Články

Právní povaha plné moci

publikováno: 18.05.2013

Plná moc je jednostranným právním úkonem zmocnitele, který deklaruje třetím osobám, že zmocnil jinou osobu k zastupování, a současně tento úkon deklaruje, že mezi zmocnitelem a zmocněncem existuje právní vztah založený dohodou o zastoupení. Ostatní v řízení předložené a provedené důkazy jsou důkazy nepřímé, když smlouva o přidružení vypovídá pouze o pravidlech spolupráce mezi žalobcem a advokátem po dobu její platnosti a její ustanovení nemohou ovlivnit vztah mezi žalobcem a žalovaným.

Mlčenlivost obhájce, zproštění mlčenlivosti a jeho oznamovací povinnost

autor: doc. JUDr. Pavel Vantuch, CSc.
publikováno: 17.05.2013

Mlčenlivost advokáta patří mezi jeho základní povinnosti. V praxi se však zejména advokáti, kteří vykonávají obhajobu v trestních věcech, setkávají v přípravném řízení se snahou policejních orgánů o prolomení advokátní mlčenlivosti. Tento článek jsem zaměřil na mlčenlivost advokáta při obhajobě obviněného a zadrženého podezřelého, a to v návaznosti na jeho oznamovací povinnost.

Úvaha nad stavem správy soudnictví v České republice aneb Nejvyšší soudní rada jako východisko pro českou justice?

autor: Mgr. Adam Brychta
publikováno: 16.05.2013

S pojmem správy justice se v poslední době setkáváme stále více, a to nejen v odborných kruzích, ale častěji také ve sdělovacích prostředcích. Zvláště v několika posledních letech lze pozorovat, že obsah tohoto pojmu se nezřídka stává předmětem politických diskusí a že političtí protagonisté jeho používáním ve svých argumentacích usilují o získání politických bodů. To již samo o sobě naznačuje, že veřejnost si se správou justice spojuje nedokonalý systém, který nutně potřebuje reformu. Za sporné momenty, kdy široká veřejnost musela nutně zapochybovat o stavu české justice, lze připomenout zejména v poslední době neustále zmiňované problémy kolem státního zastupitelství, mnohdy nevybíravé počínání soudních exekutorů, neutěšený stav v českém vězeňství (např. plná kapacita českých věznic, hromadné žaloby odsouzených na podmínky v českých věznicích), a takto by se dalo dále pokračovat.

Povinnost advokátů oznamovat podezření z praní špinavých peněz nepředstavuje nepřiměřený zásah do povinnosti mlčenlivosti.

publikováno: 19.04.2013

Rozsudek ve věci Michaud vs. Francie, sp. zn. 12323/11, ze dne 6. 12. 2012

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem

publikováno: 16.04.2013

Útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím), nebo nepřímý (např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění), zpravidla již sám o sobě postačuje pro závěr o zvlášť hrubém porušení povinností zaměstnance vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Za takové zvlášť hrubé porušení povinností lze považovat jednání zaměstnance, který v evidenci zaměstnavatele vyznačí příchod do zaměstnání, z pracoviště se vzdálí, aby se věnoval svým soukromým zájmům, poté vyznačí odchod z pracoviště a předstírá tak výkon práce pro zaměstnavatele.

Přístup médií na jednání soudu a právo na spravedlivý proces

autor: doc. JUDr. Mgr. Jiří Herczeg, Ph.D.
publikováno: 15.04.2013

Soudní jednání s poslanci Věcí veřejných v přímém přenosu České televize opět nastolilo otázku, zda má být spravedlnost nalézána v přímém přenosu. Jiným případem z poslední doby byl proces s tzv. „žháři z Vítkova“, kteří se podle obžaloby pokusili upálit romskou rodinu. Veřejnoprávní televize vysílala přímé přenosy z tohoto procesu, zejména závěrečné řeči a vyhlášení rozsudku. Rozhodnutí předsedy senátu povolit přímý přenos ze soudní síně rozpoutalo diskusi na téma on-line zpravodajství médií ze soudních síní. Objevily se názory pro i proti, např. Petr Hájek, poradce prezidenta, tehdy uvedl: „Jedná se o nátlak a snahu narušit nezávislost soudu. Každý má právo na spravedlivý proces a soudci by neměli být takto vystavováni mediálnímu tlaku. Je na soudu, aby spravedlivě rozhodl. Na základě důkazů, ne mediálního tlaku.“ Pojďme se tedy podívat, jaká je vlastně úprava veřejnosti soudního jednání v České republice a jak jsou nastaveny meze pro informace o trestním řízení.

Odměna obhájce za převzetí obhajoby

publikováno: 10.04.2013

Skutečnost, že nebyla provedena první porada s klientem, nebrání obhájci, aby účtoval úkon podle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

autor: JUDr. Michal Janovec
publikováno: 05.04.2013

V této práci se chci zabývat hospodařením Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále také jen „úřad“) s veřejným majetkem, a to formou obhospodařování státního – veřejného majetku v rámci zastupování ve věcech, které se dostaly před správní, soudní, či jiné orgány, ať už z jakéhokoliv důvodu, a následně také úkoly svěřenými úřadu v rámci správy a distribuce veřejného majetku, který podle zvláštních zákonů má nebo může být vlastněn jinými než státními subjekty.