Články
Úprava tzv. významné tržní síly: přirozený krok k ochraně spotřebitele a slabšího, nebo „papírový tygr“ (a škůdce soutěže a spotřebitele)?
autor: prof. JUDr. JOSEF BEJČEK, CSc. publikováno: 16.08.2012
Přesvědčení o tom, že obchodní řetězce likvidují malé podnikatele, ničí rozmanitost nabídky a zneužívají kupní sílu, sdílí patrně stále více spotřebitelů, o dodavatelích zemědělských výrobků nemluvě.
České trestní řízené sporné – prozatím iluze
autor: JUDr. VÁCLAV VLK a JUDr. JAROSLAV TRUNEČEK publikováno: 01.08.2012
Původní úprava trestního řízení vymezená zákonem č. 141/ /1961 Sb., tedy trestním řádem, který po stěží představitelných a uvěřitelných 87 přímých novelách platí do současné doby, byla typicky inkvizičním procesem zahrnujícím zjišťování objektivní pravdy a nalézání práva soudem, který zároveň plnil řadu funkcí obžaloby a obhajoby. Vývoj v průběhu posledních dvaceti let směřuje k posílení role stran a k navození dojmu jejich rovnosti před soudem a postupnému začleňování prvků kontradiktorního procesu.
Může být znalec, který vypracoval posudek pro stranu obhajoby, vyslechnut soudem jako svědek?
autor: doc. JUDr. PAVEL VANTUCH, CSc. publikováno: 27.07.2012
Pokud je orgánem činným v trestním řízení přibrán znalec, státní zástupce v obžalobě vždy navrhne výslech znalce v hlavním líčení a soud znalce vyslechne. V praxi však dochází k tomu, že u některých soudů je znalec, který vypracoval posudek na žádost obhajoby, vyslechnut jako svědek. Proto je potřebné zabývat se otázkou, zda může být znalec soudem vyslechnut jako svědek.
Zpeněžení zástavy v insolvenci - více otázek než odpovědí
autor: Mgr. ADAM SIGMUND publikováno: 20.07.2012
Problematika zpeněžení předmětu zástavy, sloužícího jako zajištění pohledávky insolvenčního věřitele, představuje relativně úzkou a marginální otázku celého insolvenčního procesu. Z pohledu pragmatického a praktického je to však jedna z nejvýznamnějších otázek celé insolvence, neboť lze bez nadsázky říci, že téměř vždy je veškerý významnější majetek insolvenčních dlužníků předmětem zástavy. Jedná se o zcela logický stav, neboť pokud k tomu nedojde dříve, pak nejpozději v době, kdy se budoucí insolvenční dlužník snaží odvrátit potenciální úpadek, usiluje o získání úvěrového financování a je nucen zajistit úvěr zástavou vlastního majetku. Je tedy možno říci, že drtivá většina majetku, zpeněžovaného v insolvenčních procesech (posuzováno hodnotou tohoto majetku), je majetkem zastaveným ve prospěch insolvenčních věřitelů. Z tohoto pohledu je tedy důležité, aby právní úprava a zejména aplikační praxe byla maximálně stabilizovaná, přehledná a jednotná. Zde však v praxi narážíme na skutečné problémy, což registrují jak insolvenční soudci a správci, tak advokáti zastupující insolvenční věřitele (ať již zajištěné, či nezajištěné).
Malé zamyšlení nad ochranou osobnosti dnes a v NOZ ve světle tiskového zákona
autor: JUDr. RONALD NĚMEC publikováno: 10.07.2012
Ochrana osobnosti je institut, který je v občanském zákoníku (1964) od jeho počátku. Tato úprava upřesňuje čl. 10 Listiny základních práv a svobod, která u nás platí od roku 1993. Avšak do roku 1990 šlo o institut, který byl, alespoň co do četnosti rozhodování NS ČR, institutem velmi okrajovým. Krom roku 1969 nevydal NS ČR k ochraně osobnosti žádný judikát. V roce 1978 NS SR vydal jediné stanovisko k celé ochraně osobnosti. „Došlo-li k neoprávněnému zásahu do práva žalobce na ochranu osobnosti před 1. dubnem 1964, nevznikl mu nárok na ochranu osobnosti podle § 11 a násl. o. z.“
Postavení notáře při provádění přímých zápisů do obchodního rejstříku podle připravovaného rejstříkového zákona
autor: MARTIN KAVĚNA, LL.B., B.C.L. publikováno: 02.07.2012
Materiál „Analýza možností právní úpravy obchodního rejstříku v novém rejstříkovém zákoně s návrhem řešení“, který byl postoupen ministerstvem spravedlnosti do připomínkového řízení (dále jen „Materiál“), obsahuje návrh věcného řešení pro připravovaný nový rejstříkový zákon. Za tím účelem Materiál stručně zhodnocuje dosavadní právní úpravy, dále zhodnocuje stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a po nabytí účinnosti zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, a vysvětluje, proč je nezbytné přijmout zcela nový rejstříkový zákon (zákon o obchodních korporacích neobsahuje úpravu obchodního rejstříku). Materiál dále obsahuje popis možných variant nové právní úpravy rejstříkového zákona z hlediska (a) zvažovaných okruhů zapisovaných subjektů a (b) zvažovaných možností vedení a správy rejstříku. Níže se zaměříme na posouzení druhého hlediska zpracovaného v Materiálu, tj. na zvažované možnosti vedení a správy rejstříku.