oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Exekuční srážky ze mzdy v r. 2015: Nezabavitelné minimum, postupy, příklady

autor: Richard W. Fetter
publikováno: 16.06.2015

Výpočtový vzorec pro exekuční srážky ze mzdy určuje občanský soudní řád a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy povinného zaměstnance. I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Uvedené předpisy pak ještě určují částku, nad kterou naopak může být zbytek čisté mzdy (povinného dlužníka) postižen bez omezení a v rozmezí těchto částek stanoví princip postihu čisté mzdy povinného, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek.

Nezabavitelné minimum 

Nezabavitelnou částku na povinného dlužníka stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3410 Kč a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, která je pro rok 2015 (nařízením vlády č. 327/2014 Sb.) stanovena na 5767 Kč čili jako 2/3 z částky 9177. Nezabavitelná částka na povinného činí 6118 Kč.  

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6118 Kč, činí tedy 1529,50 Kč. Nezabavitelnou (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. (Nezaokrouhlují se jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné - případně v průběhu výpočtu resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné - zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.) 

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3410 Kč a částky 5767 Kč, činí tedy 9177 Kč. 

Výpočtový vzorec

Výpočtový vzorec pro exekuční srážky určuje, jak už bylo naznačeno úvodem, občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.) a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy povinného zaměstnance. Uvedené předpisy pak ještě určují částku, nad kterou naopak může být zbytek čisté mzdy (povinného dlužníka) postižen bez omezení a v rozmezí těchto částek stanoví princip postihu čisté mzdy povinného, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek. Seznam přednostních pohledávek, mezi něž patří v prvé řadě výživné, dále např. pohledávky daňové aj., je obsažen v § 279 odst. 2 občanského soudního řádu. 

Postup srážek - Po třetinách

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 9177 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi). 

Příklady srážek:

Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 100 000 Kč. Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6118 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 402 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9177 Kč, z čehož jedna třetina činí 3059 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3059 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9177 Kč (čili 12 402 – 9177) tedy 3225 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 6284 Kč (3059 Kč + 3225 Kč). Zaměstnanci zůstane (základní) nezabavitelná částka 6118 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), t.j. 2 x 3059 Kč čili 6118 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 236 Kč. 

Představme si, že zaměstnanec uvedený v předchozím příkladu končí zaměstnání z organizačních důvodů a obdrží odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku 62 000 Kč čistého. Srážky ze mzdy tak budou prováděny z celkového příjmu zaměstnance za poslední měsíc, včetně odstupného, tj. 80 520 Kč. Nezabavitelná částka na povinného zůstává i v tomto případě 6118 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí její zbytek 74 402 Kč. Pro uspokojení exekučně vymáhané pohledávky se použije 1/3 z 9177 Kč čili 3059 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9177 (čili 74 402 – 9177) tedy 65 225 Kč. Celková srážka tak činí 3059 Kč + 65 225 Kč = 68 284. Zaměstnanci zůstane znovu jen 12 236 Kč. 

Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 20 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč). Nezabavitelná (základní) částka na povinného je 6118 Kč, na vyživované osoby 3 x 1529,50 Kč, tedy 4588,50 Kč, celkem tak 10 706,50 Kč čili po zaokrouhlení 10 707 Kč, které se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbudou 9813 Kč (20 520 – 10 707). Z toho 636 Kč (9813 – 9177) lze srazit bez omezení; přiřadí se ke druhé třetině. Částka 9177 Kč se rozdělí na třikrát 3059 Kč. Z první třetiny (3059 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (3059 Kč) a 636 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (3059 Kč) dostane povinný zaměstnanec. Zaměstnanci tak z čistého výdělku 20 520 Kč zůstane 13 766 Kč (nezabavitelná částka 10 707 Kč + třetí třetina 3059 Kč; 6754 Kč (636 Kč + 2 x 3059 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů. 

Konkurence více exekucí – pohledávek a jejich pořadí

Pořadí srážek ze mzdy je upraveno zejména v § 148 a § 149 zákoníku práce, pokud jde o exekuční srážky, pak se pořadí pohledávek řídí § 280 občanského soudního řádu:

Příklad uspokojení pohledávek podle jejich pořadí:

Zaměstnanci, který je podruhé ženatý a má příjem 20 520 Kč čistého za měsíc, je na dítě z prvního manželství na základě nařízeného výkonu rozhodnutí sráženo výživné ve výši 5500 Kč měsíčně. Nadto 2. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli nově doručen exekuční příkaz (finančního úřadu), na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky (ve výši 90 000 Kč) a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč).

Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6118 Kč na osobu povinného a 1529,50 Kč na manželku, tedy celkem po zaokrouhlení 7648 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 872 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9177 Kč, z čehož jedna třetina činí 3059 Kč. Zbývá 3695 Kč (12 872 – 9177), které lze srazit bez omezení.

Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 3059 Kč se použije (bez zřetele na to jaké má pořadí) na uspokojení (přednostní) pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost – proto na další přednostní pohledávku z této třetiny ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5500 Kč čili 2441 Kč se použije (doplní) z částky, kterou lze srazit bez omezení. A z té zbude 1254 Kč (3695 – 2441).

Další (a to 1.) třetina zbytku čisté mzdy 3059 Kč a další část (zbytek) z částky, kterou lze srazit bez omezení, tedy 1254 Kč, se použije na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.

Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3059 + 2441), na přednostní daňovou pohledávku 4313 Kč (3059 + 1254). Zaměstnanci bude vyplaceno 10 707 Kč (7648 + 3059). 

Příklad poměrného uspokojení pohledávek:

Představme si, že shodou okolností byly zaměstnavateli, v případě (příkladu) jako je ten předchozí, doručeny (oba) dva exekuční příkazy pro přednostní (daňovou) i nepřednostní (soukromoprávní) pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je zaměstnanci sráženo pro exekuci na výživné, jak bylo uvedeno. Pohledávka výživného ve výši 5500 Kč bude znovu uhrazena z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení. Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná. 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč; poměrné číslo stanovíme podílem částky 3059 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,01911875; poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1720,6875 Kč pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1338,3125 Kč pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč. Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1338 Kč. Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1721 Kč a část (zbytek) částky, nad kterou lze srážet bez omezení.

Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3059 + 2441), na daňový dluh 2975 Kč (1721 + 1254) a na soukromoprávní dluh 1338 Kč. Zaměstnanci bude vyplaceno 10 707 Kč (7648 + 3059).

 

Autor je právníkem v Praze.