Z judikatury

Ústavní soud: Průtahy v trestním řízení

publikováno: 23.05.2014

Ústavní soud dal nálezem sp. zn. I. ÚS 2551/13 zapravdu stěžovatelce, která sejako žalobkyně domáhala přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vzniklou jejím neoprávněným a nepřiměřeně dlouho trvajícím trestním stíháním. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že byla dne 3. 6. 1999 zadržena Policií ČR a bylo jí sděleno obvinění z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele dle 158 odst. 1 písm. a), b), c), odst. 2 a), c) a trestného činu poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 písm. a) trestního zákona za činy, jichž se měla dopustit v postavení starostky obce. Ze zadržení byla propuštěna až dne 5. 6. 1999 a následné přípravné trestní řízení proti žalobkyni trvalo více než tři roky.

Ústavní soud: nesouhlas jednoho z rodičů není překážkou střídavé péče

publikováno: 20.05.2014

Nesouhlas jednoho z rodičů není překážkou při soudním rozhodování o střídavé péči. Hlavním kritériem musejí být zájmy dítěte, mezi které patří zachování vztahu s oběma rodiči. Vyplývá to z usnesení Ústavního soudu, který odmítl ústavní stížnost proti rozhodnutí o střídavé péči. Podala ji matka jménem svého dítěte. Pokud to podmínky umožňují, je podle Ústavního soudu vhodné, aby se na výchově podíleli oba rodiče.

Ústavní soud zpřesnil podmínky pro použití odposlechů a domovních prohlídek

publikováno: 19.05.2014

Plénum Ústavního soudu rozhodlo nálezem sp.zn. Pl. ÚS 47/13 o tom, jaké podmínky musí dodržovat orgány činné v trestním řízení při použití odposlechů a domovních prohlídek. Nález v konkrétní věci je sice zamítavý, ale současně sjednocuje a doplňuje dosavadní judikaturu Ústavního soudu v této oblasti a současně poskytuje návod pro orgány činné v trestním řízení, jak mají v takových případech ústavně konformně postupovat.

Soudní dvůr EU: Lidé mohou žádat Google, aby na ně internet „zapomněl“

publikováno: 14.05.2014

Lidé se mohou obracet na společnost Google s žádostí, aby ze svých výsledků vyhledávání na internetu odstranila jejich soukromá data. Rozhodl tak Soudní dvůr EU v případu španělského občana, který se domáhal „práva být zapomenut“ ve výsledcích populárního vyhledávače společnosti. Firma podle soudu musí posoudit opodstatněnost takové žádosti. V případě, že nevyhoví, může se žadatel obrátit na odpovědné dozorčí nebo soudní orgány.