oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Bulletin slovenskej advokácie přináší…

publikováno: 07.11.2017

4/2017 

Mgr. Tomáš Pobijak: K ústavnoprávnym aspektom náhodného prerozdeľovania exekučných spisov súdnym exekútorom 

Autor se zabývá předloženou novelou exekučního řádu, známou pod rezortním č. 42467/2016/110, která aktuálně navrhuje zavedení tzv. institutu náhodného přidělování spisů pro soudní exekutory. Autor se zamýšlí nad ústavněprávními konsekvencemi přijetí takovéto právní úpravy, jelikož, podle jeho názoru, předmětná novela zasahuje do ústavou garantovaného práva soudních exekutorů podnikat. Autor vychází z názorového postulátu, že činnost soudního exekutora de lege lata není jen výkonem soudní moci, ale také výkonem svobodného povolání, ergo podnikatelské činnosti. V této souvislosti autor blíže poukazuje na judikaturu a rozhodovací praxi Ústavního soudu SR a pokouší se vymezit test ústavnosti dané novely ex ante. 

JUDr. Rudolf Manik, PhD., MBA, MHA: Konanie o oddlžení po novom – správca ako alter ego dlžníka? 

Autor se zabývá novelou zákona č. 7/2005 Z.z., o konkursu a restrukturalizaci a změnách insolvenčních pravidel pro fyzické osoby na Slovensku po 1. březnu 2017 – způsobem řešení úpadku podle zákona č. 377/2016 Z.z., uspokojování věřitelů ve smyslu konkursu vyhlášeného na majetek fyzické osoby, splátkovému kalendáři jako druhé možnosti osobního bankrotu na Slovensku. Zaměřuje pozornost na novou úpravu oddlužení a postavení správce v konkursním řízení, zbavení se závazků po skončení řízení o oddlužení. 

doc. JUDr. Milan Ďurica, PhD.: Osobné bankroty 

Účelem tohoto příspěvku je představit novou právní úpravu osobních bankrotů a současně poukázat na některá problematická ustanovení, která mohou způsobit interpretační a aplikační problémy. Nové řešení osobních bankrotů se nebude týkat jen fyzických osob, které žádají o oddlužení, ale zejména věřitelů, jejichž pohledávky se v důsledku liberální právní úpravy stanou nevymahatelnými. Osobní bankroty se dotknou i advokátní obce, protože dlužník má v oddlužovacím řízení formou splátkového kalendáře povinné zastoupení advokátem a při konkursu může alternovat. Příspěvek analyzuje ustanovení právní úpravy konkursu a splátkového kalendáře včetně zrušení oddlužení. Ve snaze podat ucelený výklad nebylo možné vyhnout se většímu rozsahu příspěvku.

5/2017 

JUDr. Matúš Filo, PhD.: Úrok z nadmerného odpočtu dane z pridanej hodnoty – nová právna úprava účinná od 1. januára 2017 

Přijetí právní úpravy úroku z nadměrného odpočtu lze považovat za významný mezník ve zdokonalování právní úpravy daně z přidané hodnoty. Úrok z nadměrného odpočtu je finanční náhradou za vrácení nadměrného odpočtu po uplynutí zákonné lhůty a daňovému poplatníkovi kompenzuje omezení disponovat se zadržovanými finančními prostředky. Nově přijatá právní úprava úroku z nadměrného odpočtu částečně vyřešila situaci, která vznikla v souvislosti s rozhodovacím procesem Soudního dvora Evropské unie, konkrétně s přijetím rozhodnutí, které deklarovalo nutnost kompenzace za zadržovaný nadměrný odpočet a které by v případě absence vnitrostátní právní úpravy bylo v praxi nevykonatelné. 

JUDr. Eva Szabová, PhD.: Prostriedky nahradenia väzby a možnosti ich efektívnejšieho uplatňovania v praxi 

Problémy spojené s institutem vazby, které mají podobu stále narůstající obsazenosti ústavů pro výkon vazby a trestu odnětí svobody a které zásadním způsobem zasahují členské státy Evropské unie v jednom z jejich nejcitlivějších míst, kterým je státní rozpočet, představují problémy, které, vzhledem k jejich zásadním důsledkům, volají stále rázněji po potřebě akutního řešení. Potenciál vypořádat se s předmětnými nežádoucími jevy a dosáhnout reálného snížení počtu rozhodnutí soudů o vzetí obviněných osob do vazby, úspora finančních prostředků státu, jakož i posílení uplatňování práva na svobodu a zásady presumpce neviny v celé Evropské unii, vykazuje v nejzásadnější míře skupina specifických trestněprocesních nástrojů, označovaných též jako alternativní vazební prostředky.

Vzhledem k neustálému pokroku dosahovanému v oblasti vývoje nových, moderních technologií se přitom v naznačené souvislosti otevírají možnosti nejen pro frekventovanější uplatňování stávajících, ale také pro koncipování nových, efektivnějších prostředků nahrazování vazby, jakým je aktuální systém elektronického sledování pobytu osob. Vycházeje ze skutečnosti, že myšlenky zavádění tohoto specifického systému se postupně reálně projevují nejen v zahraničí, ale také na „domácí půdě“, lze konstatovat, že odstranění výše popsaných problémů spojených s institutem vazby je v současnosti reálně dosažitelné. 

6/2017 

Mgr. Martin Magál, LL.M., Mgr. Richard Macko: Vedľajšie účastníctvo a intervencia v konaniach začatých pred účinnosťou CSP 

Účinností zákona č. 160/2015 Z.z., civilný sporový poriadok (dále jen „CSP“), došlo v civilním řízení k náhradě institutu vedlejšího účastenství konceptem tzv. „intervence“. Předkládaný článek se na reálném případě z praxe zabývá možností úplného zbavení procesního postavení vedlejšího účastníka, který své procesní postavení nabyl v řízení zahájeném ještě před účinností CSP. Autoři článku poukazují na určitou nejasnost nové právní úpravy, přičemž argumentují ve prospěch zachování již vzniklých procesních postavení ve sporu. Opírají se přitom zejména o přechodné ustanovení § 470 odst. 2 CSP, v jehož rámci je vyjádřen princip justifikace účinků procesních úkonů, jakož i zachování principu právní jistoty, která je nezbytnou součástí civilního řízení. Jako alternativní řešení této situace nabízejí právní obci úvahu de lege ferenda o překlasifikování postavení vedlejších účastníků od nabytí účinnosti CSP v již probíhajících sporech na intervenci. Nedílnou součástí tohoto článku je také návrh, jakou procesní obranu si lze zvolit proti rozhodnutí soudu ve formě „oznámení“, kterým soud první instance zbavuje vedlejší účastníky jejich procesního postavení v kontextu řízení zahájených před účinností CSP. 

JUDr. Marek Kordík, LL.M., PhD.: Vznesenie obvinenia právnickej osobe a liberačné dôvody 

Příspěvek se zabývá náležitostmi usnesení o vznesení obvinění, které má určité zvláštnosti vzhledem k zákonnému znění a konstrukci trestní odpovědnosti právnických osob a tzv. liberačním důvodům, kdy se trestný čin právnické osobě nepřičítá. Příspěvek tyto liberační důvody charakterizuje jednak všeobecně, a jednak uvádí konkrétní příklady liberačních důvodů. 

prof. JUDr. Ján Mazák, PhD.: Konanie pred Ústavným súdom o súlade uznesenia o zrušení amnestie alebo individuálnej milosti s Ústavou SR: Otázniky a námety 

Článek kriticky analyzuje nový typ řízení před Ústavním soudem, které přezkoumává usnesení Národní rady o zrušení amnestie nebo individuální milosti. Výsledkem jsou zjištění o řadě sporných, nejasných a nepřesných ustanovení nové ústavní a zákonné úpravy tohoto typu řízení. Tyto výkladové a věcné problémy je třeba řešit novelizací kritizovaných ustanovení, resp. přijetím dodatečné právní úpravy.