Zákon o zpravodajských službách České republiky. Zákon o Bezpečnostní informační službě. Zákon o Vojenském zpravodajství. Komentář


autor: Ladislav Pokorný, Jiří Chrobák, Martin Fliegel
publikováno: 20.07.2018

ZÁKON O BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBĚ

č. 154/1994 Sb., ze dne 7. července 1994

ve znění zákona

č. 160/1995 Sb., č. 155/2000 Sb., č. 53/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 499/2004 Sb., č. 290/2005 Sb., č. 21/2006 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 274/2008 Sb., č. 254/2012 Sb., č. 273/2012 Sb., č. 267/2006 Sb., č. 303/2013 Sb., č. 64/2014 Sb., č. 318/2015 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(Zřizovací ustanovení)

(1) Zřizuje se Bezpečnostní informační služba jako ozbrojená zpravodajská služba České republiky.

(2) Postavení a působnost Bezpečnostní informační služby a její spolupráci s ostatními zpravodajskými službami České republiky upravuje zvláštní zákon.1)

1) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky.

K odst. 1

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vznikla BIS, která byla zřízena jako ozbrojená zpravodajská služba České republiky.

Vzniku BIS předcházel překotný vývoj, který odrážel proces transformace českých a československých zpravodajských služeb po roce 1989. Službami svým charakterem odpovídajícími postavení BIS, tedy civilními zpravodajskými službami s vnitřní působností, jejichž existence předcházela vzniku BIS, byly Federální bezpečnostní informační služba (FBIS) a Bezpečnostní informační služba České republiky (BIS ČR). Jejich existence, postavení a činnost, včetně úpravy používání zpravodajských prostředků, již byly upraveny zákonem. Předchozí subjekty, které tvořily zárodek civilní vnitřní zpravodajské služby, tedy Úřad pro ochranu ústavy a demokracie a Federální informační služba, byly zřízeny, a jejich činnost byla upravena, pouze rezortními vnitřními předpisy Ministerstva vnitra. První z těch, která byla jako první zpravodajská služba u nás zřízena, a její postavení a činnost upravena zákonem, byla FBIS. Stalo se tak zákonem č. 244/1990 Sb., o Federální bezpečnostní informační službě a o používání zpravodajských prostředků (dále jen „zákon o FBIS“). Po rozdělení České a Slovenské federativní republiky to byla BIS ČR, zřízená zákonem č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky (dále jen „zákon o BIS ČR“), jejíž existence bezprostředně předcházela zřízení BIS. Zákon o BIS ČR, který komplexně upravoval postavení a činnost BIS ČR, byl tímto zákonem zrušen (§ 154). Podle přechodných a závěrečných ustanovení tohoto zákona na BIS přešla veškerá práva a povinnosti BIS ČR (§ 152 odst. 2). Ustanovení § 152 odst. 1 také stanoví, že pokud se v právních předpisech mluví o FBIS nebo BIS ČR, rozumí se tím BIS. Příslušníci BIS ČR byli dnem účinnosti tohoto zákona považováni za příslušníky přijaté do služebního poměru podle tohoto zákona, pokud do pěti dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona písemně nesdělili řediteli, že o přijetí do služebního poměru nežádají (§ 151 odst. 1 a 2), zaměstnanci v pracovním poměru k BIS ČR se stali dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnanci BIS (§ 153), a do doby jmenování ředitele vykonával jeho povinnosti a uplatňoval jeho práva ředitel BIS ČR (§ 150).


BIS je charakterizována jako ozbrojená zpravodajská služba České republiky. Zákonné vymezení zpravodajských služeb je provedeno v § 2 zák. o zprav. službách. Zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. Charakter jejich postavení je pak upraven dalšími ustanoveními zákona o zpravodajských službách, která upravují jejich výčet a organizační vymezení (§ 3), řízení (§ 4), působnost (§ 5), vnitřní organizaci (§ 6), odpovědnost za jejich činnost a koordinaci (§ 7), podávání zpráv a ukládání úkolů (§ 8), jejich spolupráci (§ 9, § 10), poskytování informací zpravodajským službám (§ 11, § 11a, § 11b) a jejich kontrolu (§ 12). Označení BIS jako ozbrojené zpravodajské služby vyjadřuje existenci zákonného oprávnění příslušníků držet, nosit a použít služební střelnou zbraň, které je upraveno v § 5 zákona. Ozbrojení příslušníků zpravodajských služeb není nezbytnou podmínkou činnosti zpravodajských služeb. Zákonodárce nicméně s ohledem na charakter výkonu jejich služby dospěl k závěru o potřebě poskytnout příslušníkům oprávnění držet a nosit služební střelnou zbraň a použít ji defenzivním způsobem v případě nutné obrany nebo krajní nouze, tedy v případech, které jsou vymezeny trestním zákoníkem, jako jedna z okolností vylučujících protiprávnost, v nichž může zbraň použít kdokoli.

K odst. 2

Ve věcech postavení a působnosti BIS a její spolupráce s ostatními zpravodajskými službami ČR zákon odkazuje na úpravu provedenou zvláštním zákonem. Tímto zákonem je zákon o zpravodajských službách. Oba tyto zákony se vzájemně doplňují, každý z nich upravuje určitou část předmětu právní úpravy, a právní úpravu postavení a činnosti BIS je nutno vykládat ve vzájemné souvislosti v souhrnu úprav provedených oběma zákony.

Související ustanovení:

§ 5 – použití zbraně, § 150 – řízení Bezpečnostní informační služby v přechodném období, § 152 – přechod práv a povinností na Bezpečnostní informační službu, § 153 – přechod zaměstnanců Bezpečnostní informační služby České republiky do Bezpečnostní informační služby, § 154 – zrušovací ustanovení

Související předpisy:

§ 3–12 zák. o zprav. službách, – zák. o FBIS, – zák. o BIS ČR

Literatura:

POKORNÝ, L. Zpravodajské služby. Praha: Auditorium, 2012.

 

Ukázka z knihy Zákon o zpravodajských službách České republiky. Zákon o Bezpečnostní informační službě. Zákon o Vojenském zpravodajství. Komentář. (204 stran, brožovaná, 978-80-7552-378-5; 2018), kterou lze zakoupit v nakladatelstvíWolters Kluwer ČR, a. s.