oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Exekuce nařízená na majetek veřejné obchodní společnosti a postižení majetku společníka veřejné obchodní společnosti

autor: Mgr. MIROSLAVA KÁŇOVÁ
publikováno: 08.10.2012

V poslední době se stále častěji setkávám s případy, kdy soudní exekutoři v případech exekucí nařízených na majetek veřejné obchodní společnosti postihují majetek společníků veřejných obchodních společností s odkazem na ust. § 86 obchodního zákoníku. K provedení exekuce přistupují podle výše vymáhané pohledávky např. vydáním exekučního příkazu na srážky ze mzdy jednotlivých společníků u jejich zaměstnavatelů, přikázáním pohledávky společníků z účtu u peněžních ústavů anebo na prodej movitých věcí či nemovitostí v jejich vlastnictví. Soudní exekutoři tedy postihují majetek a práva třetí osoby odlišné od osoby povinného, a to společníka povinného jako obchodní společnosti s odkazem na ust. § 86 obchodního zákoníku.

Shora uvedený postup soudních exekutorů je však nezákonný a nepřípustný, neboť nemá oporu v zákonné úpravě ani v ustálené judikatuře.

Je pravda, že společníci veřejné obchodní společnosti dle § 86 obchodního zákoníku ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Pokud žalobce podá žalobu proti společnosti i proti jednotlivým společníkům za použití ust. § 86 obchodního zákoníku, jsou společníci účastníky nalézacího řízení a vystupují na straně žalované v řízeních, ve kterých se projednává nárok vůči veřejné obchodní společnosti. Nejsou-li však společníci účastníky nalézacího řízení a v exekučním titulu jim nebyla uložena povinnost k peněžitému plnění, nemohou být ani účastníky exekučního řízení.

Pravidlo shody účastníků občanského soudního řízení či trestního řízení a exekučního řízení platí jak pro soudní rozhodnutí v těchto řízeních vydaná, tak také v případě ostatních exekučních titulů vymezených v ust. § 274 o. s. ř., vydaných ve správním, daňovém, přestupkovém či rozhodčím řízení, a konečně i ve specifických případech exekučních titulů, jako jsou sepsané exekutorské a notářské zápisy s přímou vykonatelností.

Je-li tedy exekučním titulem vydaným v soudním, správním, daňovém, přestupkovém či rozhodčím řízení, případně sepsaným exekutorským či notářským zápisem s přímou vykonatelností uložena povinnost k plnění výlučně veřejné obchodní společnosti, je účastníkem exekučního řízení na straně povinné pouze veřejná obchodní společnost.

V žádném případě pak nelze rozšiřujícím výkladem vztáhnout rozsah nařízené exekuce na majetek jednotlivých společníků veřejné obchodní společnosti jen s odkazem na ust. § 86 obchodního zákoníku. Byla-li exekučním titulem zavázána k plnění pouze veřejná obchodní společnost, nelze postihovat exekucí majetek jiných osob. Není-li společník veřejné obchodní společnosti povinným dle exekučního titulu, nelze jeho majetek, tedy jeho mzdu, peněžní prostředky na účtech, ani movité a nemovité věci v jeho vlastnictví, postihnout exekucí k uspokojení pohledávky oprávněného za jiným povinným subjektem – veřejnou obchodní společností.

Účastníky exekučního řízení určuje struktura řízení. Exekuce k vymožení zaplacení peněžité pohledávky a nepeněžitého plnění mají okruh účastníků vymezen jejich účastenstvím v nalézacím řízení. Účastníky těchto exekucí jsou oprávněný a povinný. Oprávněným je osoba, která žádá, aby soud či soudní exekutor v její prospěch vynutil u jiného povinnost uloženou exekučním titulem, kterou někdo jiný dobrovolně nesplnil. Povinným je pak osoba, které byla uložena exekučním titulem povinnost k zaplacení či ke splnění nepeněžitého plnění, a ta dobrovolně svoji povinnost nesplnila. Mají-li být exekucí postiženy i věci nebo práva, které tvoří společné jmění manželů, pak ohledně těchto majetkových hodnot je účastníkem exekučního řízení i manžel povinného.

Aby bylo možno vést exekuci na majetek osoby odlišné od osoby, jíž byla exekučním titulem uložena povinnost k plnění, musí nastat situace upravená v § 256 o. s. ř., popř. v § 107 o. s. ř. ve spojení s ust. § 254 o. s. ř. Občanský soudní řád obsahuje speciální právní úpravu přechodu práv a povinností, k níž došlo po vydání exekučního titulu. Jak vyplývá z ustanovení § 256 odst. 1 o. s. ř., proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze nařídit a provést výkon rozhodnutí, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo právo z rozhodnutí. Přechod povinnosti nebo práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.

I v exekučním řízení může nastat situace, že účastník ztra- tí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno. Pak soudní exekutor či exekuční soud musí za použití § 107 o. s. ř. ve spojení s ust. § 254 o. s. ř. posoudit podle povahy věci tzv. procesní nástupnictví, tedy zda v exekučním řízení může pokračovat a s kým. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soudní exekutor či exekuční soud rozhodne usnesením.

Právním nástupcem právnické osoby jsou ti, na něž při zrušení právnické osoby bez likvidace nebo v jiných zákonem stanovených případech přešlo její jmění, nebo ti, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis. V případě zaniklých obchodních společností dochází k přechodu práv a povinností na jejich právní nástupce již při zániku právnické osoby.

Jak již bylo uvedeno shora, povinným je osoba, které byla exekučním titulem uložena povinnost k zaplacení či ke splnění nepeněžitého plnění, a tato osoba dobrovolně svoji povinnost nesplnila. Mají-li být exekucí postiženy i věci nebo práva, které tvoří společné jmění manželů, pak ohledně těchto majetkových hodnot je účastníkem exekučního řízení i manžel povinného. Jiné vymezení okruhu účastníků exekučního řízení občanský soudní řád nezná. Nenastane-li situace předvídaná v ust. § 256 o. s. ř. či § 107 o. s. ř., je proto jakýkoli rozšiřující výklad okruhu účastníků exekučního řízení nepřípustný.

Soudní exekutor je oprávněn a současně také povinen provést exekuci způsobem, který je upraven v občanském soudním řádu a v exekučním řádu. Způsob provedení exekuce postižením majetku nebo práv osoby, která není povinným ani manželem povinného, zákon neumožňuje. Pokud tedy exekutor zvolí takový způsob provedení exekuce, jedná se o nezákonný a nepřípustný způsob exekuce.

Exekuční řád výslovně v ust. § 49 obsahuje podrobnou úpravu náležitostí exekučního příkazu k provedení exekuce na majetek nebo práva povinného, nikoli však osoby odlišné od povinného. Jak vyplývá z ust. § 49 odst. 1 exekučního řádu výrok exekučního příkazu ukládajícího zaplacení peněžité částky musí rovněž obsahovat

a) označení toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy), jde-li o provedení exekuce srážkami ze mzdy povinného,

b) označení peněžního ústavu a čísla účtu nebo jiného jedinečného identifikátoru, jde-li o provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu; označí-li se více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede se také pořadí, v jakém z nich má být vymáhaná pohledávka odepsána,

c) označení toho, vůči komu má povinný jinou pohledávku (dlužníka povinného), jde-li o provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky povinného než z účtu u peněžního ústavu,

d) označení toho, vůči komu má povinný jiné právo, než je uvedeno pod písmeny a), b) a c), které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou povinného a je převoditelné na jiného, nebo označení podílu v obchodní společnosti nebo označení členství v družstvu, jde-li o provedení exekuce postižením jiných majetkových práv povinného,

e) označení věcí, které mají být prodány, případně spoluvlastnického podílu na nich, nebo údaj o tom, že mají být prodány všechny podle zákona postižitelné movité věci, jde-li o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na movitých věcech,

f) označení nemovitosti, která má být prodána, případně spoluvlastnického podílu na ní, jde-li o provedení exekuce prodejem nemovitosti povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na nemovitosti,

g) označení podniku nebo části podniku povinného anebo podílu povinného jako spolumajitele podniku, který má být prodán, jde-li o provedení exekuce prodejem podniku nebo části podniku povinného anebo podílu povinného jako spolumajitele podniku.

Ze žádného ustanovení občanského soudního řádu ani exekučního řádu nevyplývá možnost postihnout exekucí majetek osoby odlišné od povinného či manžela povinného s výjimkou případu přechodu práv a povinností uvedeného v ust. § 256 o. s. ř. či § 107 o. s. ř.

Pokud tedy soudní exekutor vydal exekuční příkaz na srážky ze mzdy společníka veřejné obchodní společnosti, na peněžní prostředky na účtech anebo na prodej movitých věcí či nemovitostí v jejich vlastnictví, nemá takový postup oporu v zákoně a taková exekuce je nepřípustná.

Společník veřejné obchodní společnosti, na jehož majetek soudní exekutor vydal exekuční příkaz, má pouze dvě možnosti obrany:

A. Jako statutární orgán povinného – veřejné obchodní společnosti je společník oprávněn podat návrh na zastavení exekuce dle § 55 e. ř. za použití § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.

B. Jako fyzická osoba, jejíž majetek byl postižen nepřípustnou exekucí, pak může společník vyzvat exekutora k vyškrtnutí sepsaných movitých věcí v jeho vlastnictví z případného soupisu a podat žalobu na vyloučení věcí z exekuce dle § 267 o. s. ř. Teprve po pravomocném rozhodnutí soudu o vyloučení věcí či práv z exekuce je společník oprávněn podat návrh na zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. f) o. s. ř.

Pokud by společník veřejné obchodní společnosti jako fyzická osoba postižená exekucí podal návrh na zastavení exekuce pro nepřípustnost dle § 55 e. ř. za použití § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., exekuční soud by návrh odmítl jako návrh podaný neoprávněnou osobou.

 

               

 

ZÁVĚR

 

Není mi známo, zda se jedná o ojedinělé případy nepřípustných exekucí prováděných několika soudními exekutory, či zda byl takový postup doporučený Exekutorskou komorou České republiky. Chápu snahu soudních exekutorů zajistit věřitelům uspokojení jejich pohledávek, přesto zmiňovaný postup soudních exekutorů není akceptovatelný. Toto nezákonné postihování majetku třetích osob je závažným porušením práva vlastnit majetek garantovaného v čl. 11 Listiny základních práv a svobod a je důvodem pro uplatnění nároku na náhradu škody dle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Za škodu způsobenou exekutorem při výkonu veřejné moci přenesené na něj zákonem [jako úřední osoba ve smyslu ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb.] pak odpovídá vedle státu též exekutor sám za podmínek § 32 zákona č. 120/2001 Sb.

 

 

Autorka je soudkyní Okresního soudu v Novém Jičíně.