Úloha a postavení ČAK v oblasti legislativy

Vnitřní legislativní činnost Komory zahrnuje analytickou činnost, přípravu a tvorbu stavovských předpisů a jiných vnitřních předpisů Komory, které jsou předkládány ke schválení příslušnému orgánu Komory. Podněty ke změně stavovských a jiných předpisů vycházejí buď z vlastní činnosti Komory, z podnětu představenstva, nebo z poznatků kontrolní či kárné praxe. Jindy jde o důsledek vynucený vnějšími okolnostmi, jako je změna právní úpravy, na kterou musí stavovské předpisy reagovat.

Předmětem vnitřní legislativní činnosti je rovněž příprava legislativních podnětů pro změnu právních předpisů, které se dotýkají výkonu advokacie. Typicky jde o zákon o advokacii či vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, které jej provádějí, jako je advokátní tarif, advokátní zkušební řád nebo kárný řád.

Vnější legislativa zahrnuje monitoring celého legislativního procesu, jak na resortní a vládní úrovni, tak na úrovni parlamentní. V první řadě jde o oblast právní úpravy, která se přímo dotýká výkonu advokacie a profesní samosprávy, kde Komora vykonává veřejnou moc.

Vnější legislativa dále zahrnuje oblasti právní úpravy, kde Komora prosazuje zájmy advokacie jako početně nejsilnější profesní skupiny, která se podílí na praktické implementaci právních norem a fungování právního státu. Do této oblasti patří zejména předpisy civilního a trestního práva, procesních předpisů, správního a ústavního práva.

Zejména oblast správního práva se přitom často přímo promítá do oblasti výkonu advokacie, kdy se řada regulatorních předpisů bezprostředně dotýká základních hodnot, jako je advokátní mlčenlivost a důvěrnost vztahu mezi klientem a advokátem (daňové předpisy, AML regulace, kybernetická bezpečnost či ochrana osobních údajů, GDPR).

Komora dále připravuje informace pro advokáty o nově přijaté legislativě nebo o změně předpisů a vytváří stanoviska k výkladu advokátní praxe buď k jednotlivým dotazům advokátů, nebo na pokyn představenstva.

V minulém období se Komoře podařilo získat postavení stálého hosta Legislativní rady vlády, kde zástupce ČAK spolupracuje s dalšími odbornými členy LRV. V této souvislosti získala Komora přístup do portálu eKLEP, což je informační systém, který spravuje legislativní činnost na úrovni vlády. Díky tomu již není Komora odkázána na úvahu předkladatele, zda Komoře zašle návrh zákona k připomínkám, ale může se aktivně seznamovat se všemi materiály, které jdou do připomínkového řízení, a uplatňovat k nim připomínky. Je však nutné uvést, že Komora je obligatorním připomínkovým místem pouze v omezeném rozsahu své působnosti, přičemž v ostatních oblastech svého zájmu nemůže předkládat formální připomínky s nárokem na vypořádání zásadních rozporů, ale může tak činit pouze neformálně, vahou své profesní autority.

Důležitou součástí legislativní činnosti je lobbing v parlamentu, jehož podstatou je oslovení zákonodárců ve snaze promítnout do návrhů zákonů změny, které se nepodařilo prosadit v předchozích etapách legislativního procesu.

S rostoucím významem mezinárodní regulace pak souvisí potřeba monitoringu evropské legislativy, která je řešena ve spolupráci s mezinárodním odborem Komory a při vy­užití členství Komory v mezinárodních organizacích, jako je CCBE a IBA, jakož i v rámci bilaterální spolupráce s jednotlivými zahraničními advokátními komorami.

Zajištění řádného fungování legislativní činnosti je jednou z priorit Komory. Vlastní legislativní činnost spadá z hlediska vnitřního členění Komory do působnosti legislativního odboru, jehož složení musí odpovídat sledovaným cílům. V kapacitních možnostech legislativního odboru však není zpracovávat odborné připomínky ke všem legislativním návrhům. Zejména u rozsáhlých legislativních úkolů typu rekodifikací bude nezbytná spolupráce odborníků z řad advokátů. Z hlediska členění orgánů Komory bude vhodná zejména součinnost odborných sekcí Komory, jež musí být složeny z advokátů, kteří mají o legislativní činnost zájem a mají možnost se jí v rámci své praxe věnovat.

Mgr. Robert Němec, LL.M., místopředseda ČAK