Vzpomínka na Bohumíra Štědroně

Advokát, vysokoškolský pedagog, informatik a soudní znalec se specializací na výpočetní techniku, počítačovou kriminalistiku, autorská práva a životní prostředí, člen několika redakčních rad a autor řady významných publikací pan doc. JUDr. Ing. Bohumír Štědroň, Ph.D., LL.M., MBA zemřel ve věku pouhých 34 let.

S Mirkem Štědroněm jsem se seznámil ještě za jeho studií v prosinci roku 2001. Napsal mi tehdy pozoruhodný e-mail, kde v reakci na můj článek chtěl diskutovat skutečnost, že tehdy aktuální novela zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (konkrétně její § 21), je koncipována takovým způsobem, že veškeré výhody elektronického podepisování budou zcela paralyzovány. Jako student čtvrtého ročníku Právnické fakulty UK v Praze si totiž všiml zjevného lapsu, kde zákonodárce na jedné straně stanoví, že tiskopisy zveřejněné v elektronické podobě lze podepsat elektronicky podle zvláštních předpisů, nicméně zároveň dále praví, že takto učiněné podání musí být do tří dnů po odeslání opakováno písemně nebo ústně do protokolu. Šlo o zjevný nesmysl a Mirek měl samozřejmě pravdu, byl navíc pevně odhodlán s tím něco dělat a viníkům to neodpustil. Podobných diskusí jsem později s Mirkem zažil nepočítaně, ostatně i těch e-mailů bylo nakonec několik stovek. Později jsem měl tu čest být oponentem jeho rigorózní práce s názvem „Rozhodné právo při uzavírání smluv po Internetu“, kterou v září roku 2004 úspěšně obhájil. Náš vztah tak postupně přerostl v přátelství trvající až do jeho smrti.

Po celou dobu jeho kariery jsem tak mohl zblízka sledovat jeho další odborný růst, zejména pak studia na Právnické fakultě UK a Fakultě životního prostředí ČZU, kde na několik let také pedagogicky zakotvil a kde byl mezi studenty velmi oblíben. Mirek však rozhodně nepatřil k těm, kteří žijí jen ze svých předchozích úspěchů, jeho „tah na branku“ byl vskutku pozoruhodný. Kromě absolutoria Nottingham Trent University a prestižní Rechtswissenschaftliche Fakultät der Universität Zürich tak získal ještě prestižnější Diploma in European Union Law and Common Law na Cambridge University. Kromě svého odborného růstu se však věnoval i dalším aktivitám, působil např. jako člen rozkladové komise pro veřejné zakázky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a člen pracovní komise Legislativní rady vlády pro soukromé právo. Byl rovněž členem správního výboru Spolku českých právníků Všehrd, kde byl až do svého úmrtí čestným šéfredaktorem časopisu Všehrd. Již v roce 2003 získal cenu Randovy nadace při Spolku českých právníků Všehrd za nejlepší diplomovou práci v daném roce. V roce 2010 mu bylo uděleno prestižní ocenění Právník roku 2010 v oboru práva informačních technologií udělované Českou advokátní komorou ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti ČR a dalšími profesními právnickými organizacemi.

Publikační činnost Bohumíra Štědroně byla minimálně stejně tak úctyhodná jako jeho ostatní životní úspěchy. Publikoval sám celkem pět monografií (z toho dvě byly vydány v zahraničí) a byl spoluautorem více jak deseti dalších. Z hojného množství jeho publikací nutno vzpomenout zejména monografii Občanské soudní řízení sporné a využití informačních technologií a právních informačních systémů (E-Justice), kterou vydalo nakladatelství Linde v roce 2008, případně jeho poslední díla Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru (Grada, 2009) a Ochrana a licencování počítačového programu (Wolters Kluwer, 2010). Kromě monografických výstupů jsou pozoruhodné i jeho výstupy časopisecké. Byl pravidelným autorem úctyhodné řady příspěvků nezřídka publikovaných právě v Bulletinu advokacie, naposledy v čísle 11/2013, tedy ještě krátce před svých odchodem. Je obrovská škoda, že řada úvah obsažených v těchto publikacích, jakož i rozpracovaných témat, již nebude vzhledem k jeho nečekaně brzkému odchodu dokončena.

Nebylo by rovněž spravedlivé nevzpomenout na jeho hlubokou znalost interdisciplinárních otázek, jež hojně ve svých textech využil, čímž úspěšně propojoval právní vědu a praktickou znalost práva s dalšími obory, zejména pak informatikou, kybernetikou a ekonomií. V tomto ohledu byl držitelem řady mezinárodních certifikací v oblasti projektového řízení, informačních technologií a informační bezpečnosti. Dobře tak věděl, že právo je opakovaně konfrontováno s rozvojem techniky a technologickým pokrokem, přičemž klíčovým faktorem musí být podpora rozvoje a ochrana jeho pozitivních stránek na jedné straně, a vytváření efektivních překážek a regulace souvisejících negativních důsledků na straně druhé. Jeho úvahy se v tomto smyslu ubíraly zejména směrem k zachování minimálních standardů existující míry právní ochrany ve světle faktických důsledků možné budoucí aplikace konkrétní technologie na nové právní prostředí.

Ze všeho, co bylo výše uvedeno, je zřejmé, jak velkou ztrátu pro odbornou veřejnost  jeho předčasný odchod je. V jeho osobě tak ztrácíme významného odborníka s nebývalými výsledky, jež protínají hned několik právně významných oborů. Doc. JUDr. Ing. Bohumír Štědroň, Ph.D., LL.M., MBA mi bude chybět.

Autor je zástupcem ředitele Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i v Praze.