Z judikatury

Nejvyšší správní soud rozhodl ve věci registrace občanského sdružení „Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“

publikováno: 18.03.2015

Věc byla před soudy projednávána opakovaně. Již v roce 2011 zrušil městský soud pro nepřezkoumatelnost rozhodnutí Ministerstva vnitra, jímž byla registrace odmítnuta; stejně rozhodl městský soud také v roce 2012. Nyní městský soud potřetí pro nepřezkoumatelnost zrušil odmítavé rozhodnutí Ministerstva vnitra. Rozhodnutí ministerstva podle městského soudu obsahuje logické rozpory, protože hodnotilo předložené stanovy jako souladné se zákonem. Důvod odmítnutí registrace ministerstvo spatřovalo pouze v názvu zamýšleného sdružení, který měl vyjadřovat závadné cíle. Ministerstvo navíc neupřesnilo, které ustanovení ústavy nebo zákonů bylo porušeno.

Ústavní soud k aktivní legitimaci k podání žaloby ve správním soudnictví

publikováno: 18.03.2015

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vladimír Sládeček) vyhověl ústavní stížnosti společnosti XY, a. s. a zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu a spravedlivý proces. Ve sporu šlo o správní žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv ze dne 30. 12. 2009 sp. zn. SUKLS6016/2009, tímto rozhodnutím byla stanovena výše základní úhrady referenční skupiny č. 28/2 a výše úhrady léčivého přípravku F.

Rozvrh práce jako jeden z nástrojů realizace práva na zákonného soudce

publikováno: 16.03.2015

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Ludvík David) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele a zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze, neboť jím bylo zasaženo do práva stěžovatele na zákonného soudce podle č. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Předmětem řízení před vrchním soudem bylo odvolání XX, s. r. o., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 8. 2013, kterým bylo rozhodnuto o návrhu stěžovatele na vydání předběžného opatření tak, že odpůrci se nařizuje zdržet se dovozu, prodeje, šíření a distribuce výrobků – ložního povlečení a povlaku na polštář a ručníku s potiskem postaviček „Krtek a jeho přátelé“ na území České republiky. Vrchní soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se XX, s. r. o. uvedená povinnost neukládá.

Soudní dvůr upřesňuje podmínky, za kterých lze dezertérovi pocházejícímu z třetího státu udělit azyl v EU

publikováno: 06.03.2015

V srpnu 2008 požádal americký voják Andre Lawrence Shepherd o azyl v Německu. Svou jednotku umístěnou v Německu od dubna 2007 opustil poté, co obdržel druhý povolávací rozkaz do Iráku. Jmenovaný měl za to, že se již nemůže účastnit války, kterou považuje za protiprávní, ani válečných zločinů, které byly podle jeho názoru v Iráku páchány.

K postupu obecných soudů při přiznávání náhrady nákladů řízení poškozeným v trestním řízení

publikováno: 05.03.2015

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky a zrušil usnesení Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatelky na ochranu majetku a právo na soudní ochranu. Ústavní stížností napadeným rozhodnutím Městský soud v Brně, vázán názorem Nejvyššího soudu, nepřiznal stěžovatelce jako poškozené náklady řízení ve výši 121 068 Kč, přičemž dospěl k závěru, že povaha věci a okolnosti případu ve smyslu § 154 odst. 2 trestního řádu brání tomu, aby byla vedlejší účastnici – odsouzené za spáchání trestného činu podvodu – uložena povinnost nahradit náklady řízení vzniklé stěžovatelce. Za takovou okolnost považoval městský soud dohodu o narovnání, kterou zanikly nejisté závazky mezi odsouzenou a stěžovatelkou a byly nahrazeny závazkem novým. Stěžovatelka se tak podle soudu nemohla domáhat náhrady škody v adhezním řízení a náklady jí tak vznikly „v podstatě zbytečně“ a stěžovatelka se měla primárně soustředit na vymáhání nového závazku. Krajský soud v Brně se s těmito závěry soudu I. stupně ztotožnil a odvolání stěžovatelky zamítl.

Dodržení podmínek dotace z fondu Evropské unie

publikováno: 05.03.2015

Je primární odpovědností poskytovatele vymezit požadavky, na nichž pro účely poskytnutí dotace trvá. Učinil-li tak zcela nekonkrétně, pak nemohou být nejasnosti ve stanovených podmínkách či důvodech uplatnění sankčního odvodu kladeny k tíži příjemce finanční podpory (dotace). Pokud se žadatel pohyboval v legálním prostoru, který poskytovatel dotace vymezil svým rozhodnutím, nelze mu takové jednání přičítat k tíži.

Povinné očkování jako podmínka přijetí dítěte do mateřské školy není protiústavním zásahem do práva na vzdělání

publikováno: 04.03.2015

Očkování smí nadále zůstat podmínkou pro přijetí dítěte do mateřské školy. Ústavní soud (ÚS) dnes nevyhověl návrhu na zrušení sporných paragrafů. Ústavní stížnost kvůli školkám podala matka jménem svého syna. Nepřijaly jej dvě mateřské školy v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Matka v tom spatřovala porušení práva na předškolní vzdělání. Úplný zákaz přístupu zdravých dětí s nekompletním očkováním do mateřských škol považuje za nepřiměřený a iracionální. Matka nenašla zastání na úřadech ani u Nejvyššího správního soudu.