Z judikatury

Vrchní soud zpřísnil muži trest za týrání rodiny

publikováno: 11.03.2019

Olomoucký vrchní soud dnes zpřísnil čtyřiačtyřicetiletému muži ze Vsetínska trest za dlouhodobé týrání své partnerky a dvou dětí z 5,5 na osm let. Odsouzen je za tři trestné činy, trest si vykonává v nejpřísnějším typu věznice. Odvolací soud tak vyhověl žalobci, který trest ve výši 5,5 roku považoval za nepřiměřeně mírný. Obhajoba naopak žádala zproštění, protože podle ní pro psychické i fyzické týrání nejsou důkazy. Muž podle rozsudku svou rodinu týral sedm let, děti si z chování otce odnesly posttraumatickou poruchu.

Soud rozhodl, že stát nemusí církvi vydat Květnou zahradu v Kroměříži

publikováno: 07.03.2019

Okresní soud v Kroměříži rozhodl o tom, že stát nemusí církvi vydat kroměřížskou Květnou zahradu figurující na seznamu světového dědictví UNESCO. Zamítl tak žalobu olomouckého arcibiskupství, které tvrdí, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou. Církev je získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015. Podle soudkyně Jany Ivánkové však může Květná zahrada fungovat samostatně. Rozsudek není pravomocný. Olomoucké arcibiskupství zváží další právní kroky.

SD EU zrušil rozsudek Tribunálu i rozhodnutí Komise o odmítnutí registrace EOI

publikováno: 07.03.2019

Podle Smlouvy o EU se může nejméně milion občanů Unie pocházejících alespoň z jedné čtvrtiny členských států ujmout iniciativy a vyzvat Komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila unijnímu normotvůrci návrh k přijetí právního aktu pro účely provedení Smluv („evropská občanská iniciativa, dále jen EOI“). Před zahájením sběru požadovaného počtu podpisů musí organizátoři EOI zaregistrovat u Komise, která přezkoumá zejména její předmět a cíle. Komise může odmítnout EOI zaregistrovat mimo jiné tehdy, jestliže její předmět spadá zjevně mimo rámec jejích pravomocí na předložení návrhu právního aktu unijnímu normotvůrci.

ÚS k běhu promlčecí doby v řízení o náhradě škody na zdraví

publikováno: 07.03.2019

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Nejvyššího soudu a rozsudky Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.