Stavební deník


autor: JUDr. Lukáš Klee, LL.M., MBA
publikováno: 28.07.2017

Otázka stavebního deníku a jeho vedení se smluvními podmínkami FIDIC zdánlivě nesouvisí, protože ty samy o sobě tuto problematiku neřeší. Neřeší ji hlavně proto, že stavební deník je především záležitostí veřejnoprávní. Smluvní podmínky FIDIC předpokládají vedení průběžných záznamů především prostřednictvím zprávy o postupu prací (podčl. 4.21) a vedení záznamů o mobilizaci pracovníků a vybavení na staveništi (podčl. 6.10). 

Povinnost vést stavební deník je uložena podle českého stavebního zákona právnickým nebo fyzickým osobám podnikajícím podle zvláštních předpisů při realizaci staveb a jejich změn. Do stavebního deníku se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se průběhu stavby. Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby. Stavebníkovi je přiznáno právo nahlížet do stavebního deníku a k záznamům v něm uvedeným připojovat svá stanoviska.

Záznamy do nich je tedy oprávněn činit stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za průběh vybraných zeměměřických prací. Záznamy jsou dále oprávněny činit mimo jiné osoby vykonávající technický dozor stavebníka.

Do stavebního deníku se ale podle úpravy v ČR zaznamenávají i skutečnosti důležité pro věcné, časové a finanční plnění smluv – nepředvídatelné vlivy, výskyt překážek na staveništi, výsledky dodatečných technických průzkumů, mimořádné klimatické vlivy, archeologický výzkum, práce za provozu apod.

Toto by mohlo vést k názoru, že stavební deník je tím správným prostředkem např. pro uplatňování claimů nebo řešení změnových procesů. (K zápisům ve stavebním deníku a změnám smlouvy viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 23 Odo 1450/2006.) Tento názor ovšem v praxi především na velkých zakázkách neobstojí.

Nelze samozřejmě vyloučit, že se smluvní strany ve smlouvě (resp. ve zvláštních podmínkách) dohodnou na tom, že tyto procesy budou realizovány pomocí stavebního deníku. Je to ale u větších projektů nebezpečné a povede to s největší pravděpodobností k nepřehlednosti a ke sporům. Stavební deník by měl z hlediska soukromoprávního na velkých zakázkách sloužit především jako jeden z průběžných záznamů.

Procesy uplatňování nároků, změnové procesy, lhůty pro schvalování, odpovědné osoby atd. jsou základním způsobem popsány v jednotlivých knihách FIDIC. Předpokládá se při nich komunikace ve smyslu podčl. 1.3 prostřednictvím písemných oznámení, pomocí kterých musí být zachována vzájemná informovanost zhotovitele, objednatele a správce stavby. V rámci velkých projektů se navíc doporučuje zařadit jako přílohu smlouvy (nebo do zvláštních podmínek) tzv. postupy řízení realizace, se specifikací všech potřebných detailůzměnového řízeníapod. (Tichý, 2008, s. 166). 

Slovenská úprava 

Na Slovensku je problematika upravena v § 46 písm. d) zákona č. 50/1976 Z. z. (stavebný zákon) následovně:

„(1) Stavebný denník je dokument, ktorý je súčasťou dokumentácie uloženej na stavenisku; zaznamenávajú sa v ňom všetky podstatné udalosti, ktoré sa stali na stavenisku. Do stavebného denníka sa zapisujú všetky dôležité údaje o stavebných prácach, o vykonávaní štátneho stavebného dohľadu, štátneho dozoru, dozoru projektanta nad vykonáváním stavby a autorského dozoru a o iných činnostiach ovplyvňujúcich stavebné práce a priebeh výstavby.

(2) Stavebný denník vedie stavbyvedúci alebo stavebník od prvého dňa prípravných prác až do skončenia stavebných prác.

(3) Do stavebného denníka sú oprávnené robiť zápisy, a to dátum návštevy staveniska, zistené skutočnosti a urobené opatrenia, tieto ďalšie osoby:

a)  osoba oprávnená vykonávať štátny stavebný dohľad,

b)  geodet a kartograf stavby,

c)  stavebník alebo jeho splnomocnený zástupca a vlastník stavby, ak nie je stavebníkom,

d)  projektant a projektant čiastkových projektov stavby,

e)  zhotoviteľ (dodávateľ) stavby,

f)   osoba vykonávajúca stavebný dozor,

g)  osoba vykonávajúca štátny dozor,

h)  koordinátor bezpečnosti práce na stavenisku.“

Vlastnické právo a nebezpečí škody na věci

Často kladenou otázku tvoří úprava vlastnického práva a alokace rizika nebezpečí škody na věci v kontextu vztahu k obchodnímu a občanskému zákoníku. Obecná úprava v § 542 odst. 1 obch. zák. zněla následovně:

„Jestliže zhotovitel zhotovuje věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, objednatel nese nebezpečí škody na zhotovované věci a je jejím vlastníkem, jestliže smlouva nestanoví něco jiného.“

Nový občanský zákoník upravil problematiku vlastnického práva v § 2599 následovně:

„(1) Je-li předmětem díla věc určená jednotlivě, nabývá k ní vlastnické právo objednatel. To neplatí v případě, že zhotovitel zpracoval věc objednatele na jiném místě než u objednatele či na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, nebo že je hodnota díla stejná nebo vyšší než hodnota objednatelovy zpracované věci; tehdy nabývá vlastnické právo k předmětu díla zhotovitel.

(2) Je-li předmětem díla věc určená podle druhu, nabývá k ní vlastnické právo zhotovitel. To neplatí v případě, že zhotovitel zhotovil věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil; tehdy nabývá vlastnické právo objednatel.“

Nový občanský zákoník upravuje dispozitivně i přechod nebezpečí škody na věci v § 2608 odst. 2, kdy je stanoveno, že „převzetím nabývá objednatel vlastnické právo k věci a přechází na něho nebezpečí škody na věci, nestalo-li se tak již dříve“.

CONS (Red Book), P&DB (Yellow Book) i EPC (Silver Book) pouze stanovují, že podle podčl. 7.7 technologické zařízení či materiál se stávají vlastnictvím objednatele dodáním na staveniště. Podle podčl. 17.2 zhotovitel ponese veškerou odpovědnost za péči o dílo a vybavení od data zahájení prací až do doby, kdy je vydáno (nebo se má za to, že je vydáno) potvrzení o převzetí díla podle podčl. 10.1, kdy odpovědnost za péči o dílo přejde na objednatele (viz též podčl. 4.8 a 4.22). CONS (Red Book), P&DB (Yellow Book) i EPC (Silver Book) dále předpokládají, že jestliže dílo, vybavení, materiály nebo dokumenty zhotovitele utrpí jakoukoli ztrátu nebo poškození během období, kdy za péči o ně odpovídá zhotovitel, z jakéhokoli důvodu, který není uveden v podčl. 17.3 (rizika objednatele), zhotovitel na vlastní riziko a náklady ztrátu nebo poškození napraví tak, aby dílo, vybavení, materiály a dokumentace zhotovitele odpovídaly smlouvě. To podle CONS (Red Book), P&DB (Yellow Book) i EPC (Silver Book) znamená, že nebezpečí škody na věci nese zhotovitel až do převzetí díla objednatelem. I přesto, že vlastnické právo k technologickým zařízením a materiálu, jež budou trvalou součástí díla, přechází na objednatele dodáním na staveniště. 

Z knihy Smluvní podmínky FIDIC, kterou je možné zakoupit ZDE.