Z judikatury

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení § 24 zákona o pozemních komunikacích

publikováno: 11.07.2017

Plénum Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Milada Tomková) zamítlo návrh skupiny 18 senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení § 24 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. K přesvědčení o neústavnosti § 24 zákona o pozemních komunikacích dospěli navrhovatelé v souvislosti s návštěvou prezidenta Čínské lidové republiky, kdy Policie České republiky dne 29. 3. 2016 nevpustila účastníky řádně ohlášených shromáždění do prostor Hradčanského náměstí. Tento zásah byl podle navrhovatelů proveden nařízením uzavírky ve smyslu napadeného ustanovení a tvrzenou neústavnost ustanovení se snažili doložit tím, jak bylo v daném případě správním orgánem aplikováno. Poukazovali především na to, že vydáním uzavírky došlo k obejití zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím a tvrdili, že za současné právní úpravy lze o povolení uzavírky rozhodnout libovolně na základě jakéhokoliv myslitelného důvodu, v důsledku čehož se může ustanovení stát nástrojem represe.

Přikázání incidenčního sporu jinému soudci

publikováno: 11.07.2017

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) zamítlo návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění účinném do 30. 6. 2017. Nejvyšší správní soud podal návrh na zrušení předmětného ustanovení v souvislosti s jím vedeným řízením o kárném návrhu předsedkyně Krajského soudu v Ostravě proti soudci tohoto soudu, který se měl kárného provinění dopustit nečinností v 54 věcech, z toho ve 40 věcech oddělení incidenčních sporů.

Ústavní soud k (ne)možnosti prolomení tzv. blokačního ustanovení § 29 zákona o půdě ve prospěch restituenta

publikováno: 11.07.2017

III. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Milada Tomková) zamítl ústavní stížnost, neboť neshledal, že by napadenými rozhodnutími Obvodního soudu pro Prahu 8, Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu byla porušena základní práva stěžovatelky. Stěžovatelce byly v rámci restituce v roce 1998 Pozemkovým fondem České republiky na základě smlouvy vydány z majetku státu náhradní pozemky a v březnu 2001 bylo její vlastnické právo zapsáno do katastru nemovitostí. Tyto pozemky však od pozdního středověku náležely Rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou (v řízení před Ústavním soudem vedlejší účastník).