Z judikatury

V případě podání žaloby o náhradu škody za nesprávný úřední postup obecní policie je odpovědným subjektem (žalovaným) jako její zřizovatel obec a nikoliv stát

publikováno: 19.12.2014

II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jiří Zemánek) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelů a zrušil rozsudek Městského soudu v Brně, neboť jím došlo k porušení práva stěžovatelů na projednání věci před soudem. Stěžovatelé požadovali po statutárním městě Brno, jehož městská policie neoprávněně opatřila jejich osobní automobil tzv. botičkou, náhradu škody, když nemohli z toho důvodu svůj automobil po určitou dobu používat. Městský soud v Brně však shledal na straně žalovaného nedostatek procesní způsobilosti (pasivní legitimace) k takové náhradě, žalobu zamítl a odkázal stěžovatele na stát (reprezentovaný v takových případech Ministerstvem spravedlnosti).

Nejvyšší soud podal výklad § 441 odst. 2 nového občanského zákoníku

publikováno: 18.12.2014

Nejvyšší soud v rámci sjednocování rozhodovací praxe soudů podal výklad § 441 odst. 2 nového občanského zákoníku, na který netrpělivě čekala odborná veřejnost, a to v rekordní době necelých tří měsíců od předložení věci k rozhodnutí o dovolání.

Ústavní soud se zastal propuštěného muže, jenž si nahrál hovor s vedením

publikováno: 17.12.2014

Ústavní soud se zastal muže bojujícího proti výpovědi z české pobočky německé firmy. Krajský soud v Brně chyboval, když jako důkaz nepřipustil tajnou audionahrávku jeho rozhovoru se zástupcem německého vedení. Nahrávka prý v tomto případě představovala součást obrany slabší strany v pracovněprávním sporu. ÚS proto nařídil kauzu znovu projednat. Zároveň se ale obecně vyslovil proti skrytému nahrávání, pokud slouží nekalým účelům.

Ústavní soud se vyjádřil k podmínkám, za nichž lze v řízení o popření otcovství uložit jeho účastníkům proti jejich vůli povinnost podrobit se odběru genetického materiálu a srovnání DNA

publikováno: 17.12.2014

II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Rychetský) částečně vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelek a zrušil výroky II a III unesení okresního soudu, neboť jimi byla porušena základní práva stěžovatelek na soudní ochranu a na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Ve zbytku pak stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Stěžovatelkami jsou matka s dnes již zletilou dcerou. Ústavní stížností napadeným rozhodnutím byla v řízení o žalobě bývalého manžela první stěžovatelky (v tomto řízení vedlejší účastník) o popření otcovství, uložena stěžovatelkám povinnost dostavit se ke znalci a podrobit se u něj odběru genetického materiálu a srovnání DNA za účelem zjištění, zda je vedlejší účastník biologickým otcem druhé stěžovatelky a stejná povinnost byla stanovena i jemu.

Stanovisko pléna Ústavního soudu k nároku na náhradu nemateriální újmy podle čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod

publikováno: 17.12.2014

Plénum Ústavního soudu přijalo na návrh III. senátu Ústavního soudu stanovisko, podle kterého nárok na náhradu nemateriální újmy podle čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vzniká za předpokladu, že k zásahu státu do osobní svobody dotčené osoby došlo, resp. tento zásah byl ukončen až poté, co se tato mezinárodní úmluva stala pro Českou republiku závaznou (tj. od 18. 3. 1992); okamžik účasti této osoby na rehabilitaci není z tohoto hlediska relevantní (bod I. výroku).

Ústavní soud vyhověl stížnosti stěžovatelky s dluhy z dětských jízd na černo

publikováno: 15.12.2014

I. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5, kterými byly zamítnuty jako opožděné odpory stěžovatelky proti platebním rozkazům, podle nichž měla zaplatit pokuty vzniklé z jízd na černo hromadnou dopravou včetně nákladů řízení v řádu tisíců korun. Ústavní soud shledal, že tato rozhodnutí porušila základní práva stěžovatelky na veřejné projednání věci v její přítomnosti podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a na participaci na řízení, které se jí dotýká, podle čl. 12 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte.

Domácí porody: ESLP ve věci Dubská a Krejzová proti České republice

publikováno: 12.12.2014

Dne 11. prosince 2014 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek v nadepsané věci, ve kterém dospěl šesti hlasy proti jednomu k závěru, že znemožnění výkonu povolání porodní asistentky při porodech v domácnosti nepředstavuje porušení práva matek na soukromý život, chráněného článkem 8 Evropské úmluvy o lidských právech.

Soudní dvůr EU: Obraz osoby zaznamenaný prostřednictvím kamery představuje osobní údaj

publikováno: 11.12.2014

Na obrazový záznam pořízený prostřednictvím kamerového systému nainstalovaného osobou na jejím rodinném domě a zabírajícího veřejné prostranství se vztahuje směrnice o ochraně osobních údajů Směrnice nicméně umožňuje posoudit oprávněný zájem dané osoby spočívající v ochraně majetku, zdraví a života této osoby a její rodiny.