Články
Nemo tenetur jen v trestním a správním řízení
autor: Mgr. Josef Veverka publikováno: 07.11.2013
Zásada „nemo tenetur se ipsum accusare“ (nikdo není povinen sám sebe obviňovat), byla uznávána v některých právních systémech již ve starověku. Postupem času procházela implementace této zásady ve zkratce „nemo tenetur“, do různých právních systémů ve světě, určitým vývojem.
Z judikatury ESLP
autor: JUDr. Eva Hubálková publikováno: 06.11.2013
Článek 6 Úmluvy (právo na spravedlivé řízení R. P. a další proti Spojenému království
Netypické pracovní úrazy
autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 04.11.2013
Při výkonu práce vznikají i specifické a komplikované úrazy a děje. Zaměstnavatelé – a ve sporných případech i advokáti – stojí často před otázkou, zda se o pracovní úraz a vůbec o úraz jedná, zvláště když k poškození zdraví došlo při netypické pracovní činnosti nebo když jde o méně častý či netypický úraz. V takovém případě musí být prokázána příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a příslušným poškozením zdraví. Většinu případů bude možné správně kvalifikovat jen za spolupráce lékaře, technika a právníka.
Ústavní soud - právo na spravedlivý proces na vedlejší koleji, zamyšlení nad jedním usnesením
autor: Mgr. Jiří Kučera, Mgr. Karel Machačka publikováno: 04.11.2013
Zdálo se, že za posledních dvacet let se Ústavní soud ve své judikatuře jednou provždy vypořádal s otázkou náležitého odůvodnění soudního rozhodnutí ve vztahu k právu na spravedlivý proces. Ve světle posledního rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1576/13 z 6. června 2013, kdy ÚS rozhodoval v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky, soudce zpravodaje Jana Filipa a soudce Jana Musila, se však zdá, že tomu tak nemusí být.
Kdo má odpovídat za "správné" složení statutárních orgánů obchodních korporací?
autor: prof. JUDr. Josef Bejček, CSc. publikováno: 04.11.2013
Polaritě mezi pohlavími vděčíme když ne za vše, tak za hodně; přinejmenším za vlastní život. Tato přirozená polarita se ovšem politizuje a vnáší se i do oblastí dříve z tohoto pohledu neutrálních. V poslední době rozvířila živou diskusi snaha Evropské komise (reprezentovaná místopředsedkyní a komisařkou Viviane Redingovou) prosadit tzv. vyvážené zastoupení žen a mužů ve správních radách největších evropských podniků.
Elektronické právní jednání - změny, problémy a nové možnosti v zákoně č. 89/2012 Sb.
autor: doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D. publikováno: 31.10.2013
Mezi populárním významem pojmu „smlouva“ a jeho adekvátním významem právním je podstatný rozdíl. Široká veřejnost totiž smlouvu často chápe jako cosi hmatatelného a zároveň právně významného, tj. jako něco podobného cennému papíru. Mít smlouvu tedy může znamenat její fyzické ovládání a podobnou logikou je možno smlouvu dostat či odevzdat, ztratit nebo třeba sníst.
Pacta sunt servanda, výklad obsahu závazkového vztahu
publikováno: 29.10.2013
Co není zakázáno, je dovoleno, proto je nutno v soukromoprávní sféře ustanovení o neplatnosti právních úkonů pro rozpor se zákonem vykládat restriktivně, nikoli extenzivně. Určitost právního úkonu v soukromoprávní sféře je třeba posuzovat vždy ve vztahu ke konkrétním okolnostem daného případu, přičemž pro interpretaci obsahu závazkového vztahu je rozhodující skutečná vůle smluvních stran v době uzavření smlouvy. Závěr, že určitý právní úkon je neplatný pro neurčitost jeho předmětu, se musí opírat o rozumný výklad dotčeného zákonného ustanovení. Nelze vystačit pouze s gramatickým výkladem. Významnou roli zde hraje především výklad teleologický. Je proto nutné se vždy ptát po účelu zákonného příkazu či zákazu. Smlouvy se musí dodržovat - a to i v případech, kdy je to pro některou ze smluvních stran nevýhodné. Smluvní strana si musí být vědoma své odpovědnosti ve smluvních vztazích a nemůže smlouvy uzavírat a později namítat jejich neplatnost dle své vlastní vůle.
Je rekognice "in natura" opakovatelný, nebo neopakovatelný úkon?
autor: doc. JUDr. et Mgr. Jan Brázda, Ph.D. publikováno: 28.10.2013
Ve své advokátní praxi se setkávám s tím, že policejní orgán v trestním řízení při provádění rekognice dle § 104b tr. řádu nechá obviněného vytáhnout pořadové číslo, poté jej zařadí do skupiny dalších osob a vyzve svědka, aby označil osobu, se kterou se setkal nebo ji pozoroval při jednání, které je předmětem vyšetřování.