ÚS k rozhodování obecných soudů o (ne)omezení svéprávnosti člověka

V řízení před obecnými soudy šlo o posuzování svéprávnosti osoby (dále jen posuzovaná), žijící v ústavní péči ve zdravotnickém zařízení ve Smečnu. Okresní soud v Kladně rozsudkem, proti němuž směřovalo odvolání, posuzovanou ve svéprávnosti žádným způsobem neomezil; učinil tak přesto, že byla po téměř 54 let zbavena způsobilosti k právním úkonům a je v podstatě celoživotně postižena mentální retardací na pomezí lehkého a středně těžkého pásma. Neomezil ji ve svéprávnosti ani přes závěr znalce, že posuzovaná je téměř celoživotně odkázána na ústavní péči, sama není schopna si obstarávat své záležitosti ani zajistit si základní životní potřeby. Krajský soud v Praze pak řízení zastavil, aniž by se tedy podaným odvoláním stěžovatele věcně zabýval. Aniž by Ústavní soud věc hodnotil meritorně, má z pohledu ochrany ústavně zaručených práv a svobod vážné pochybnosti o způsobu, jakým k ní soud přistoupil a který jej následně vedl k "vyřízení" bez posouzení věci samé. Je totiž vyloučeno, aby obzvláště takto citlivé případy soud "vyřizoval" podobným procesním způsobem.

Přístup civilních soudů je neudržitelný rovněž ve světle právního režimu dalšího pobytu v ústavní péči. Pokud je v ní umístěn člověk, který není žádným způsobem omezen ve svéprávnosti, je nutné jeho pobyt právně regulovat, typicky za použití právní úpravy tzv. detenčního řízení podle § 66 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních. Není přípustné svěřit veškeré právní jednání člověka, který je formálně plně svéprávný, ve skutečnosti ovšem není schopen si zajišťovat ani základní životní potřeby, opatrovníkovi ustanovenému podle § 465 občanského zákoníku.

Ústavní soud se již v podstatě shodnou ústavní stížností téhož stěžovatele, týkající se stejné problematiky, s totožnou právní argumentací a proti rozhodnutím stejného soudu o zastavení odvolacího řízení, zabýval již ve svém nálezu ze dne 5. 12. 2016 sp. zn. IV. ÚS 1580/16.

Pro úplnost lze dodat, že bylo Ústavním soudem rozhodováno ve věci stejného stěžovatele i o formálním ustanovení kolizního opatrovníka posuzovaným osobám, které mělo sloužit pouze k urychlení řízení a vedlo k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces a přístup k soudu.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1584/16 je dostupný zde. 

Zdroj: Ústavní soud