Články
Zákonná příslušnost státního zastupitelství jako právní hodnota
autor: doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. publikováno: 13.01.2014
Dodržování zákonnosti v otázce příslušnosti státního zastupitelství je jednou ze záruk na spravedlivý proces, brání svévůli státních orgánů a zneužívání moci. To, aby bylo v trestním řízení činné právem stanovené státní zastupitelství a ne libovolné, je podmínkou zákonnosti trestního řízení. Je pravda, že na rozdíl od zákonného soudce, který je garantován ústavně, není na ústavní úrovni upraven pojem zákonného státního zastupitelství.
Podmínka vzdělání pro zápis do seznamu advokátních koncipientů ČAK
publikováno: 13.01.2014
Česká advokátní komora vykonává veřejnou správu na úseku advokacie. Je odpovědná za posuzování žádostí o zápis do seznamu advokátních koncipientů. Je povolána v každém jednotlivém případě i k ověření, zda vzdělání žadatele o zápis do seznamu advokátních koncipientů odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Bylo plně v kompetenci České advokátní komory, pokud rozhodla, že vzdělání dosažené studiem na Bratislavské vysoké škole práva, nyní Panevropská vysoká škola, nesplňuje podmínku vzdělání pro zápis uchazeče do seznamu advokátních koncipientů.
Pravděpodobnost v hmotném právu a míra důkazů (skica o možné změně paradigmatu v NOZ)
autor: prof. JUDr. Luboš Tichý publikováno: 08.01.2014
Otázka míry důkazů patří k těm, jimž není v české nauce ani praxi věnována pozornost. Obdobně, jako i v jiných případech, se jedná o určitý paradox, který je ovšem pro vývoj české právní kultury do jisté míry příznačný. Ačkoliv relevantní názor vychází v otázce hodnocení důkazů z jistoty a tedy z vnitřního přesvědčení soudce o „pravdě“ nalézané v dokazování, tak je zřejmé, že toto přesvědčení má a nutně musí mít různou míru, jež je dána objektivními i subjektivními faktory. Jinak řečeno, do pojmu pravda a jistota se logicky vkrádá určitý prvek pravděpodobnosti, a tedy nejistoty. Těmito problémy se zabývá nauka při zkoumání tzv. míry důkazů.
Užití Úmluvy v obchodním právu
autor: JUDr. MICHAL KUČERA publikováno: 31.12.2013
Zkušenost autora z právní praxe v advokacii a mezinárodním soudnictví potvrzuje, že zdánlivě nesourodé pojmy jako lidská práva a obchodní právo mají četné průniky a uplatnění Úmluvy v obchodním právu je realitou. Navzdory skeptikům je autor toho názoru, že v právní rovině může pochopení těchto průniků být pro advokáta v konkrétní kauze komparativní výhodou. Může mu totiž umožnit formulaci přidaných smysluplných argumentů ve prospěch zájmů klienta, což může v evropské rovině přispět k progresivnímu vývoji práva Úmluvy, také ke snížení počtu mylně formulovaných stížností předložených Soudu, a tím umožnit efektivnější využití jeho zdrojů. Z hlediska hmatatelnější motivace může pro advokáta být zajímavá možnost završit uplatňování práv svého klienta před Soudem nároky na spravedlivé zadostiučinění podle čl. 41, jako tomu bylo například v případě Agrokompleks p. Ukrajině, kde Soud stěžovatelce těmito tituly nedávno přiznal celkem přes 27 milionů eur.
Přezkum platnosti usnesení valné hromady při vypořádání BSM
publikováno: 30.12.2013
V řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nelze přezkoumávat platnost usnesení valné hromady o tom, že společností vytvořený zisk nebude společníku vyplacen.
Předkládání návrhu a listin rejstříkovému soudu
publikováno: 27.12.2013
Návrh na zápis do obchodního rejstříku, jakož i listiny prokazující skutečnosti v tomto návrhu uvedené, lze předkládat v listinné nebo elektronické podobě. Volba je na navrhovateli. Z žádného právního předpisu nevyplývá povinnost účastníka předložit rejstříkovému soudu listinu prokazující skutečnosti uvedené v návrhu jak v písemné, tak i v elektronické podobě.
Důkaz a pravděpodobnost
autor: prof. (em.) Dr. Reinhard Greger publikováno: 25.12.2013
Určité znaky skutkové podstaty bývají typicky těžko prokazatelné. Ten, kdo má v soudním procesu dokázat např. příčinnou souvislost, stav znalostí nebo záměr určité osoby, interní událost v rámci podniku nebo neexistenci určité skutečnosti, má před sebou závažný problém. Protože není do detailů náležitě zasvěcený a chybí mu důkazy, nedokáže často dostát svému důkaznímu břemenu a proces prohraje. To se jeví jako nespravedlivé zejména v těch případech, kdy pro jeho skutkové tvrzení hovoří vysoká pravděpodobnost.
Právní úprava skončení nájmu bytu v novém občanském zákoníku
autor: JUDr. Ing. ŠÁRKA KREJČÍŘOVÁ, Ph.D. publikováno: 18.12.2013
Dne 22. 3. 2012 nabyl platnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“ nebo „NOZ“), jehož účinnost byla stanovena na 1. 1. 2014. Nový občanský zákoník přináší do právní úpravy nájmu bytu velké množství zásadních změn, které se týkají mimo jiné také zániku nájmu bytu. Právě na přiblížení právní úpravy skončení nájmu bytu v novém občanském zákoníku a na změny, které s sebou přinese, bych se chtěla zaměřit ve svém článku.