oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Dědický statut - právo rozhodné pro přeshraniční dědické poměry

autor: prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc.
publikováno: 19.02.2018

Vydavatelství a nakladatelství Wolters Kluwer, 2017, 228 stran.

Jde nejenom o aktuální problematiku z hlediska analýz právní úpravy, která je v práci představena, nýbrž jde po velmi dlouhé době o monotematické zpracování této problematiky, tj. mezinárodního dědického práva, v České republice. 

Poslední celistvé publikované práce z dané oblasti mezinárodního dědického práva se datují do konce sedmdesátých let. Od té doby se setkáváme spíše s časopiseckým či sborníkovým rozborem dílčích aspektů. Je tak třeba ocenit i tento aspekt, kdy se objevuje monotematické a systematické zpracování problematiky z pohledu řady zdrojů právní úpravy, které na danou oblast dopadají. Na rozdíl od literatury v jiných zemích chybělo doposud v českém mezinárodním právu soukromém systematické uvedení problematiky, která se dotýká nejenom soudní, ale především notářské praxe. V tomto je třeba vidět velmi silnou stránku této práce. 

Autorka v úvodu své práce vyčlenila z jejího dosahu problematiku procesní a soustředila se na otázky spojené s určením tzv. dědického statutu. Tedy akcent je dán na oblast kolizní. Jde – jak uvidíme dále i u rozboru jednotlivých otázek – o celou škálu problémů od uvedení tzv. jednotného či štěpeného dědického statutu, přes kritéria jejich určení, prameny, resp. zdroje právní úpravy až k analýze uvedených otázek v rámci tzv. dědického nařízení, které dnes představuje jeden z dominantních zdrojů právní úpravy dědicko-právních poměrů s mezinárodním prvkem. 

To, co je nutné při posuzování uchopení a posuzování systému zpracování vyzvednout, je důslednost a provázanost jednotlivých problematik a snad to lze i takto říci, jistá „čistota“ ve zpracování uvedených otázek. Autorka postupuje od vymezení dědicko-právního poměru s mezinárodním prvkem až k analýze jednotlivých otázek, jak je uvedeno dále. 

Práce je psána kultivovaným odborným právním jazykem, v němž je zachována plná přehlednost a srozumitelnost velmi obtížného textu. Onu kultivovanost bych ráda zdůraznila. K citačnímu aparátu nemám žádné připomínky. Přehled odborné literatury zasahující autory z tradičních oblastí kontinentálního práva i anglo-amerického práva je dostatečně reprezentativní pro práci z oblasti mezinárodního práva soukromého jako oblasti zvýšených nároků na tuto otázku.

 

Autorka je profesorkou na katedře mezinárodního a evropského práva. PF Masarykovy univerzity Brno.