Články
Podmínky společného vydání platebního rozkazu a kvalifikované výzvy v případě objektivní kumulace nároků
autor: Mgr. JIŘÍ KUČERA, Mgr. ONDŘEJ FILIPOVIČ publikováno: 06.12.2012
Dne 28. 2. 2012 rozhodl Nejvyšší soud České republiky dosud neřešenou otázku, která může nastat při vydávání kvalifikované výzvy spolu s platebním rozkazem. Konkrétně, zda za situace, kdy bylo žalobou uplatněno více nároků a o některých z nich nelze z žalobních tvrzení učinit závěr o jejich projednatelnosti, lze v řízení vydat platební rozkaz spojený s výzvou podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. a při splnění podmínek ustanovení § 114b o. s. ř. u těch nároků, které projednatelné jsou, může nastat fikce uznání a soud o těchto nárocích může rozhodnout rozsudkem pro uznání dle ust. § 153a o. s. ř. Předmětný rozsudek Nejvyššího soudu České republiky byl vydán pod č. j. 23 Cdo 4311/2011-258 (dále jen „rozsudek“). Jelikož se jednalo o dosud explicitně nevyřešenou otázku, byť se její řešení z právního řádu a relevantní judikatury podávalo zcela zřejmě, rádi informujeme odbornou veřejnost ohledně dalšího judikátu, který by měl v budoucnu omezit nejistotu v řízeních, jejichž předmětem jsou rozsudky pro uznání.
Porozvodové uspořádání
autor: PhDr. JOSEF PAVLÁT, Ph.D. publikováno: 05.12.2012
Uspořádat porozvodovou péči o děti je obvykle nejnáročnější a nejdůležitější úkol, před nímž stojí rozvádějící se rodiče. Zdravé rodičovské osobnosti dokáží jednat konstruktivně – na uspořádání péče se dohodnou a soud pak jen jejich dohodu svým rozsudkem stvrdí. Mezi rozvádějícími se je nicméně asi dvacet procent rodičů, kteří k dohodě nedospějí. Je pak na soudu, aby rozhodl, do jaké formy péče budou děti svěřeny.
Adresné závěry znaleckých posudků určujících pravost podpisu
autor: PhDr. Jiří Závora, Ph.D. et Ph.D. publikováno: 30.11.2012
Tímto drobným příspěvkem se pokusím srozumitelně odpovědět na jednu z mnoha otázek řady advokátů, týkající se problematiky určování pravosti podpisů – resp. identifikace pisatele. Východiskem mých příspěvků nechť je skutečnost, že jsou znalecké posudky právní obcí čteny „odzadu“, tedy od závěru. Proto považuji za výhodné vystihnout souvislosti mezi formulací závěru a postupem znalce.
Svůj talár odhazuji dál, nechť s grácií tam leží on
autor: JUDr. Václav Vlk publikováno: 20.11.2012
Námět na tragikomedii či krátkou filmovou povídku
Územní samospráva z pohledu soukromého práva v judikatuře NS
autor: Mgr. David Jochman publikováno: 26.10.2012
Dne 5. září 2012 se na půdě Nejvyššího soudu ČR konalo pod záštitou předsedkyně JUDr. Ivy Brožové již VIII. odborné sympozium. Zájemci z řad odborné veřejnosti se opět mohli setkat se soudci Nejvyššího soudu, aby mohli diskutovat nad rozhodnutími občanskoprávního a obchodního kolegia. Tentokráte k tématu „Územní samospráva z pohledu soukromého práva v judikatuře Nejvyššího soudu“.
Postavenie obhajcu v kontradiktórnom konaní
autor: JUDr. Ivan Roháč, doktorand Právnickej fakulty UPJŠ v Košiciach publikováno: 26.10.2012
Trestné konanie v Slovenskej republike upravuje zákon č. 301/2005 Z.z. (Trestný poriadok). Účelom trestného konania je upraviť postup orgánov činných v trestnom konaní a súdov tak, aby sa trestné činy náležite zistili a ich páchatelia boli podľa zákona spravodlivo potrestaní, rešpektujúc pritom základné práva a slobody fyzických a právnických osôb. Trestné konanie zároveň pôsobí na upevňovanie zákonnosti a plnenie povinností voči spoločnosti aj štátu a na predchádzanie a zamedzovanie trestnej činnosti.
"Objektivní" zjištění výše alkoholu v krvi aneb důsledky odmítnutí podrobit se na výzvu lékařskému vyšetření
autor: Mgr. Filip Josef publikováno: 26.10.2012
Přestože opatření, popř. jiných aktivit, ať už u nás nebo jinde v zahraničí, je v současné době v rámci boje proti nebezpečí tzv. „alkoholu za volantem“ přijímáno více než dost, netroufám si tvrdit, že by se mezi čitateli tohoto článku našel advokát, resp. advokátní koncipient – alespoň tedy pokud jde o ty v dané oblasti působící –, jenž by se v průběhu své praxe s případem onoho alkoholu za volantem alespoň jedenkrát nesetkal.
Dvě poznámky k trestní odpovědnosti právnických osob
autor: JUDr. Jan Vidrna publikováno: 26.10.2012
Dnem 1. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Je třeba si přiznat, že tato velmi specifická vedlejší norma trestního práva u nás patrně nikomu zásadně nechyběla. K jejímu přijetí došlo v důsledku dlouhodobého mezinárodního tlaku, kdy si Česká republika už nemohla dovolit pověst státu, který není schopen plnit své smluvní závazky.