oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Četnost osvojení zletilého v letech 2014 až 2016

autor: JUDr. Tomáš Plíhal
publikováno: 16.09.2018

Článek přináší statistický přehled o tom, kolik bylo v České republice u obecných soudů v letech 2014 až 2016 podáno návrhů na osvojení zletilého a kolika z nich soudy vyhověly či nevyhověly. Institut osvojení zletilého je stále ještě novinkou v českém právním řádu, a je tak zajímavé sledovat četnost jeho využití.

Institut osvojení zletilého znovu zanesl do našeho právního řádu po více než 60 letech zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Z důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku vyplývá, že osvojení zletilého má přicházet v úvahu především u osob, které nemají potomky, ať pokrevní, nebo právní, popřípadě které nemají pokračovatele ve svém díle, ať vědeckém, uměleckém, řemeslném či jiném, ale i u takových, jimž jejich potomci neposkytují náležitou pomoc v nemoci nebo ve stáří, jsou nedosažitelní, pobývají neznámo kde apod. Stejně tak se může jednat o případy, kdy mezi osvojitelem a osvojovaným již dříve v minulosti existoval vztah rodiče a dítěte. Může jít zajisté i o jiné situace, které lze označit za důvody zvláštního zřetele hodné (např. sociální či zdravotní), kdy se od nového poměru založeného osvojením důvodně očekává, že bude pro zúčastněné přínosný. Nová právní úprava tedy měla překonat dřívější, do značné míry ještě socialistické pojetí osvojení, jehož původní účel byl od roku 1949 omezen na „výchovu dětí k lásce k práci a lidově demokratickému státu“, v jehož důsledku tak bylo možné osvojit pouze nezletilé dítě. Právní úprava umožňující osvojit pouze nezletilé dítě nedoznala v tomto ohledu žádných změn ani po roce 1989 a přetrvala až do 31. 12. 2013.

V době přijetí nového občanského zákoníku nebyly mezi odbornou veřejností větší pochyby o smyslu a významu znovuzačlenění institutu osvojení zletilého do našeho právního řádu, avšak dalo se jen těžko předvídat, jak často bude tento staronový institut občanského práva v praxi aplikován. Nyní po více než čtyřech letech účinnosti nového občanského zákoníku však již lze s jistotou učinit závěr, že tento institut nachází v praxi hojné využití, a byl tak do našeho právního řádu zařazen zcela po právu. K tomuto závěru jednoznačně vede i níže zpracovaná statistika.

V roce 2014 bylo v České republice u obecných soudů podáno celkem 191 místně příslušných návrhů na osvojení zletilého, z toho 168 návrhům bylo vyhověno, 7 návrhů bylo odmítnuto, 3 návrhy byly zamítnuty, v 11 případech bylo řízení o návrhu zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu a ve 2 případech bylo řízení o návrhu zastaveno z důvodu, že nebyly splněny podmínky pro vedení řízení. Nejvíce návrhů bylo podáno u okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Ostravě (40 návrhů, z toho vyhověno 36 návrhům), následují okresní (obvodní) soudy v obvodu Krajského soudu v Praze (36 návrhů, z toho vyhověno 29 návrhům), Městského soudu v Praze (34 návrhů, z toho vyhověno 31 návrhům), Krajského soudu v Plzni (24 návrhů, z toho vyhověno 22 návrhům), Krajského soudu v Ústí nad Labem (23 návrhů, z toho vyhověno 20 návrhům), Krajského soudu v Brně (14 návrhů, z toho vyhověno 13 návrhům), Krajského soudu v Českých Budějovicích (11 návrhů, z toho vyhověno 11 návrhům) a nejméně návrhů bylo podáno u okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové (9 návrhů, z toho vyhověno 6 návrhům). Nejvíce návrhů bylo podáno u Okresního soudu Plzeň-město (8 návrhů), u Obvodního soudu pro Prahu 4 (8 návrhů) a u Obvodního soudu pro Prahu 10 (rovněž 8 návrhů). Z celkového počtu 86 okresních (obvodních) soudů v České republice nebyl u 25 z nich podán v roce 2014 žádný návrh na osvojení zletilého, přičemž nejvíce z nich se nachází v obvodu Krajského soudu v Brně (jedná se o celkem 9 okresních soudů z celkového počtu 14, u kterých nebyl podán žádný návrh na osvojení zletilého).

V roce 2015 bylo v České republice u obecných soudů podáno celkem 140 místně příslušných návrhů na osvojení zletilého, z toho 125 návrhům bylo vyhověno, 2 návrhy byly odmítnuty, 2 návrhy byly zamítnuty, v 8 případech bylo řízení o návrhu zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu, v jednom případě bylo řízení o návrhu zastaveno z důvodu, že nebyly splněny podmínky pro vedení řízení, a ve 2 případech nebylo o návrhu doposud nijak rozhodnuto.[1] Nejvíce návrhů bylo podáno u obvodních soudů v obvodu Městského soudu v Praze (31 návrhů, z toho vyhověno 30 návrhům), následují okresní soudy v obvodu Krajského soudu v Praze (27 návrhů, z toho vyhověno 24 návrhům), Krajského soudu v Brně (25 návrhů, z toho vyhověno 22 návrhům), Krajského soudu v Ostravě (18 návrhů, z toho vyhověno 17 návrhům), Krajského soudu v Plzni (12 návrhů, z toho vyhověno 10 návrhům), Krajského soudu v Ústí nad Labem (11 návrhů, z toho vyhověno 10 návrhům), Krajského soudu v Hradci Králové (10 návrhů, z toho vyhověno 9 návrhům) a nejméně návrhů bylo podáno u okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích (6 návrhů, z toho vyhověno 3 návrhům). Nejvíce návrhů bylo podáno u Městského soudu v Brně (12 návrhů), u Okresního soudu v Kladně (7 návrhů) a u Obvodního soudu pro Prahu 5 (7 návrhů). Z celkového počtu 86 okresních (obvodních) soudů v České republice nebyl u 29 z nich podán v roce 2015 žádný návrh na osvojení zletilého, přičemž nejvíce z nich se nachází v obvodu Krajského soudu v Brně (jedná se o celkem 6 okresních soudů z celkového počtu 14, u kterých nebyl podán žádný návrh na osvojení zletilého).

V roce 2016 bylo v České republice u obecných soudů podáno celkem 94 místně příslušných návrhů na osvojení zletilého, z toho 86 návrhům bylo vyhověno, jeden návrh byl odmítnut, jeden návrh byl zamítnut, ve 3 případech bylo řízení o návrhu zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu a ve 3 případech nebylo o návrhu doposud nijak rozhodnuto.[2] Nejvíce návrhů bylo podáno u obvodních soudů v obvodu Městského soudu v Praze (20 návrhů, z toho vyhověno 20 návrhům), následují okresní soudy v obvodu Krajského soudu v Ostravě (14 návrhů, z toho vyhověno 13 návrhům), Krajského soudu v Brně (12 návrhů, z toho vyhověno 9 návrhům), Krajského soudu v Praze (12 návrhů, z toho vyhověno 12 návrhům), Krajského soudu v Ústí nad Labem (12 návrhů, z toho vyhověno 10 návrhům), Krajského soudu v Plzni (9 návrhů, z toho vyhověno 8 návrhům), Krajského soudu v Českých Budějovicích (8 návrhů, z toho vyhověno 8 návrhům) a nejméně návrhů bylo podáno u okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové (7 návrhů, z toho vyhověno 6 návrhům). Nejvíce návrhů bylo podáno u Městského soudu v Brně (7 návrhů) a u Obvodního soudu pro Prahu 9 (7 návrhů). Z celkového počtu 86 okresních (obvodních) soudů v České republice nebyl u 38 z nich podán v roce 2016 žádný návrh na osvojení zletilého, přičemž nejvíce z nich se nachází v obvodu Krajského soudu v Brně (jedná se o celkem 8 okresních soudů z celkového počtu 14, u kterých nebyl podán žádný návrh na osvojení zletilého).

Nejvíce návrhů na osvojení zletilého bylo v letech 2014 až 2016 podáno u Městského soudu v Brně (25 návrhů, z toho vyhověno 21 návrhům), u Okresního soudu v Karviné (20 návrhů, z toho vyhověno 19 návrhům), u Obvodního soudu pro Prahu 10 (17 návrhů, z toho vyhověno 16 návrhům), u Obvodního soudu pro Prahu 4 (15 návrhů, z toho vyhověno 15 návrhům), u Obvodního soudu pro Prahu 9 (14 návrhů, z toho vyhověno 14 návrhům), u Okresního soudu v Kladně (14 návrhů, z toho vyhověno 13 návrhům), u Okresního soudu Plzeň-město (14 návrhů, z toho vyhověno 14 návrhům), u Okresního soudu v Českých Budějovicích (10 návrhů, z toho vyhověno 9 návrhům) a u Okresního soudu v Nymburce (10 návrhů, z toho vyhověno 9 návrhům).

Naopak u Okresního soudu v Klatovech, u Okresního soudu v Českém Krumlově, u Okresního soudu v Pelhřimově, u Okresního soudu v Chomutově, u Okresního soudu v Pardubicích, u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, u Obvodního soudu pro Prahu 8, u Okresního soudu v Kroměříži, u Okresního soudu v Třebíči, u Okresního soudu ve Vyškově, u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, u Okresního soudu v Jeseníku a u Okresního soudu v Přerově nebyl v letech 2014 až 2016 podán ani jeden návrh na osvojení nezletilého.

Pro úplnost lze dodat, že ve sledovaném časovém období nejčastěji došlo k osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, a to konkrétně z důvodů předpokládaných v ust. § 847 odst. 1 písm. c) a d) o. z., kdy osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti a současně osvojoval dítě svého manžela. Nezřídka však došlo i k osvojení zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého.

Četnost osvojení zletilého v letech 2014 až 2016 ukazuje, že v našem právním řádu tento institut před rokem 2014 jednoznačně chyběl. Předně tuto skutečnost potvrzuje velký počet návrhů na osvojení zletilého, které byly v roce 2014 u obecných soudů podány a kterým soudy vyhověly, a dále to, že v následujících dvou letech se počet podaných návrhů na osvojení zletilého a soudních rozhodnutí, kterými bylo těmto návrhům vyhověno, již konstantně snižoval. Tento jev má samozřejmě svoji logiku, jelikož všichni potenciální osvojitelé a zletilí osvojenci, kteří před rokem 2014 možnost osvojení neměli, tuto možnost začali využívat prakticky ihned poté, co nový občanský zákoník nabyl účinnosti. Lze tedy předpokládat, že v následujících dvou až třech letech se bude počet podaných návrhů na osvojení zletilého dále snižovat a následně již dojde k jeho ustálení.

 

Autor je advokátem a působí na PF ZČU v Plzni.



[1] Stav ke dni 31. 3. 2018.

[2] Stav ke dni 31. 3. 2018.