Z judikatury
Evropský soud pro lidská práva ve věci Delta Pekárny proti České republice
publikováno: 03.10.2014
Dne 2. října 2014 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku („Soud“) rozsudek ve věci Delta Pekárny a. s. proti České republice. Stěžovatelka namítala zejména porušení svého práva na respektování obydlí a korespondence (článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech), a to v souvislosti s postupem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“), který v listopadu 2003 na základě podezření z jednání ve vzájemné shodě mezi stěžovatelkou a dalšími dvěma společnostmi při určování prodejních cen pekárenských výrobků zahájil správní řízení ve věci možného porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže.

Soudní dvůr EU: Minimální mzdu nelze rozšířit na pracovníky subdodavatele z jiného členského státu
publikováno: 30.09.2014
Požadavek výplaty minimální mzdy bez ohledu na životní náklady v tomto jiném členském státě není slučitelný s volným pohybem služeb.
Soudní dvůr potvrdil rozsudek Tribunálu, čímž schválil rozhodnutí Komise, kterým se zakazují mnohostranně sjednané mezibankovní dispozitivní poplatky uplatňované systémem MasterCard
publikováno: 19.09.2014
Rozhodnutím ze dne 19. prosince 2007 [1] Evropská komise prohlásila, že mnohostranně sjednané mezibankovní poplatky (CMI) uplatňované v systému plateb prováděných prostřednictvím karet MasterCard představují porušení práva hospodářské soutěže. CMI odpovídají zlomku ceny transakce platební kartou, který si ponechává banka vydávající tuto kartu. Náklady na CMI se přenášejí na obchodníky v obecnějším rámci poplatků, jež jsou jim účtovány za používání platebních karet finanční institucí, která spravuje jejich transakce.
Soudní dvůr EU: Soudní dvůr vyjasňuje rozsah ochrany spotřebitelů v případě zajištění zástavním právem k rodinnému domu
publikováno: 18.09.2014
Vzhledem k tomu, že právo na obydlí je základním právem, musí vnitrostátní soud vzít toto právo v úvahu při uplatňování směrnice 93/13 o zneužívajících klauzulích ve spotřebitelských smlouvách.
Ústavní soud zrušil dolní hranici pokuty ve výši 250 000 Kč za nelegální zaměstnávání
publikováno: 17.09.2014
Zaměstnávání načerno je potřeba potírat, ale pokuta za něj by neměla být likvidační. Rozhodl tak Ústavní soud, který zrušil spodní hranici pokuty za nelegální zaměstnávání, kterou zákon stanovil na 250 tisíc korun. Podle soudců je potřeba, aby úřad každý případ mohl řešit individuálně, neboť spodní hranice byla pro malé živnostníky či firmy likvidační.
Ústavní soud: Soudní exekutor není oprávněn v rámci součinnosti požadovat od advokáta povinného v exekučním řízení souhrnné informace o veškerých majetkových sporech jeho klienta
publikováno: 16.09.2014
Advokáti nemusejí poskytovat exekutorům souhrnné informace o majetkových sporech svých klientů. Ústavní soud vyhověl stížnosti advokáta, který dostal pokutu za to, že nevyšel exekutorovi vstříc. Podle senátu se zpravodajkou Ivanou Janů jde takový výklad zákona proti smyslu povinné mlčenlivosti advokátů.
Ústavní soud: při určení výše bezdůvodného obohacení za užívání prostor je nutné upřednostnit skutečný důvod užívání před formálně právní povahou užívaných prostor
publikováno: 10.09.2014
Ústavní soud se zastal kameramana Jiřího Krejčíka v letitém sporu o statisíce korun za užívání ateliéru v Praze. Bytové družstvo suterénní prostor označilo za byt a zpětně žádalo od Krejčíka náhradu údajného bezdůvodného obohacení. Za nebytový prostor totiž platil nižší nájem, než jaký by musel vynaložit za byt. Případem se musí znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 6.
Soudní dvůr EU: Když parodie přenáší diskriminační sdělení, může se nositel práv k parodovanému dílu domáhat toho, aby dané dílo nebylo s tímto poselstvím spojováno
publikováno: 09.09.2014
Soudní dvůr EU ve věci C-201/13 Johan Deckmyn a Vrijheidsfonds VZW v. Helena Vandersteen a další rozhodl, že jedinými podstatnými znaky parodie jsou to, že připomíná existující dílo, od kterého se musí zřetelně lišit, a že je komická nebo ironická.