Z judikatury
Ústavní soud: Odnětí dítěte předběžným opatřením smí být jen dočasné
publikováno: 19.05.2015
Odnětí dítěte rodičům prostřednictvím předběžného opatření může podle Ústavního soudu (ÚS) sloužit pouze jako dočasné opatření, nikoliv dlouhodobé řešení. Při prodlužování musí soudy zvažovat vývoj a případně co nejdříve umožnit opětovné sloučení rodiny. ÚS dnes vyhověl stížnosti matky, jejíž dcera zůstává v dětském centru bez pravomocného rozhodnutí řadu měsíců.

Soudní dvůr EU: Mléčný tuk nazvaný „pomazánkové máslo“ nelze zapsat jako zaručenou tradiční specialitu
publikováno: 12.05.2015
Nařízení o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin neumožňuje členskému státu obcházet pravidla pro obchodní označení stanovená jednotným nařízením o společné organizaci trhů.
Stanovisko pléna Ústavního soudu k otázce přípustnosti ústavní stížnosti proti rozhodnutí insolvenčního soudu o hlasovacích právech věřitelů
publikováno: 06.05.2015
Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Rychetský) přijalo dne 21. 4. 2015 stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 41/15, kterým se vyjádřilo k otázce přípustnosti ústavní stížnosti proti rozhodnutím insolvenčního soudu o hlasovacích právech jednotlivých věřitelů podle § 51 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona, přijatým do 31. 12. 2013 (před novelou insolvenčního zákona provedenou zákonem č. 294/2013 Sb.).
Insolvenční soud nesmí postupovat svévolně při rozhodování o tom, které přihlášené pohledávky přezkoumá na přezkumném jednání, a musí řádně odůvodnit svá rozhodnutí o hlasovacích právech jednotlivých věřitelů
publikováno: 06.05.2015
I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Rychetský) nálezem sp. zn. I. ÚS 1549/11 ze dne 23. 4. 2015 částečně zamítl a částečně odmítl ústavní stížnost stěžovatele Lesy České republiky, s.p., který se jako přihlášený věřitel domáhal vyslovení porušení svých základních práv postupem a některými rozhodnutí Krajského soudu v Brně (dále jen „insolvenční soud“) v insolvenčním řízení vůči dlužníkovi CE WOOD, a. s.Ústavní soud se v projednávané věci zabýval především otázkou, zda insolvenční soud neporušil základní práva stěžovatele, pokud dne 28. 3. 2011 skončil přezkumné jednání bez toho, aby přezkoumal i jím přihlášené pohledávky.
K odpovědnosti vydavatele za uveřejnění tzv. převzatých tvrzení
publikováno: 05.05.2015
II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček) zamítl ústavní stížnost stěžovatelky, neboť neshledal, že by ústavní stížností napadenými rozhodnutími Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze došlo k porušení práva stěžovatelky na lidskou důstojnost a osobní čest ve smyslu čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Předmětem sporu se stal článek s názvem „Exporadkyně Ratha chce 150 milionů kvůli úplatkářskému videu“, uveřejněný dne 2. 4. 2009 na serveru www.ihned.cz.
Obecné soudy nesmí při přiznávání odškodnění za průtahy v řízení postupovat formalisticky
publikováno: 22.04.2015
I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky a zrušil usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Městského soudu v Praze, neboť jimi bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatelky na spravedlivý proces. Podstatou řízení před obecnými soudy byla žaloba stěžovatelky, kterou se domáhala náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, který spatřuje v nepřiměřené délce soudního řízení na ochranu osobnosti. Toto řízení trvalo 20 let a 6 měsíců.
Ústavní soud upozornil na důležitost presumpce neviny při hodnocení důkazů odvolacím soudem
publikováno: 09.04.2015
Obecné soudy odsoudily stěžovatele v trestní věci loupežného přepadení, ačkoli nejprve ho nalézací soud zprostil obžaloby pro stíhaný zločin. Důkazy, které měly prokázat, že stěžovatel loupežné přepadení skutečně spáchal, byly podle původního posouzení nalézacím soudem nedostatečné.
K podmínkám aplikace zákona č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem
publikováno: 09.04.2015
III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Musil) zrušil rozsudky Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, neboť jimi bylo porušeno základní právo stěžovatelky České republiky – Policie ČR na spravedlivý proces a právo vlastnit majetek. Předmětem občanskoprávního sporu jsou pozemky a budovy v brněnském katastrálním území Pisárky, které byly před druhou světovou válkou ve vlastnictví spolku Židovský dům v Brně, a to až do doby, než mu byly v době nacistické okupace konfiskací odňaty a vlastnické právo k nim bylo zapsáno pro Německou říši.