Články
Smluvní úrok z prodlení, smluvní pokuta
publikováno: 07.03.2013
Postupem podle § 301 obch. zák. může soud moderovat pouze nárok na zaplacení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty, nikoliv smluvního úroku z prodlení. Ujednání o smluvním úroku z prodlení lze posoudit pouze jako platné nebo jako neplatné (§ 39 o. z.) a nelze je shledat neplatnými jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých vztahů. Přitom se vždy musí vycházet z konkrétních okolností případu.
K článku PhDr. Jiřího Závory „Adresné závěry znaleckých posudků určujících pravost podpisu“
autor: JUDr. Jiří Straka publikováno: 01.03.2013
Jak je to skutečně s „adresnými“ závěry písmoznaleckých posudků
Všeobecné obchodní podmínky v Německu – ochranná právní bariéra v podnikatelských vztazích: ohlédnutí zpět a perspektiva do budoucna
autor: prof. Dr. Friedrich Graf von Westphalen publikováno: 27.02.2013
Při příležitosti přednášky pro zahraniční kolegy k výše uvedenému tématu je v praktickém zájmu upozornit na dvě protichůdné cesty, které jsou v Německu již nějakou dobu sledovány. Německý právní řád je v současné době jediným, který aplikaci všeobecných obchodních podmínek už podrobuje ve větším rozsahu soudní kontrole z hlediska obsahu i v obchodních a podnikatelských vztazích.
Dohoda jako způsob řešení záležitosti podílových spoluvlastníků. Procesní a hmotněprávní aspekty vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu
publikováno: 25.02.2013
1. Dohoda podílových spoluvlastníků je primárním způsobem řešení jejich vzájemných záležitostí. 2. Poukazuje-li účastník v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví na zhodnocení společné věci, které provedl, je nezbytné, aby se z těchto tvrzení podával jednoznačný závěr ve směru, zda se jedná o námitku započtení nároku za zhodnocení věci, o uplatněný nárok na zaplacení částky představující takové zhodnocení, případně okolnost, na základě které by měla být věc přikázána do vlastnictví investujícího spoluvlastníka. Jestliže není nepochybný důvod, na základě kterého jsou investice v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uplatněny, je na soudu, aby v rámci poučovací povinnosti účastníka vyzval k jednoznačnému upřesnění jeho procesního stanoviska. Uplatňuje-li nárok na tzv. vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu, je na místě, aby jej soud poučil o náležitostech takového rozšiřujícího žalobního návrhu s tím, že o něm soud rozhoduje samostatným výrokem. Absence takového poučení představuje vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Pokud se spoluvlastník domáhá zaplacení peněžité částky, je nutno o takovém nároku rozhodnout samostatným výrokem; je vyloučeno provést zohlednění finančních aspektů věci v rámci rozhodování o náhradě za spoluvlastnický podíl. Při rozhodnutí soudu o vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu bez řádného návrhu na takové vypořádání jde o případ, kdy nebyl návrh na zahájení řízení, ačkoliv ho podle zákona bylo třeba. 3. V případě, že ostatní spoluvlastníci s nákladem vynaloženým jedním nebo více spoluvlastníky na společnou věc souhlasí (a je nerozhodné, zda se jedná o náklady na nutnou úpravu nebo údržbu, či o náklady na jinou než nutnou opravu a údržbu), jde o dohodu o hospodaření se společnou věcí a investující spoluvlastník má proti ostatním spoluvlastníkům právo na úhradu vynaložených prostředků; totéž platí v případě rozhodnutí většinového spoluvlastníka učiněného postupem podle § 139 odst. 2 obč. zák. Není-li mezi spoluvlastníky dohodnuto, jakým způsobem se budou na těchto investicích podílet, je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů. Dohoda podílových spoluvlastníků o úhradě vynaložených nákladů může mít různou formu a nemusí se jednat pouze o vymezení podílů formou finančního vyrovnání mezi spoluvlastníky. Jedná-li se o investice jakéhokoliv druhu, vynaložené některým ze spoluvlastníků na společnou věc se souhlasem spoluvlastníků ostatních (či vynaložené na základě principu majority), jsou jejich části, připadající na spoluvlastnické podíly neinvestujících spoluvlastníků splatné (nebyla-li mezi nimi uzavřena dohoda jiná) již za trvání spoluvlastnictví, a nikoliv až po jeho zrušení a vypořádání. Pro počátek běhu promlčecí doby je rozhodná doba vynaložení nákladů. 4. Investice vynaložené jedním ze spoluvlastníků bez dohody s ostatními, a nemající základ v tzv. majorizaci, zakládají investujícímu spoluvlastníku právo na vydání bezdůvodného obohacení, které ostatním spoluvlastníků vzniklo. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení v souvislosti s vynaložením nákladů na nutnou opravu nebo údržbu vzniká za trvání spoluvlastnického vztahu vynaložením těchto nákladů; nejde-li o náklady na nutnou opravu nebo údržbu, pak tato povinnost vzniká až při zániku podílového spoluvlastnictví.
K rozlišování mezi tzv. subjektivní a objektivní odpovědností – rozsudek NS o povaze odpovědnosti advokáta za škodu
autor: prof. JUDr. Luboš Tichý, CSc. publikováno: 21.02.2013
V rozsudku 25 Cdo 2533/2007 z 29. září 2009 došel Nejvyšší soud k závěru, že odpovědnost za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie (§ 24 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb., dále jen „ZA“) vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (z tzv. objektivní odpovědnosti).
Problémy studií argumentujících pro střídavou péči
autor: Ph.Dr. Josef Pavlát, Ph.D. publikováno: 08.02.2013
Vázanost soudu žalobou
publikováno: 04.02.2013
Žalobce není povinen uvádět ustanovení zákona nebo jiného právního předpisu, jímž svůj nárok odůvodňuje. Nárok uplatněný žalobou je charakterizován vylíčením skutkových okolností, jimiž žalobce svůj nárok zdůvodňuje, a skutkovým základem vylíčeným v žalobě ve spojitosti se žalobním petitem je pak vymezen základ nároku uplatněného žalobou, který je předmětem řízení.
Podmínka vzdělání pro zápis do seznamu advokátních koncipientů
publikováno: 29.01.2013
Absolvent Policejní akademie České republiky v Praze oboru policejní management a kriminalistika nesplňuje podmínku získání vysokoškolského vzdělání pro zápis do seznamu advokátních koncipientů vedeného Českou advokátní komorou. Policejní akademie není vysokou školou zaměřenou na studium práva a výchovu právníků ve všech oborech práva a v celém rozsahu každého právního oboru.