Zásadní změny v exekučním řízení


autor: Mgr. Lenka Doležalová
publikováno: 24.12.2012

1. Novinky v občanském soudním řádu [1]

Zrušení dvojkolejnosti výkonu rozhodnutí a exekuce

Nejzásadnější změnou je zrušení dvojkolejnosti výkonu rozhodnutí a exekuce. Doposud měl oprávněný na výběr, zda se k vynucení plnění (nejčastěji peněžité pohledávky) obrátí na soud, nebo na soudního exekutora. Správní orgány měly dokonce tři možnosti – prostřednictvím soudního exekutora, soudním výkonem rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. či správní exekucí. Od 1. 1. 2013 si správní orgány budou muset při vymáhání povinností v exekučních titulech vybrat pouze mezi vymáháním prostřednictvím soudního exekutora, nebo správní exekucí. Oprávněný se musí obrátit pouze na soudního exekutora. Soud bude moci provádět výkon rozhodnutí pouze pro rozhodnutí uvedená v § 251 odst. 2 o. s. ř. Patří sem rozhodnutí o výchově nezletilých dětí, nejde-li o exekuční titul, který lze vykonat dle správního řádu či daňového řádu, je-li podán návrh na vyklizení bytu nebo místnosti se zajištěním bytové náhrady, rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným, rozhodnutí orgánů Evropských společenství a cizí rozhodnutí.

 

Výkon rozhodnutí na opětující se plnění a vázané na běh času

Ustanovení § 263 odst. 3 o. s. ř. umožňuje nařídit výkon rozhodnutí na opětující se plnění splatné v budoucnu (typicky výživné) všemi způsoby výkonu rozhodnutí, neboť za vymáhaný dluh bude považován součet plnění v budoucnu a v případě dávek na dobu neurčitou pětinásobek ročního plnění. Soud bude oprávněnému dávky vyplácet až ve chvíli, kdy se stanou splatnými. K tomuto způsobu se však bude moci soud uchýlit pouze v případě, že rozhodnutí srážkami ze mzdy nebude úspěšné. V praxi to tedy například znamená, že bude možné povinnému, který neplatí výživné, vydražit nemovitost, ale soud si ponechá výtěžek dražby v úschově a bude ho vyplácet postupně oprávněnému každý měsíc.

Nově se upravuje vymáhání plnění, které je vázáno na dosažení věku nebo jiný běh času. Typicky jde o penzijní připojištění nebo životní pojištění. Ustanovení § 312 odst. 2 o. s. ř. stanoví, že soud nahradí svým rozhodnutím prohlášení vůle povinného k výpovědi tohoto smluvního vztahu nebo k žádosti o plnění. Poté bude možno pohledávku povinného na výplatu prostředků postihnout výkonem rozhodnutí (exekučním příkazem) přikázáním jiné pohledávky.

 

Dražba pohledávky

V § 314b o. s. ř. je upravena možnost prodat pohledávku, na níž je veden výkon rozhodnutí, v dražbě. Dražba bude probíhat podle pravidel dražby movitých věcí, nově i elektronickou cestou. Přechod práv a povinností v dražbě bude soud povinen oznámit dlužníkovi povinného, případně i osobám, které poskytly zajištění splnění vydražené pohledávky např. zástavním právem.

 

Dražba podílu v obchodních společnostech a v bytových družstvech

Novinkou je možnost prodat v dražbě podíl v obchodní společnosti (s výjimkou veřejné obchodní společnosti a účasti komplementáře v komanditní společnosti) či členství v družstvu. Teprve pokud ani opakovaná dražba nebude úspěšná, zanikne účast povinného ve společnosti nebo v družstvu a bude se postihovat vypořádací podíl. Pokud je převoditelnost podílu nebo členských práv a povinností omezena, bude se moci dražby účastnit pouze ten, kdo prokáže, že splňuje požadavky stanovené zákonem, společenskou smlouvou či stanovami pro nabytí podílu v obchodní společnosti nebo členských práv a povinností v družstvu.

Co se týče členských práv v bytovém družstvu, ta se budou oceňovat a dražit jako nemovitosti (§ 320a o. s. ř. a násl.). Současná úprava totiž nereflektuje odlišnost bytových družstev od obchodních společností. Po výkonu rozhodnutí (exekučním) postižením družstevního podílu a zániku členství bytové družstvo vyplatilo pouze vypořádací podíl, jehož hodnota neodpovídala tržní hodnotě bytové jednotky, což bylo pro věřitele i pro dlužníka nevýhodné. Členové družstva navíc budou mít při dražebním jednání předkupní právo. To znamená, že v případě, že člen družstva učiní nejvyšší podání společně s dražitelem, který není členem družstva, příklep se udělí členovi družstva.

 

Sekvestratura

V § 320b až § 320j se zavádí správa nemovitosti, tzv. sekvestratura, jako nový způsob neinvazivního výkonu rozhodnutí. Prostřednictvím sekvestratury se postihují užitky (plody), které z nemovitosti plynou. Tento způsob se bude využívat v případech, kdy pro vymožení pohledávky oprávněného není potřeba ihned přikročit k prodeji nemovitosti povinného. Bude možné i upravit stávající vztahy k nemovitosti tak, aby bylo dosahováno nejvyššího možného zisku. Příkladem je úprava nájemních smluv, které neodpovídají tržnímu nájmu, či úprava smluv o dodávkách služeb. Výkon rozhodnutí bude provádět buď přímo soud, nebo soud ustanoví správce, pro kterého budou platit stejná pravidla jako pro správce podniku.

 

Soupis od stolu

Zavádí se tzv. soupis od stolu (§ 325 a násl. o. s. ř.). To znamená, že v rámci výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí se do soupisu uvedou i takové věci, o jejichž existenci není pochyb, neboť jsou zavedeny do veřejných databází (např. evidence motorových vozidel, rejstřík letadel apod.), nebo v jiných seznamech, které vedou banky či jiné instituce (např. vkladní knížky). Účelem je zakázat povinnému nakládat s věcí bez ohledu na to, zda soud či soudní exekutor fakticky věc viděl či vzal do úschovy.

 

Výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí (§ 335 a násl. o. s. ř.)

Velké změny učinila novela v části týkající se výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí. Zavádí se informační povinnost povinného ohledně závad, tedy práv odpovídajících věcnému břemeni nebo nájemních práv, pod sankcí náhrady škody.

Pokud se má výkonem rozhodnutí prodejem nemovitostí prodat nemovitost nezapsaná do katastru nemovitostí, soud v usnesení uvede její obvyklé pojmenování, případně i další údaje, vedoucí k identifikaci nemovitosti, a označí pozemek, na němž nebo pod nímž se nemovitost nachází.

Při oceňování nemovitostí se stanovuje povinnost ustanovit znalce, který určí cenu obvyklou, tzn. cenu tržní. Soud rovněž stanoví dobu a místo ohledání nemovitosti, uvědomí o tom oprávněného, povinného a znalce, přičemž povinný musí umožnit prohlídku nemovitosti. Pokud tak povinný neučiní, je soud oprávněn si zjednat do nemovitosti přístup. Dále znalec nebude muset oceňovat závady na nemovitosti, neboť závady budou přecházet na nabyvatele nemovitosti. Úkolem znalce zůstane, aby hodnotu závad promítl do určení celkové tržní ceny nemovitosti. V usnesení o ocenění budou závady vyčteny. Výjimkou představují tzv. excesivní závady, které soud zruší. Jedná se o nájemní práva či práva odpovídající věcnému břemeni, jestliže není poskytováno nájemné v místě a čase obvyklé či je hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, a toto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitost v dražbě.

Pro urychlení procesu exekuce již nebude možnost podat odvolání proti dražební vyhlášce (§ 336c odst. 5 o. s. ř.). Opravný prostředek bude možno podat až proti usnesení o ceně.

 

Předražek (§ 336ja o. s. ř.)

Zavádí se zcela nový institut tzv. předražku. Má především zajistit zvýšení výtěžnosti dražeb. Stojí na principu, že do 15 dnů od zveřejnění usnesení o příklepu (obligatorně na úřední desce soudu) může kdokoliv navrhnout přeplacení vydražitele, ovšem s těmi podmínkami, že předražek musí být minimálně o 25 % vyšší než nejvyšší podání a zároveň musí být v této lhůtě zaplacen na účet toho, kdo provádí dražbu. Po uplynutí lhůty je vyzván vydražitel, zda má zájem zvýšit své nejvyšší podání na částku nejvyššího předražku. Poté se vydá usnesení o předražku, ve kterém se usnesení o příklepu zruší, a rozhodne se o tom, kdo je předražitelem a za jakou cenu nemovitost nabyl. Pokud by bylo větší množství předražitelů, rozhoduje nejvyšší předražek.

V rozhodnutí o předražku soud uloží povinnému, aby vydraženou nemovitost vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení. V případě, že povinný dobrovolně neopustí nemovitost, odpadá tím nutnost podávat žalobu na vyklizení, neboť usnesení o předražku (či usnesení o příklepu) se stává exekučním titulem (§ 336l odst. 7 o. s. ř.).

Dražitel bude moci nejvyšší podání doplatit i bankovním úvěrem, za předpokladu, že v dražební vyhlášce bude tato možnost výslovně uvedena.

Počet dražebních kol se nově omezuje na pět. Po neúspěšném prvním kole lze však navrhnout nové kolo až po třech měsících od konání neúspěšné dražby. Při druhém kole dražby se nejnižší podání snižuje na 50 % výsledné ceny nemovitosti stanovené podle § 336a odst. 1 o. s. ř., ve třetím na 40 %, ve čtvrtém na 30 % a v posledním, pátém na 25 %. Pokud se nepodaří nemovitost prodat ani poté, řízení se zastaví.

Za odvolání dražitele proti usnesení o příklepu a za odvolání navrhovatele předražku proti usnesení o předražku se nově stanovuje soudní poplatek do částky 250 000 Kč ve výši 5000 Kč a pro částku vyšší než 250 000 Kč dvě procenta z této částky, nejvýše však 100 000 Kč.

 

Postižení podniku (§ 338f a násl. o. s. ř.)

Původní výkon rozhodnutí prodejem podniku je nahrazen postižením podniku. Soud bude moci v průběhu řízení rozhodnout, zda pro uspokojení pohledávky je vhodnější podnik prodat, či ho dále spravovat a brát z něj užitky. Funkce správce podniku zůstává. Zavádí se však nový institut – předběžná zpráva. Správce bude mít povinnost podat soudu předběžnou zprávu o tom, zda podnik bude lepší prodat, či spravovat.

 

Předžalobní výzva

Důležitou změnu pro věřitele najdeme v § 142a o. s. ř. Stanovuje povinnost informovat dlužníka o dluhu a vyzvat ho k dobrovolnému splnění. Výzvu je třeba poslat na adresu pro doručování, či na poslední známou adresu dlužníka. Pokud věřitel výzvu nezašle ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby, vystavuje se riziku, že soud věřiteli v nalézacím řízení nepřizná náhradu nákladů řízení. Věřím, že toto ustanovení přinese pokles v počtu vymáhaných tzv. bagatelních dluhů.

 

Další změny

Mezi věci, které nepodléhají výkonu rozhodnutí, se nově přiřazují i zvířata, ale pouze ta, která nemají hospodářský účel a která slouží člověku jako společník [§ 322 odst. 2 písm. e) o. s. ř.].

Dražba nemovitostí s využitím internetu již zcela plní svůj účel a je z pohledu exekutorů i dražitelů hodnocena kladně. Proto se zavádí možnost dražit elektronicky i movité věci (§ 330a o. s. ř.).

Ruší se příkaz k výplatě z účtu u peněžního ústavu, neboť nebyl v praxi využíván.

Přechodná ustanovení o. s. ř. počítají s tím, že řízení zahájená přede dnem účinnosti novely se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2. Novinky v exekučním řádu

Zneužívání pojmu exekuce

V novém ustanovení § 4 e. ř. se stanovuje zákaz zneužívání označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“, „exekuční činnost“ či „exekuce“. Cílem je zvýšit ochranu jak oprávněných, tak povinných před pochybnými subjekty, které se zabývají neinstitucionalizovaným vymáháním dluhů a vytvářejí dojem, že mají pravomoci soudního exekutora. Tomu, kdo toto ustanovení poruší, hrozí pokuta až do výše 200 000 Kč.

 

Exekuční návrh

Náležitosti exekučního návrhu jsou stanoveny v § 38 e. ř. Důležitou změnou je to, že oprávněný bude muset přikládat originál či úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Odpadla výjimka, že exekuční titul se nemusí dokládat, pokud ho vydal exekuční soud. Pokud exekuční návrh bude obsahovat chyby, exekutor nejpozději do 15 dnů vyzve oprávněného k opravě návrhu a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nebude-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nebude-li přiložen exekuční titul nebo osvědčení o vykonatelnosti exekučního titulu, exekutor usnesením exekuční návrh odmítne.

 

Spojování věcí

Do zákona se promítlo i slučování exekucí, které většina exekutorských úřadů provádí již nyní. Cílem je zrychlení exekuce, neboť pokud jsou všechna exekuční řízení proti jednomu povinnému u jednoho exekutora, není třeba informace o povinném vyhledávat vícekrát. Dochází také ke snížení nákladů exekuce pro dlužníka. Spojování má však svá pravidla: Povinně se sloučí věci, kdy oprávněný podá několik exekučních návrhů proti témuž povinnému u téhož exekutora (např. pět pokut za jízdy na černo se podá k jednomu exekutorovi, ten všech pět exekučních návrhů spojí v jeden). Budou-li exekuce proti témuž dlužníkovi vedeny u více exekutorů, exekuční soud tato řízení na návrh dlužníka spojí a v usnesení o spojení určí, který soudní exekutor spojené řízení povede. Exekutorovi, který řízení nepovede, náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů. Je ovšem možné řízení nespojit, a to v zájmu hospodárnosti, vyžaduje-li to stav těchto řízení. Je třeba říci, že ke spojování věcí by mělo docházet už u věřitele ve fázi nalézacího řízení.

 

Návrh na zastavení exekuce

Obranou proti exekuci již nebude odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, ale návrh na zastavení exekuce („kvaziodvolání“). Jaké námitky je možno použít, zůstává v § 268 o. s. ř. nezměněno. Stejně tak platí, že dokud nebude o námitkách pravomocně rozhodnuto, nelze exekuci provést (lze ji však dále vést).

 

Exekuce pozastavením řidičského oprávnění

Exekutorská komora ČR se inspirovala právní úpravou na Slovensku a do exekučního řádu byl zařazen nový způsob exekuce, a to exekuce pozastavením řidičského oprávnění (§ 71a e. ř.). Použije se pouze v případě, kdy je vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě, nikoliv na běžné výživné. Tento způsob exekuce má motivovat dlužníka k úhradě dlužného výživného. Pokud soudní exekutor zjistí, že povinný disponuje řidičským oprávněním a toto řidičské oprávnění nevyužívá k uspokojování základních životních potřeb (typicky pro výkon povolání – řidič autobusu, taxikář apod.), doručí exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění orgánu, který vede registr řidičů, oprávněnému a povinnému do vlastních rukou. Po dobu trvání exekučního příkazu nesmí povinný řídit motorová vozidla.

 

Konec exekutorských zápisů se svolením k vykonatelnosti

Od Nového roku již exekutoři nebudou moci sepisovat exekutorské zápisy s doložkou přímé vykonatelnosti. Zůstává jim však možnost sepsat exekutorský zápis o osvědčení skutkového děje nebo stavu věci (§ 77 e. ř.).

3. Časté chyby advokátů

Při své praxi exekutorské koncipientky se často setkávám s opakovanými chybami, které vedou k prodlužování exekučního řízení. Zvláště pak oprávnění nesou toto zpoždění nelibě, ačkoliv chyba často pochází právě od nich.

Typickou chybou v návrhu na nařízení exekuce (nově v „exekučním návrhu“) je chybné označení účastníků řízení. Běžně se stává, že povinný mezi nalézacím a vykonávacím řízením změní pobyt. U fyzických osob tato skutečnost nevadí, neboť advokát nemá přístup do Centrální evidence obyvatel a chyba se napraví u soudu, ale u právnických osob a fyzických osob-podnikatelů není složitým úkonem zjistit si aktuální adresu či sídlo v informačních systémech, jako jsou ARES nebo www.justice.cz. Tato chyba pak zcela zbytečně prodlužuje řízení.

Stejně tak je vhodné si zjistit aktuální adresu sídla exekutorského úřadu, kam exekuční návrh bude oprávněný či jeho advokát posílat. Adresy sídel jednotlivých úřadů lze nalézt na oficiálních stránkách Exekutorské komory ČR www.ekcr.cz.

Dalším bodem, ve kterém se často chybuje, je nesprávné označení exekučního titulu. Je třeba vyvarovat se běžně užívaných zkratek soudů, jako např. MS v Brně, OS Praha 1, VS Olomouc atd.

Při psaní podání, které advokát činí směrem k exekutorům, je třeba dbát nejen na lingvistickou stránku, ale rovněž i na určitou odbornou úroveň vyjadřování, neboť exekutor má v exekučním řízení postavení soudu prvého stupně, resp. předsedy senátu. Podání s obsahem „asi před měsícem jste vylepoval na majetek nějaké nálepky s nápisem exekuce či tak nějak. Prosím, abyste od svého počínání upustil“ se dají pochopit a omluvit, pokud jsou činěna povinnými, ne však advokátem.

Od 1. 7. 2012 mají všichni advokáti povinně ze zákona zřízenou datovou schránku. Exekuční návrhy je možné exekutorům zasílat i prostřednictvím tohoto nástroje. Podmínkou však je, že všechny listiny (s výjimkou například osvědčení o registraci k DPH či výpisů z obchodního či živnostenského rejstříku) musí být elektronicky podepsány a listinné dokumenty převedeny konverzí do elektronické podoby. Nelze zasílat pouhé kopie plných mocí, stejně tak elektronicky podepsán musí být i exekuční návrh.

 

Závěrem

Věřím, že tato novela č.396/2012 Sb. výrazně pomůže k navýšení počtu vymožených pohledávek, neboť zatímco počet exekucí narůstá, jejich vymahatelnost klesá. Jak ke škodě věřitelů, kteří přicházejí o své peníze, tak ke škodě dlužníků, neboť někteří z nich se díky své laxnosti či naopak až neuvěřitelné schopnosti zatajovat svůj majetek od svých závazků nikdy zcela neoprostí. Tato novela vyrovnaně přináší jak vyšší ochranu dlužníků (v případě slučování exekucí), tak nástroje pro vyšší výtěžnost pohledávek věřitelů (např. institut předražku). Novela vstoupí v účinnost 1. 1. 2013.

 

Autorka je exekutorskou koncipientkou v Praze.



[1] Na exekuční řízení se používají přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí. Proto rozlišuji dvě části článku – změny v občanském soudním řádu a změny v exekučním řádu, i když se změny prolínají.