oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Daniel Weinhold: Promlčení a prekluze v soukromém právu

autor: Mgr. Zdeněk Houdek
publikováno: 14.10.2015

C. H. Beck, Praha 2015. 284 s., 490 Kč.

Promlčení a prekluze patří mezi ty právní instituty, se kterými se během svého profesního života setká snad každý právník. Přesto (či možná právě proto) je s těmito zcela zásadními právními pojmy spojeno mnoho omylů a mýtů, jejichž dopad se v praxi ukazuje nezřídka jako fatální. A právě na oblast těchto dvou nejvýznamnějších právních skutečností spojených s plynutím času je zaměřena publikace Daniela Weinholda nazvaná „Promlčení a prekluze v soukromém právu“, kterou v letošním roce vydalo nakladatelství C. H. Beck. O dlouhodobém a systematickém zájmu autora o problematiku svědčí i ta skutečnost, že je autorem doposud prakticky jediného monografického zpracování tohoto tématu, a to publikace Promlčení a prekluze v obchodních závazkových vztazích (vydáno nakladatelstvím C. H. Beck v roce 2000, 2002 a 2010). Recenzovaná kniha pak obsahuje komplexní analýzu právní úpravy promlčení a prekluze po rozsáhle rekodifikaci soukromého práva. 

Jakkoliv jsou základní rysy právní úpravy promlčení a prekluze obsažené v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále též jen obč. zák.) převzaty z předcházející úpravy, ať již zákoníku občanského či obchodního, přináší nový předpis též pravidla zcela nová, jejichž obdobu bychom v předchozích kodexech hledali marně. Příkladmo lze upozornit na ustanovení § 630 obč. zák., dle kterého lze ujednáním stanovit kratší nebo delší promlčecí lhůtu (str. 127 a násl.), či ustanovení § 650 obč. zák., které postuluje stavení promlčecí lhůty za účelem ochrany věřitele proti hrozbě a lsti (str. 151 a násl.) Velký klad recenzované knihy lze spatřovat právě ve skutečnosti, že autor na tyto „novinky“ nejenom upozorňuje, ale otevírá též otázky, které mohu do budoucna působit interpretační nejasnosti s tím, že autor pravidelně předkládá návrhy možných řešení těchto problému. To je možné ilustrovat na příkladu § 647 obč. zák., dle kterého představuje překážku běhu promlčecí lhůty nově též uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá. Autor například dovozuje, že „dikce § 647 obč. zák poskytuje prostor pro aplikaci tohoto ustanovení i na jiné postupy při snaze o mimosoudní řešení sporu, než postupy dle zákona o mediaci.“ (str. 117). S tímto závěrem nelze než souhlasit, s tím, že autor dále rozebírá i další případy vlivu odsunutí počátku běhu promlčecí lhůty, resp. jeho stavení, a to v souvislosti s jinými případy alternativního řešení sporů (str. 118). Naopak sporný je dle mého autorův jednoznačný závěr, že za mimosoudní jednání ve smyslu § 647 obč. zák. nelze považovat zahájení smírčího (prétorského) řízení podle § 67 o. s. ř.

Za vyzdvihnutí stojí také autorova schopnost práce s judikaturou. Kniha obsahuje vyčerpávající katalog rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, která je navíc korigována možnostmi jejího uplatnění v režimu nové právní úpravy. Konkrétní judikaturní závěry jsou podrobovaný kritické analýze, kdy autor předkládá alternativní možnosti výkladu právních předpisů, než jaké v minulosti zaujaly tuzemské soudy. Takovým příkladem může být například na str. 70 obsažená polemika autora s řešením, dle kterého – za situace, kdy doba splatnosti pohledávky nebyla dohodnuta – promlčecí lhůta běží od okamžiku vzniku právního poměru, resp. ode dne, který následuje po vzniku dluhu. Autor v této souvislosti vyzdvihuje naopak řešení (byť v právní teorii již rozebírané), podle kterého by bylo „správnější vztáhnout počátek běhu promlčecí lhůty k splatnosti (dospělosti) pohledávky i v těchto případech, přičemž dlužník je chráněn tím, že právo věřitele vyžádat si plnění dluhu se promlčuje v obecné promlčecí lhůtě od vzniku dluhu.“ (str. 71).

Systematicky je kniha členěna na šest částí, které jsou dále rozděleny do 22 kapitol. Logické struktuře textu odpovídá řazení od částí pojatých obecněji či více teoreticky, po rozbor konkrétních ustanovení právních předpisů. Je namístě ocenit autorovu schopnost právně teoretické analýzy klíčových právních pojmů a především terminologickou důslednost. Ta přitom nepůsobí samoúčelně a autor z ní dovozuje konkrétní praktické závěry. Tak je tomu například v důsledném rozlišování nepravé subjektivní promlčecí lhůty ve smyslu § 629 odst. 1 obč. zák. ve spojení s § 619 obč. zák. (srov. str. 97 a 120). Přesto by bylo omylem považovat knihu za dílo teoretického zaměření. Nejpodstatnější přínos publikace je bezpochyby dán jejím praktickým vyzněním. Přitom ryze praktické problémy jsou autorem pojímány vyčerpávajícím způsobem, jako je tomu například v pasáži věnované právu vznést námitku promlčení v případě plurality účastníků právního vztahu (str. 53 a násl.), v části zabývající se promlčením akcesorických práv (str. 170 a násl.) či zařazením takřka vyčerpávajícího výčtu jednolitých případů prekluze upravené v občanském zákoníku (str. 192 a násl.). Stranou autorova zájmu nezůstává ani procesní rozměr celé problematiky (např. na str. 57 a nás. je rozebíraná možnost vznesení námitky promlčení v jednotlivých fázích civilního soudního řízení, popřípadě na str. 141 a násl. jsou zmiňované vazby na rozhodčí řízení).

Závěrem lze uvést, že v reáliích tuzemské právnické literatury jde bezpochyby o nadstandardní dílo, které překvapí jak do hloubky úvah, ve kterých je patrná autorova zkušenost z právní praxe i systematický zájem o problematiku, tak do šíře záběru. Autor se neomezuje pouze na právní úpravu promlčení a prekluze v novém občanském zákoníku, ale věnuje se i dalším předpisům, jako například zákonu směnečnému a šekovému, insolvenčním předpisům a mnoha dalším. Jde tak o ucelený a komplexní pohled na význam promlčení a prekluze v rámci tuzemské civilistiky. Za velmi podnětné lze považovat ty části, ve kterých je nová úprava komparována s evropskými akademickými projekty jako Principy evropského smluvního práva (PECL), či Návrhem společného referenčního rámce (DCFR), stejně jako s Principy mezinárodních obchodních smluv UNIDROID.

Je tedy možné uzavřít, že jde o knihu, která si bezpochyby najde místo v osobní knihovně snad každého, kdo se civilním právem zaobírá. Jde o cennou metodickou pomůcku, která může usnadnit ne zcela bezproblémovou orientaci v nové právní úpravě promlčení a prekluze v civilním kodexu. 

Autor je asistentem soudcem NS a doktorandem PrF MU v Brně.

Koupit lze ZDE.