Ústavní soud aproboval ústavnost právní úpravy povinného očkování publikováno: 04.03.2015 Ministerstvo zdravotnictví může dále nařizovat očkování dětí. Za vyhýbání se této povinnosti hrozí nadále jejich zákonným zástupcům pokuta až 10.000 korun. Rozhodl tak Ústavní soud. O zrušení povinnosti jej žádali rodiče, kteří po vleklém sporu museli zaplatit každý po 4000 korunách, protože nezajistili očkování svého potomka takzvanou hexavakcínou.
Vyživovací povinnost vůči věčným studentům publikováno: 03.03.2015 U zletilého dítěte lze předpokládat, že bude vyvíjet dostatečné úsilí, aby se uživilo samo. Pokud studuje již druhou střední školu, je při rozhodování o vyživovací povinnosti rodičů nutno pečlivě zvažovat účelnost tohoto studia; přihlédnout je nutno nejen ke kvalitě školy a uplatnění jejích absolventů, ale i k docházce a studijním výsledkům dítěte. Pakliže tak soudy navzdory argumentům rodiče neučiní, je jejich postup v rozporu se zásadami spravedlivého procesu. Nelze akceptovat, aby soudy rozhodovaly o zvýšení výživného, aniž by bylo postaveno najisto, že je odůvodněna samotná existence vyživovací povinnosti. Pokud se soudy účelností probíhajícího studia dříve nezabývaly, musí tak učinit v řízení o zvýšení výživného, byť se jedná o okolnost, která se oproti předchozímu rozhodnutí nezměnila.
Z judikatury ESLP publikováno: 26.02.2015 Článek 8 Úmluvy (právo na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence) Článek 9 Úmluvy (svoboda myšlení, svědomí a náboženského přesvědčení) S. A. S. proti Francii (č. 43835/11)
Soudní dvůr EU vyjasnil pojem „minimální mzda“ vyslaných pracovníků publikováno: 20.02.2015 Směrnice o vysílání pracovníků (1) stanoví, že v oblasti minimální mzdy jsou pracovní podmínky zaručené vyslaným pracovníkům stanoveny právní úpravou hostitelského členského státu nebo kolektivními smlouvami, které byly v hostitelském členském státě prohlášeny za všeobecně použitelné, v odvětví stavebnictví.
Ústavní soud: Střet svobody slova a ochrany osobnosti publikováno: 11.02.2015 II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček) vyhověl stížnosti stěžovatele a zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze a usnesení Nejvyššího soudu, neboť jimi byla porušena svoboda projevu stěžovatele. Žalobou, podanou ke Krajskému soudu v Praze, se Mgr. Ing. I. Ř. (vedlejší účastnice) domáhala, aby stěžovateli byla uložena povinnost omluvit se jí za výroky uvedené v rozhovoru pro studio ČT 24 dne 3. 5. 2011. Vedlejší účastnice požadovala omluvu za výroky „nezákonné chování poslankyně Ř., přivedlo město Ch. cu grunt o 8 milionů do dluhu“ a “zadlužila město Ch. o 8 milionů korun“. Tato tvrzení prý byla nepravdivá a s ohledem na to, že se jednalo o tvrzení skutková (a nikoliv hodnotové soudy), nelze je považovat za oprávněnou kritiku veřejně činné osoby.
Soudy mohou o náhradě za majetek zanechaný na území někdejší Podkarpatské Rusi nadále rozhodovat podle zákona č. 42/1958 Sb. publikováno: 06.02.2015 II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Rychetský) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky, která se jako závětní dědička po svém strýci domáhala náhrady za jeho nemovitý majetek, který v roce 1945 zanechal na území někdejší Podkarpatské Rusi, a zrušil rozhodnutí obecných soudů, kterými bylo zastaveno řízení o její žalobě.
Nejvyšší soud se musí zabývat otázkou, kdo odpovídá za škodu na majetku způsobenou plněním zákonné povinnosti publikováno: 04.02.2015 II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) částečně vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele Český rybářský svaz, MO Šťáhlavy a zrušil usnesení Nejvyššího soudu, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces. Ve zbytku ústavní stížnost odmítl pro nepřípustnost.
K postupu odvolacího soudu podle § 219 občanského soudního řádu publikováno: 04.02.2015 II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jiří Zemánek) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele a zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces. Zároveň zrušil i rozsudek Nejvyššího soudu, protože jeho existence by při zrušení jemu předcházejícího rozhodnutí – na které přitom procesně navazovalo – postrádala rozumný smysl.
