oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Aplikace advokátního tarifu ustanoveným obhájcem z hlediska změn právní kvalifikace trestného činu

autor: JUDr. Jan Vidrna
publikováno: 27.05.2015

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), nabyla účinnosti dnem 1. července 1996. Zdálo by se tedy, že již uplynula dostatečně dlouhá doba k tomu, aby byly odstraněny veškeré pochybnosti o způsobu aplikace této normy. Je však otázkou, zda je tento předpoklad skutečně správný.

Advokátní tarif upravuje ze všech potřebných hledisek především mimosmluvní odměnu advokáta a lze předpokládat, že v drtivé většině případů obligatorně slouží potřebám ustanovených advokátů. Klíčovými pojmy jsou zde „sazba mimosmluvní odměny“, „úkon právní služby“ a „tarifní hodnota“. Všechny tyto pojmy jsou zde dostatečně specifikovány, v praxi však přesto mohou, podle názoru autora tohoto článku, nastat situace způsobilé vyvolat pochybnosti. 

Ustanovení § 10 advokátního tarifu je podkladem pro stanovení mimosmluvní odměny při obhajobě ustanoveným advokátem v trestním řízení. V odstavci 3 k tomu stanoví široké rozmezí příslušných tarifních hodnot v závislosti na výši horní sazby trestu odnětí svobody relevantního trestného činu. Vyjádřeno v absolutních číslech se tyto tarifní hodnoty pohybují od 1 000 Kč do 50 000 Kč. Převedeno na sazbu mimosmluvní odměny podle § 7 advokátního tarifu to potom znamená možné rozpětí mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby od 500 Kč do 2 000 Kč.

Tato kogentní ustanovení advokátního tarifu by neměla působit ustanovovaným advokátům žádné problémy v případech, kdy je trestněprávní kvalifikace skutku po celou dobu trestního řízení neměnná. Není ovšem žádnou výjimkou, že v průběhu trestního řízení ke změnám této právní kvalifikace dochází, a to ať již směrem „nahoru“, anebo opačně. Může se tak stát v rámci předběžného projednání obžaloby, anebo až v rozhodnutí ve věci samé. Rozdíly právních názorů mezi soudy prvého a druhého stupně přitom mohou snadno vést k tomu, že takových rozhodnutí může být více a mohou dokonce postupně zakládat i změny věcné příslušnosti soudů.

Fakticky to ale vždy znamená ad hoc rozkolísání tarifních hodnot a tedy také situaci, kdy stejné úkony právní služby vlastně mají v různé době svoji různou cenu. Lze si představit třeba i velmi zásadní změny právní kvalifikace (například od vraždy k usmrcení z nedbalosti anebo opačně), ale v případě každé by mělo být vždy jasně patrné, jak tyto situace řešit.

Při bližším pohledu na tento problém se dostáváme téměř až do roviny psychologie. Jestliže ustanovený advokát převezme věc v situaci, kdy již došlo ke zmírnění právní kvalifikace, patrně si původní zvýšenou sazbu pro veškeré úkony právní služby nadále „nezaslouží“, ale pokud by klienta obhajoval od počátku, tak ano?

V reakci na existenci advokátního tarifu byla v letech 1999, 2000, 2003 a 2006 vydána zvláštní čísla Bulletinu advokacie, která se dostupnými prostředky snažila o stále širší komentář jeho jednotlivých ustanovení, mj. i shora zmiňovaného § 10 odst. 3. V této souvislosti byla připomínána i nemnohá relevantní rozhodnutí soudů. Existuje například soudní rozhodnutí, které říká, že jestliže byl obviněný upozorněn na možnost přísnější právní kvalifikace skutku, je třeba ustanovenému obhájci od této doby poskytnout za úkony právní služby sazbu tarifní odměny stanovenou na trestný čin, na který byl obviněný upozorněn, a to i když je nakonec uznán vinným mírnějším trestným činem.

Jedná se však vesměs o stanoviska obecných soudů (navíc pouze k různým dílčím otázkám), takže zde dosud neexistuje žádná judikatura způsobilá nám uceleným zavazujícím způsobem sdělit, co je správné a co správné není. Sekce pro advokátní tarif České advokátní komory se přitom stále snaží nalézat odpovědi na různé otázky advokátů, ale o odměnách ustanovovaných advokátů rozhodují státní zastupitelství a soudy - a otázka je, zda všechny stejným způsobem.

Zdálo by se být patrně nejlogičtější, že cena úkonu právní služby bude vždy specifikována v závislosti na aktuální tarifní hodnotě, tedy odvozeně od aktuální trestněprávní kvalifikace skutku.

Odměnu ustanoveného advokáta platí stát, který by proto měl sám mít největší zájem na tom, aby zde pro obě strany existovala transparentní a jednotně aplikovaná pravidla. V daném případě by proto bylo patrně namístě zvážit legislativní zpřesnění advokátního tarifu v uvedeném směru, možná právě s využitím poslední uvedené úvahy. 

Autor je advokátem v Praze.