Články
Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
autor: JUDr. Jan Kocina, Ph.D. publikováno: 23.12.2012
Dne 13. 6. 2012 přijala Poslanecká sněmovna návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „novela“). Tato novela byla postoupena Senátu, který ji dne 18. 7. 2012 zamítl. Dne 6. 9. 2012 byla tato zamítnutá novela přehlasována Poslaneckou sněmovnou. Dne 17. 9. 2012 využil prezident republiky své pravomoci a vrátil Poslanecké sněmovně novelu k projednání. Následně se novela vrátila opět do Poslanecké sněmovny, která dne 7. 11. 2012 přehlasovala prezidentovo veto. Cílem tohoto článku je upozornit na změny v institutu podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, které přináší shora uvedená novela č. 390/2012 Sb., ve srovnání s úpravou v trestním zákoně č. 140/1961 Sb. (dále jen „TZ“) a trestním zákoníku č. 40/2009 Sb. (dále jen „TrZ“).

Advokát jako bankéř?
autor: JUDr. Tomáš Plíhal publikováno: 23.12.2012
Při zpracovávání dějin advokacie na Semilsku jsem narazil na zajímavou skutečnost. Poměrně velká část tamějších advokátů byla krom politiky či školství více či méně zapojena do bankovnictví a peněžnictví, respektive do chodu zdejších záložen a spořitelen. Na obdobnou situaci jistě člověk narazí i dalších regionech.
Poznámky k článku „Datové schránky pohledem advokátní koncipientky“
autor: JUDr. Václav Vlk publikováno: 18.12.2012
Souhlasím s váženou kolegyní Veronikou Petrovou (viz „Datové schránky pohledem advokátní koncipientky“), že právní úprava doručování je taková, že stačí, že se listina vypravená advokátem dostane do sféry vlivu orgánů veřejné moci. Zákonodárce vymezil jako sféru vlivu institucí jejich datovou schránku či jinou schránku pro elektronickou poštu. Zcela se shoduji s autorkou v tom, že orgány veřejné moci v tomto směru skutečně naprosto zvláštním způsobem interpretovaly právo, když přestaly rozlišovat okamžik, kdy jim bylo doručeno do elektronické podatelny, a žádaly, aby okamžikem doručení byla skutečnost, kterou nemůže odesílatel nijak ovlivnit, a to je to, kdy si příslušný úředník rozbalí poštu. Převedeno do obrazné skutečnosti, otevře dopis. Přes veškerou pečlivost, kterou článku autorka věnovala, si však dovolím upozornit, že jsem byl pravděpodobně zcela nepochopen.
Ještě jednou k datovým schránkám
autor: JUDr. Tomáš Sokol publikováno: 17.12.2012
Ve svém článku s názvem „Dva problémy s datovými schránkami“ (Bulletin advokacie č. 7-8/2012) kolega Václav Vlk kromě jiného připomíná riziko vyplývající z toho, že právní úprava datových schránek přenesla odpovědnost za doručení na odesílající a v této souvislosti uvádí: Pamatujme si, že od okamžiku zavedení datové schránky není listina soudu doručena okamžikem, kdy byla odeslána, ale okamžikem, kdy byla soudu doručena. Na tuto větu reaguje kolegyně JUDr. Veronika Petrová v článku „Datové schránky pohledem advokátní koncipientky“.
Datové schránky pohledem advokátní koncipientky
autor: JUDr. Bc. Veronika Petrová publikováno: 14.12.2012
Datové schránky se staly žhavým tématem Bulletinu advokacie již v posledním čtvrtletí loňského roku, kdy Česká advokátní komora (dále jen „ČAK“) začala advokáty jeho prostřednictvím seznamovat se způsobem užívání datových schránek, možnostmi jejich zřízení a obecnými doporučeními týkajícími se datových schránek, aby zamezila případným problémům, souvisejícím s povinným zřízením datových schránek advokátů počínaje dnem 1. 7. 2012. Současně začala ČAK organizovat řadu školení, na kterých byli nejenom advokáti, ale rovněž administrativní pracovníci a zaměstnanci advokátních kanceláří seznamováni s tím, jak se změní doručování ze strany orgánů státní moci a správy poté, co si zřídí, resp. jim bude zřízena datová schránka.
Převod a rozdělení obchodního podílu
autor: JUDr. Tomáš Plíhal publikováno: 11.12.2012
Převod a rozdělení obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným je kupodivu stále problematická záležitost jak pro společníky, kteří s těmito podíly disponují, tak bohužel i pro některé rejstříkové soudy.
Limitace promlčecí doby dle § 408 obch. zákoníku vůči ručiteli, úroky z prodlení z ručení a určitost postoupení smluvní pokuty
autor: JUDr. LUBOŠ CHALUPA publikováno: 10.12.2012
Stále častěji se předmětem obchodu stává hromadný nákup starších pohledávek investičními společnostmi usilujícími o maximalizaci zisků, čímž se otevírají nové právní otázky, týkající se uplynutí maximální promlčecí doby vůči ručiteli atd.
K právu obviněného vzdát se obhájce z pohledu nutné obhajoby
autor: doc. JUDr. PAVEL VANTUCH, CSc. publikováno: 07.12.2012
Novela trestního řádu provedená zákonem č. 459/2011 Sb. v novém ustanovení § 36b umožnila, aby se v případech nutné obhajoby podle § 36 odst. 3, § 36a odst. 2 písm. b) a § 36 odst. 4 písm. a) trestního řádu mohl obviněný obhájce vzdát, s výjimkou případů, že jde o trestný čin, za který lze uložit výjimečný trest. Nad vhodností vytvoření této úpravy a nad jeho možnými dopady v praxi se zamýšlím v následujícím článku.