Ústavní soud zrušil dolní hranici pokuty ve výši 250 000 Kč za nelegální zaměstnávání

Plénum Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Ivana Janů) vyhovělo návrhu Městského soudu v Praze a zrušilo ke dni vyhlášení ve Sbírce zákonů ustanovení § 140 odst. 4 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb. a zákona č. 1/2012, ve slovech „nejméně však ve výši 250 000 Kč“, tedy ve znění před jeho novelizací, provedenou zákonem č. 136/2014 Sb., neboť shledalo, že je v rozporu s čl. 1, čl. 4, čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Částka 250 000 Kč byla tímto ustanovením stanovena jako minimální výše sankce, kterou je možno udělit za správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce. V průběhu řízení před Ústavním soudem došlo s účinností k 1. 1. 2015 k novelizaci napadeného ustanovení, a to tak, že částka 250 000 Kč se nahrazuje částkou 50 000 Kč. 

Ústavní soud v odůvodnění především odkázal na závěry, které již dříve vyslovil ve svých nálezech sp. zn. Pl. ÚS 38/02 ze dne 9. 3. 2004 a sp. zn. Pl. ÚS 3/02 ze dne 13. 8. 2002, a které dopadají na nyní projednávanou věc. Ústavní soud dospěl k závěru, že přijatá právní úprava, která již byla sice novelizována, ale je stále ještě aplikovatelná, brání řádné individualizaci konkrétního případu, neboť spodní hranice pokuty je stanovena v takové výši, že omezuje rozhodující správní orgány přihlédnout ke specifickým okolnostem různých případů, jakož i k osobám delikventů a jejich majetkovým poměrům. Jde zjevně o nepřiměřenou výši spodní hranice pokuty, která dosahuje ústavní dimenze a je zřejmé, že rozhodnutí správních orgánů by nemohla být v důsledku posuzované právní úpravy v nezanedbatelném množství případů spravedlivá, a tedy ani ústavně konformní. 

Je třeba zdůraznit, že předmětem nynějšího řízení byla právě ústavnost dolní hranice minimální výše pokuty 250 000 Kč, nebyla tedy prováděna abstraktní kontrola ústavnosti ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2015, tedy obecná přípustnost jinak vymezené dolní hranice předmětné pokuty. Ústavní soud proto v tomto řízení není oprávněn jakkoliv se vyslovovat k otázce, zda vůbec, a pokud ano, v jaké výši by v případě tohoto správního deliktu měla být dolní hranice pokuty zákonem stanovena. 

Od vykonatelnosti nálezu do nabytí účinnosti uvedené novely zákona o zaměstnanosti (jinými slovy do 1. 1. 2015), popřípadě jiné úpravy textu § 140 odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti, tak nebude dolní hranice pokuty stanovena vůbec. Bude pak věcí zákonodárce, aby po zrušení slov „nejméně ve výši“ v předmětném ustanovení jeho text stylisticky upravil. 

Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 52/13 bude v brzké době zpřístupněn v databázi NALUS.

Zdroj: Ústavní soud http://www.usoud.cz/.