zbytek 1 Kč; 6617 Kč (439 Kč + 2 x 3089 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.

Konkurence více exekucí – pohledávek a jejich pořadí

Pořadí srážek ze mzdy je upraveno zejména v ust. § 148 a § 149 zákoníku práce, pokud jde o exekuční srážky, pak se pořadí pohledávek řídí ust. § 280 občanského soudního řádu:

• Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. (Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.)
• Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
• Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Příklad uspokojení pohledávek podle jejich pořadí:

Zaměstnanci, který je podruhé ženatý a má příjem 20 520 Kč čistého za měsíc, je na dítě z prvního manželství na základě nařízeného výkonu rozhodnutí sráženo výživné ve výši 5500 Kč měsíčně. Nadto 2. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli nově doručen exekuční příkaz (finančního úřadu), na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky (ve výši 90 000 Kč) a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč).

Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6178,67 Kč na osobu povinného a 1544,67 Kč na manželku, tedy celkem po zaokrouhlení 7724 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy (20 520 Kč) činí zbytek čisté mzdy 12 796 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9268 Kč, z čehož jedna třetina činí 3089 Kč (přičemž zbude 1 Kč). Zbývá 3528 Kč (12 796 – 9268), které lze srazit bez omezení.

Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 3089 Kč se použije (bez zřetele na to jaké má pořadí) na uspokojení (přednostní) pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost – proto na další přednostní pohledávku z této třetiny ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5500 Kč čili 2411 Kč se použije (doplní) z částky, kterou lze srazit bez omezení (3528 Kč). A z té zbude ještě 1117 Kč (3528 – 2411).

Další (a to 1.) třetina zbytku čisté mzdy 3089 Kč a další část (zbytek) z částky, kterou lze srazit bez omezení, tedy z 3528 Kč, čili 1117 Kč, se použije na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. (Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.)

Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3089 + 2411), na přednostní daňovou pohledávku 4206 Kč (3089 + 1117). Zaměstnanci bude vyplaceno 10 814 Kč (7724 + 3089 + 1).

Příklad poměrného uspokojení pohledávek:

Představme si, že shodou okolností byly zaměstnavateli, v případě (příkladu) jako je ten předchozí, doručeny (oba) dva exekuční příkazy pro přednostní (daňovou) i nepřednostní (soukromoprávní) pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je zaměstnanci sráženo pro exekuci na výživné, jak bylo uvedeno. Pohledávka výživného ve výši 5500 Kč bude znovu uhrazena z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení. Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná. 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč; poměrné číslo stanovíme podílem částky 3089 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,0193062; poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1737,558 Kč pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1351,434 Kč pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč. Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1351 Kč. Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1738 Kč a část (zbytek) částky, nad kterou lze srážet bez omezení.

Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3089 + 2411), na daňový dluh 2855 Kč (1738 + 1117) a na soukromoprávní dluh 1351 Kč. Zaměstnanci bude vyplaceno 10 814 Kč (7724 + 3089 + 1). 

Autor je právníkem v Praze.