Články
Postavení zajištěných věřitelů v insolvenčním řízení
autor: JUDr. Ing. Helena Horová, LL.M., Mgr. Karel Somol publikováno: 17.09.2012
Právní úprava postavení tzv. zajištěného věřitele v insolvenčním řízení patří tradičně mezi nejvýznamnější oblasti v rámci insolvenčního řízení. Předmět zajištění bývá zpravidla nejzásadnější část majetku dlužníka a nezřídka se stává, že předmětem zajištění jsou veškerá aktiva dlužníka. Zajištěný věřitel proto představuje v rámci insolvenčního řízení klíčový procesní subjekt.
Úpadek a jeho osvědčení
autor: JUDr. Oldřich Řeháček, Ph.D. publikováno: 16.09.2012
Úpadek je bezesporu klíčovým institutem insolvenčního práva. Není-li úpadku, resp. není-li úpadek dlužníka v insolvenčním řízení zjištěn (osvědčen), je zjevné, že je lichá nejen otázka po způsobu jeho řešení, ale lze konstatovat, že insolvenční řízení, resp. normy insolvenčního zákona se míjí svým smyslem a účelem.
Nesplněný příslib funkční úpravy nesplněných smluv v insolvenci
autor: JUDr. Tomáš Richter, Ph.D., LL.M. publikováno: 16.09.2012
O právní úpravě nesplněných smluv v řízení podle insolvenčního zákona jsem o jako dosti nevydařeném reformním počinu psal již v roce 2008. Rozsah tohoto příspěvku nedovoluje tato stanoviska aktualizovat v plné šíři. Zaměřím se tedy stručně na to, co k tématu od doby publikace mého původního textu přinesla literatura a judikatura, a ve stručnosti navrhnu, jak by právní úprava mohla být změněna ku prospěchu věci.
Autor jako člen statutárního orgánu obchodní společnosti
autor: JUDr. JAN TULÁČEK publikováno: 13.09.2012
Autor díla (ve smyslu autorského zákona, dále „AZ“) může být samozřejmě současně členem statutárního orgánu (jednatelem, členem představenstva či dozorčí rady apod.) obchodní společnosti, existující podle obchodního zákoníku. V této dvojjediné roli se však může ocitnout v určitých situacích, jejichž právní řešení nebylo dostatečně popsáno. Mohlo by jít o kolizi autorských práv, osobnostních a majetkových, podle autorského zákona (hlavně § 11 a 12 AZ), s ustanoveními obchodního zákoníku o povinnostech a odpovědnosti člena statutárního orgánu obchodní společnosti?
K novelizaci právní úpravy sídla obchodních společností
autor: Mgr. Kateřina Hajná publikováno: 06.09.2012
K zamyšlení nad aktuálními problematickými otázkami sídla obchodních společností mne přivedla novelizace právní úpravy sídla v obchodním zákoníku, která byla na podzim 2011 vyhlášena ve Sbírce zákonů a nabyla účinnosti k 1. lednu letošního roku. Ve svém příspěvku se zaměřím nejprve na vymezení několika úhlů pohledu, ze kterých lze na problematiku sídla společností nahlížet.
Snížení výše náhrady nákladů řízení soudem v bagatelních věcech
autor: JUDr. DANUŠKA GRYGAROVÁ publikováno: 04.09.2012
Základní zásadou pro rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného řízení je zásada úspěchu ve věci,1 která přiznává právo na náhradu nákladů řízení tomu, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem a finance účelně vynaložil proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval.
Věcná příslušnost civilního soudu ve věcech obchodních závazkových vztahů dle ratione valoris
autor: JUDr. ALEŠ DOUBEK a Mgr. IVANA SOKOLOVÁ publikováno: 23.08.2012
Advokát, který se zabývá vymáháním pohledávek vzešlých z obchodních závazkových vztahů, musí mimo jiné před podáním žaloby věnovat pozornost věcné příslušnosti soudu. Dle ust. § 9 odst. 3 písm. r) občanského soudního řádu spory mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti vzniklé z obchodních závazkových vztahů, které nejsou zmíněny v některém z předchozích písmen uvedeného ustanovení, rozhodují jako soudy prvního stupně krajské soudy a jsou tedy výjimkou z obecné věcné příslušnosti okresních soudů. Co se týče posouzení věcné příslušnosti z hlediska hodnoty sporu (ratio ne valoris), pak bod 6 citovaného ustanovení o. s. ř. vylučuje z působnosti krajských soudů spory o peněžité plnění, jestliže částka požadovaná žalobcem nepřevyšuje 100 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží.
Dva problémy s datovými schránkami
autor: JUDr. Václav Vlk publikováno: 19.08.2012
Musím celkem upřímně na začátku předestřít, že datové schránky jako povinnou doručovací adresu považuji za špatný krok, stejně tak jako ústup od papíru k ploše obrazovky. Jsem přesvědčen, že úsilí a snaha něco změnit, vložené do souznění politického programu a skupin skutečných odborníků, kteří e-justici podpořili – neboť její součástí datové schránky jsou, nechalo prozatím v základech svého dobrého úmyslu skrytý vir, který může vypuknout jako epidemie. Rozhodně však bude kosit náhodné oběti silou viru Ebola, koho schvátí, toho zahubí. Jsa původním vzděláním technik, mohu si dovolit převést věc na příklad, dle mého soudu, nejbližší.