Z judikatury
Nositelem práva na obhajobu je klient, nikoli jeho advokát
publikováno: 10.01.2017
III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) zamítl ústavní stížnost stěžovatele směřující proti usnesení Nejvyššího soudu, rozsudku Krajského soudu v Brně a rozsudku Městského soudu v Brně, neboť nebyl zjištěn zásah do stěžovatelových základních práv a svobod. Stěžovatel byl stíhán za to, že v roce 2007 jako obhájce přijal od svého klienta částku 550 000 Kč, kterou měl dle jejich vzájemné dohody použít na zajištění a ovlivnění svědků v trestním řízení vedeném před Krajským soudem v Ostravě – pobočky v Olomouci o povolení obnovy řízení trestní věci klienta, který byl odsouzen pro trestný čin podvodu a byl mu uložen trest odnětí svobody, který vykonával i ve Věznici v Kuřimi.
NS určil pravidla pro elektronickou komunikaci s účastníky řízení
publikováno: 09.01.2017
Plénum Nejvyššího soudu schválilo ve čtvrtek 5. ledna 2017 Stanovisko k podáním činěným v elektronické podobě a k doručování elektronicky vyhotovených písemností soudem, prováděnému prostřednictvím veřejné datové sítě.
Míra příčinné souvislosti mezi protiprávním zásahem a vzniklou újmou jako otázka zásadního právního významu
publikováno: 03.01.2017
III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) částečně vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelů a zrušil usnesení Nejvyššího soudu, neboť jím bylo porušeno základní právo stěžovatelů na soudní ochranu. Ve zbytku byla ústavní stížnost odmítnuta pro nepřípustnost.
Stěžovatelé - manžel, syn a rodiče poškozené - se v řízení před obecnými soudy žalobou na ochranu osobnosti marně domáhali náhrady nemajetkové újmy v penězích (každý ve výši 1 mil. Kč) za zásah do soukromí a práva na rodinný život, přičemž tvrdili, že poškozená v prosinci 2003 porodila ve zdravotnickém zařízení žalované M-VIA NOVA spol. s r. o. (v tomto řízení vedlejší účastnice), avšak při jejím ošetření nebyl dodržen správný léčebný postup, v důsledku čehož téhož dne zemřela.
Členské státy nemohou uložit poskytovatelům služeb elektronických komunikací obecnou povinnost uchovávat údaje
publikováno: 02.01.2017
Unijní právo brání plošnému a nerozlišujícímu uchovávání provozních a lokalizačních údajů, avšak členské státy mohou preventivně stanovit cílené uchovávání těchto údajů za výlučným účelem boje proti závažné trestné činnosti za podmínky, že takové uchovávání je omezeno na to, co je nezbytně nutné, pokud jde o kategorie údajů, které mají být uchovávány, komunikační prostředky, na něž se toto uchovávání vztahuje, dotčené osoby a dobu trvání uchovávání. Přístup vnitrostátních orgánů k uchovávaným údajům musí podléhat určitým podmínkám, a to zejména předchozímu přezkumu ze strany nezávislého orgánu a tomu, že údaje musí být uchovávány na území Unie.
Usnesení, kterým je nařízen výkon podmíněně uloženého trestu, nemůže být doručeno prostřednictvím fikce doručení
publikováno: 21.12.2016
Ústavně konformní výklad ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 261/2001
publikováno: 20.12.2016
Přístup k soudu je umožněn dědicům oprávněné osoby i za situace, kdy došlo k jejímu úmrtí po právní moci rozhodnutí správního orgánu o nároku na odškodnění.
Nejvyšší soud zveřejnil rozhodnutí v restitučním sporu o obraz Madony z Veveří
publikováno: 16.12.2016
Senát Nejvyššího soudu v čele s předsedou senátu JUDr. Janem Eliášem, Ph.D., rozhodl o zrušení rozsudku Městského soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť odvolací soud dostatečně zřetelně nepředestřel své úvahy týkající se účelového sepětí žalobkyní požadované movité věci (obraz „Madona z Veveří“) s jejím nemovitým majetkem, takže Nejvyšší soud nemohl náležitě přezkoumat shodu úvah odvolacího soudu s jím podaným výkladem relevantní právní úpravy.
Rozhodování soudu o (ne)omezení svéprávnosti člověka nesmí být pouhou formalitou
publikováno: 14.12.2016
IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl ústavní stížnosti města Smečna a zrušil usnesení Krajského soudu v Praze, neboť jím bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces. V řízení před obecnými soudy se jednalo o posuzování svéprávnosti osoby (dále jen posuzovaná), žijící v ústavní péči ve zdravotnickém zařízení ve Smečnu. Posuzovaná (roč. 1952) byla v roce 1980 rozsudkem Okresního soudu v Mělníku zcela zbavena způsobilosti k právním úkonům. Občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 „zakázal“ úplné zbavení svéprávnosti (podle dřívější terminologie způsobilosti k právním úkonům) a stanovil, že je možno omezit svéprávnost nejdéle na 3 roky a poté je třeba každý případ soudně přezkoumat a vždy o něm znovu rozhodnout.