Zpráva z konference Olomoucké právnické dny 2013 – jednání trestněprávní sekce

Konferenci oficiálně zahájila děkanka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc. Po tomto zahájení následoval úvodní blok přednášek, během něhož vystoupili význační hosté – JUDr. Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu České republiky, JUDr. Eduard Bárány, DrSc., vedoucí oddělení Ústavu štátu a práva SAV a bývalý místopředseda Ústavního soudu Slovenské republiky, a prof. dr. hab. Krzysztof Skotnicki, honorární konzul České republiky působící na Univerzitě v Lodži, s příspěvky z oblasti ústavního práva.

Po úvodních referátech, jimž byl věnován dopolední blok prvního dne konference, pokračovalo jednání již samostatně ve čtrnácti sekcích. Jednání sekce trestního práva byl vyhrazen odpolední blok prvního dne konference. Sekce trestního práva byla zaměřena na problematiku obhajoby a postavení obhájce v trestním řízení. Předmětné téma bylo zvoleno zejména proto, že otázky spojené s obhajobou a postavením obhájce v trestním řízení lze považovat za aktuální v každé době, přičemž s ohledem na změny trestního řádu, k nimž došlo v roce 2012, a na jeho chystanou rozsáhlou rekodifikaci se tato problematika jeví ještě aktuálnější. Garantem a zároveň moderátorem trestněprávní sekce byl prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., který jednání trestněprávní sekce svým úvodním slovem oficiálně zahájil.

Na úvod zazněly tři příspěvky akademiků z Trnavské univerzity v Trnavě, kteří se zabývali postavením obhájce a výkonem obhajoby v jednotlivých fázích trestního řízení. První referát zazněl z úst doc. JUDr. Tomáše Strémyho, Ph.D. z Právnické fakulty Trnavské univerzity v Trnavě. Jeho referát se věnoval obhajobě v přípravném řízení na Slovensku. Na tento příspěvek obsahově navázal prof. JUDr. Ivan Šimovček, CSc., z Právnické fakulty Trnavské univerzity v Trnavě s referátem na téma Obhájca v trestnom konání opravnom. Třetí referát prezentovaný JUDr. Annou Suchou se zabýval postavením obhájce v řízení o mimořádných opravných prostředcích ve slovenské i české právní úpravě. Všechny tři referáty poskytly komparaci slovenské právní úpravy trestního řízení se zaměřením na výkon obhajoby s právní úpravou českou, přičemž nabídly řadu podnětu pro úvahy de lege ferenda v rámci obou právních řádů.

Následoval příspěvek doc. JUDr. Marka Fryštáka, Ph.D., z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně s názvem Úřední záznam a právo na obhajobu. Ve svém příspěvku se docent Fryšták zaměřil zejména na možnost užití úředního záznamu jako důkazního prostředku v hlavním líčení. Docent Fryšták se zaměřil na nedostatky soudobé úpravy dané problematiky, která do jisté míry oslabuje postavení obhájce a ohrožuje řádný výkon práva na spravedlivý proces, a to zejména s ohledem na skutečnost, že při pořizování obsahu úředního záznamu nemá podezřelý dosud procesní práva obviněného, tudíž není zaručen řádný průběh jeho případné budoucí obhajoby.

Příspěvkem Obstrukce v trestním řízení se prezentoval doc. JUDr. Alexander Nett, CSc., jenž působí na katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Docent Nett se zaměřil na strategii mnohých obhájců prostřednictvím institutů trestního práva procesního bránit rychlému průběhu trestního řízení, přičemž využil svých bohatých zkušeností z aplikační praxe, které získal jakožto advokát působící v Brně. Zdůraznil, že ačkoliv je tento způsob vedení obhajoby v rozporu s účelem trestního řízení, je třeba zohlednit skutečnost, že obhájce je povinen činit vše, co může být ku prospěchu obviněného, pakliže to není v rozporu se zákonem či stavovskými předpisy.

Problematice obhajoby mladistvých obviněných se ve svém společném referátu věnovali JUDr. Milana Hrušáková, Ph.D., odborná asistentka na katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, a Mgr. Pavel Jiříček, doktorand na katedře trestního práva Univerzity Palackého v Olomouci. Zvláštní pozornost věnovali možnosti vedení obhajoby proti vůli mladistvého obviněného, přičemž poukázali na nejednoznačnost současné právní úpravy, která nereflektuje pojmosloví běžně užívané v jiných právních odvětvích, v důsledku čehož může u obhájce vzniknout konflikt povinností stanovených trestním řádem a povinností definovaných zákonem o advokacii.

Na závěr první části jednání trestněprávní sekce přednesl svůj příspěvek JUDr. Lukáš Bohuslav z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V něm se zaměřil na odlišnosti obhajoby v případě vedení trestního řízení proti právnické osobě.

Druhá část byla zahájena příspěvkem JUDr. Branislava Hlaváče z Paneurópské vysoké školy v Bratislavě s názvem Súdca pre prípravné konanie a právo na spravodlivý proces. Tento příspěvek se zabýval právem na obhajobu a jeho výkonem s přihlédnutím k roli soudce v přípravném řízení.

Relativně stále novému institutu – dohodě o vině a trestu a funkci obhájce při procesu dojednávání a uzavírání dohody o vině a trestu – se ve svém referátu věnoval Mgr. Dušan Galo, doktorand na katedře trestního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Mgr. Galo zhodnotil začlenění nového institutu do českého trestního práva a uvedl některé možné změny de lege ferenda, které by mohly aplikaci tohoto institutu zefektivnit. Zejména se zabýval nezbytností označení jednání o dohodě o vině a trestu jakožto důvodu nutné obhajoby.

Posledním příspěvkem trestněprávní sekce byl referát Mgr. Zdeňka Kopečného, asistenta katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Věnoval se povinnosti mlčenlivosti advokáta, resp. obhájce, a to nejen v průběhu trestního řízení, ale i před jeho zahájením a po jeho skončení. Mgr. Kopečný využil svých praktických zkušeností, jelikož působí jako advokátní koncipient v Prostějově, které aplikoval na konkrétní problémy s dodržováním povinnosti mlčenlivosti spojené.

Jednání trestněprávní sekce nabídlo především možnost srovnání aplikace některých procesních institutů a výkonu obhajoby v českém a slovenském trestním právu. Z tohoto srovnání vyplynula řada doporučení, jak de lege ferenda zlepšit a zefektivnit obě právní úpravy, aby trestní řízení probíhalo rychle a efektivně, ale aby zároveň nedocházelo k jakémukoliv porušování práva na obhajobu a tím i práva na spravedlivý proces.

Lze pouze vyjádřit lítost nad již tradiční absencí osob, podílejících se na legislativním procesu, zejména tedy zástupců Ministerstva spravedlnosti, kteří se, bohužel, vědeckých konferencí obvykle neúčastní. Snad i přesto nezůstanou výstupy jednání trestněprávní sekce v rámci Olomouckých právnických dnů 2013 zcela stranou jejich pozornosti a budou alespoň částečně zohledněny v rámci připravované rozsáhlé rektifikace trestního práva procesního.

Mgr. Pavel Jiříček, advokát v Brně, doktorand na katedře trestního práva PF UP v Olomouci