oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Články

Standard odborné péče advokáta v judikatuře

autor: Mgr. Lucie Kramlová
publikováno: 19.10.2018

exkluzivně V očích klienta lze každý neúspěch v soudním sporu klást za vinu advokátovi. Rozsah zákonné odpovědnosti advokáta za škodu způsobenou profesním pochybením však (naštěstí) takto striktně nastaven není. Účelem tohoto článku je analyzovat recentní judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu k odpovědnosti advokáta za škodu způsobenou klientovi při výkonu advokacie a upozornit, co musí advokát učinit pro to, aby za nepříznivý výsledek soudního sporu nenesl odpovědnost.

Pojem „odklon v trestním řízení“ aneb skutečně je možné za formu odklonu v trestním řízení považovat i trestní příkaz a dohodu o vině a trestu?

autor: JUDr. Alena Tibitanzlová, Ph.D.
publikováno: 18.10.2018

exkluzivně Pojem odklonu v trestním řízení není v trestním zákoníku, trestním řádu ani v žádném jiném zákoně jakkoli legálně definován. Pokud nebudeme uvažovat učebnicové texty trestního práva, odklonům v trestním řízení se věnuje dlouhá řada odborných textů, avšak v pracích jednotlivých autorů převažují než otázky teoretické, a to včetně vymezení pojmu odklonu, spíše otázky aplikační či praktické. Je-li pak v rámci některého z takových textů pojem odklonu již definován, pak se vždy jedná o subjektivní náhled toho kterého autora na danou problematiku, nikoli tedy o jakkoli obecně platnou či přijímanou definici. Jednotná, přesná definice pojmu odklonu v trestním řízení, ani jeho teoretický koncept či primární účel tak nejsou v současné době jakkoli vědecky pregnantně vymezeny.

Právní rizika vedoucího zaměstnance

autor: JUDr. Ladislav Jouza
publikováno: 15.10.2018

exkluzivně Kdo by se domníval, že s prací vedoucího zaměstnance jsou spojeny jen mzdové, platové nebo jiné výhody, velmi se mýlí. I když finanční ohodnocení často (někdy i několikráte) převyšuje průměrnou mzdu, rizika vyplývající z jejich práce jsou zřetelná. Podle § 11 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále zák. práce) jde o zaměstnance, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je rovněž vedoucí organizační složky státu. Z jejich rozdílného postavení od „řadových“ zaměstnanců vyplývají i pracovněprávní souvislosti. Mohou se jim např. příplatky za práci přesčas zahrnovat do mzdy, mohou mít delší zkušební dobu, právními předpisy jsou jim stanoveny náročnější předpoklady pro výkon práce apod.

Odstupné při odstoupení od smlouvy o zájezdu

autor: Mgr. Erika Horníčková
publikováno: 12.10.2018

exkluzivně Zákonem č. 111/2018 Sb. byl s účinností od 1. 7. 2018 novelizován zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „ZoCR“), dále zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

K rozhodčímu řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR

autor: prof. JUDr. Karel Marek, CSc.
publikováno: 08.10.2018

exkluzivně Článek pojednává o obsahu Řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.

Mechanismus řešení sporů mezi investorem a státem (ISDS)

autor: Vladimír Balaš, Pavel Šturma
publikováno: 05.10.2018

exkluzivně

Vybrané projevy ochrany „slabší strany“ z pohledu civilního práva procesního

autor: Mgr. Markéta Šlejharová
publikováno: 30.09.2018

V souvislosti s „novým“ občanským zákoníkem je často skloňována ochrana slabší strany, která je jednou ze základních zásad soukromého práva. Na rozdíl od hmotněprávní úpravy však nelze v procesněprávních vztazích hovořit o zvýhodňování slabší strany na úkor silnější strany, neboť se jedná spíše o jakési „dorovnání“ jejího slabšího procesního postavení. Tento článek se zaměřuje na vybrané projevy zásady ochrany slabší strany v civilním soudním řízení, jehož účelem je poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým subjektivním soukromým právům.

Mimořádné snížení výměry pokuty v přestupkovém právu

autor: Mgr. Nikola Jílková
publikováno: 29.09.2018

Právní úprava správních deliktů zaznamenala v posledním roce velké změny, zejména nabytím účinnosti zák. č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přest. zák.“ či „přestupkový zákon“). Zákonodárce tímto zákonem reagoval na dlouhodobě problematickou situaci zejména v otázce absence potřebné právní úpravy správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob, která především po stránce hmotněprávní byla v mnoha případech zcela nedostatečná. Tento stav byl o to vážnější, neboť správní orgány ukládající správní sankce disponují často nástroji umožňujícími intenzivní zásah do subjektivních práv jednotlivce, zejména v podobě pokut, jež v zákonech dosahují i mnohamilionové horní hranice sazby.