Články
Povinné náležitosti veřejné listiny
publikováno: 25.10.2013
K tomu, aby byla listina vydaná soudem veřejnou listinou, nepostačuje, aby byla vydána v mezích pravomoci soudu; samozřejmým požadavkem kladeným na veřejnou listinu je také to, aby byla vydána v předepsané formě. Absenci „vlastnoručního podpisu vyhotovitelky stejnopisu“ usnesení přitom nelze považovat za pouhou „drobnou formální vadu, která nemá právní důsledky“, neboť jde o náležitost stejnopisu usnesení soudu vyhotoveného v písemné podobě, předepsanou v souladu se zákonem obecně závazným právním předpisem, bez jejíhož naplnění nelze listinu vydanou soudem pokládat za listinu veřejnou. Usnesení soudu, které z těchto důvodů nevyhovuje formálním požadavkům kladeným na veřejnou listinu, tedy není - objektivně vzato nemůže být - způsobilé potvrdit, že jde o nařízení soudu jím sledované.
Přesah rozsudku Michaud: ESLP jako záchranné lano ochrany lidských práv
publikováno: 22.10.2013
Přijatý rozsudek Michaud (Michaud vs. Francie ze dne 6. 12. 2012, sp. zn. 12323/11) ukončil dlouhou polemiku ohledně rozsahu povinnosti mlčenlivosti advokáta. Evropský soud pro lidská práva (dále také jako „ESLP“ nebo „štrasburský soud“) totiž upřesnil, že opatření přijatá v souladu se směrnicí 2005/60/CE z 26. října 2005 jsou konformní s principy článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (právo na soukromý a rodinný život), pokud nepřinášejí nepřiměřený zásah do advokátního tajemství.
Výběr školy při neshodě rodičů
publikováno: 17.10.2013
1. Nedohodnou-li se rodiče na tom, do jaké základní školy nastoupí jejich dítě, měl by ten z rodičů, který navrhuje zapsat dítě do spádové základní školy (tj. školy, v jejímž správním obvodu má dítě trvalý pobyt), podat k soudu návrh na nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k zápisu do základní školy s takovým časovým předstihem, aby v době zápisu do první třídy základní školy bylo k dispozici soudní rozhodnutí, které by souhlas nesouhlasícího rodiče s podáním přihlášky nahradilo. 2. Bylo-li dítě už ve dvou různých školách zapsáno do první třídy a řediteli škol bylo pravomocně ve správním řízení rozhodnuto o přijetí dítěte k povinné školní docházce, lze neshodu mezi rodiči odstranit jen tak, že bude soudem výslovně rozhodnuto, ve které škole nezletilé dítě zahájí školní docházku, protože nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k povinné školní docházce (k zápisu do první třídy) již nepřipadá v úvahu.
Ke smlouvě o dílo podle nového občanského zákoníku
autor: prof. JUDr. Karel Marek, CSc. publikováno: 15.10.2013
Smlouva o dílo je zřejmě druhým nejčastěji používaným smluvním typem (po smlouvě kupní), proto považujeme za vhodné věnovat se této smlouvě – nově upravené v novém občanském zákoníku. Základní ustanovení určuje, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
Skončení pracovního poměru podle soudních rozhodnutí
autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 15.10.2013
Otázky neplatnosti skončení pracovního poměru patří mezi nejčastější spory, které řeší advokáti. Určitou „pomocí“ jim může být judikatura, která je v této oblasti dosti bohatá. Po účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. od 1. ledna 2014 nebudou mít soudy možnost v podobných případech se odchylovat od judikatury, neboť § 13 tohoto zákona dává jasné vodítko. Podle tohoto ustanovení může každý, kdo se bude dovolávat soudní ochrany, důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně, jako jiný již rozhodnutý právní případ. Podmínkou bude, že se shoduje v podstatných znacích. Bude-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této rozdílnosti. Protože ustanovení zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP“) o skončení pracovního poměru jsou v současné době nejpoužívanější, podívejme se podrobněji na některá nejdůležitější rozhodnutí.
Dobré mravy v exekučním řízení
publikováno: 15.10.2013
I pro exekuční řízení platí, že zásadně námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy není. Jen ve zcela výjimečných případech odůvodněných zvláštními okolnostmi její uplatnění může být shledáno v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.).
Osobní bankrot v soudní praxi
autor: JUDr. Oldřich Řeháček, Ph.D. publikováno: 14.10.2013
Oddlužení (tzv. osobní bankrot) je v insolvenčním zákoně (dále také „IZ“)[1] koncipováno jako způsob řešení (hrozícího) úpadku (§ 3 IZ) nepodnikajících fyzických a právnických osob (§ 389 odst. 1 IZ), které tímto způsobem usilují o poctivé a svědomité vypořádání svých závazků, resp. jejich částí (srov. § 395 IZ).
Obtěžování fotografováním a filmováním
publikováno: 09.10.2013
Soustavné a závažné narušování soukromí vlastníka nebo uživatele nemovitosti fotografováním nebo pořizováním jiného obrazového záznamu může být imisí ve smyslu § 127 odst. 1 obč. zák.