Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989


autor: prof. JUDr. Karel Marek, CSc.
publikováno: 20.02.2014

obálkaTato kniha je výjimečná tím, že ja­ko jediná nabízí komplexní, objektiv­ní, odborně fundovaný a mimořádně rozsáhlý pohled na problematiku re­stitucí majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989, jakož i zdůrazňuje  některá méně známá fakta. Její těžiště spočívá jednak v podrobném rozboru hlavních restitučních právních před­pisů přijatých po roce 1989 a rámco­vém zmínění ostatních, včetně zakot­vení v dobových souvislostech, jednak v podrobné analýze osmi významných sporných kauz restitucí majetku bý­valých šlechtických rodů (Des Fours-Walderode, Colloredo-Mannsfeld, Salm-Reifferscheidt, Trauttmansdorff-Weinsberg, Kinsky, Harrach, Thun­-Hohenstein a Schaumburg-Lippe). Největší část této analýzy je věnová­na právnímu rozboru příslušných soud­ních a správních rozhodnutí. V nepo­slední řadě je v analýze těchto kauz formou shrnujících přehledů pouká­záno na jejich mediální obraz v čes­kém periodickém tisku, který je dále kriticky zhodnocen.

Problematika restitucí bývalých šlech­tických rodů nepatří mezi často zpra­covávaná témata. Přitom však naopak platí, že se jedná o velmi kontroverzní záležitost; toto konstatování pak platí dvojnásob v případě restitucí sporných. Málokdy však bývá na jejich problema­tiku nahlíženo komplexně a nestran­ně; tento fakt je dán mimo jiné velkou složitostí skutkové i právní materie. Problémem je také dostupnost histo­rických dokumentů. Veřejnosti často nejsou známy některé důležité sku­tečnosti týkající se jednotlivých pří­padů, v důsledku čehož zpravidla do­chází k subjektivnímu vnímání pouze některých záležitostí; toto subjektivní vnímání často je posilováno osobami, které mají z nejrůznějších důvodů zá­jem na tom, aby byly sporné restitu­ce majetku bývalých šlechtických ro­dů ukončeny ve prospěch původních vlastníků, a využívají přitom prostřed­ků, detailně rozebraných v této publi­kaci. V této snaze jsou jim nezřídkakdy významným pomocníkem média, kte­rá vesměs z neznalosti a tedy nevědo­mě zdůrazňují v některých případech pouze skutečnosti svědčící ve prospěch bývalých vlastníků majetku, což vyús­ťuje často ve značně pokřivený pohled veřejnosti na některé kauzy.

V publikaci nechybí obsáhlé přílohy, zahrnující mj. rozsáhlou chronologii nejdůležitějších událostí jednotlivých restitučních kauz, jakož i souvisejících událostí druhé světové války a období bezprostředně navazujících, komplex­ní přehled restitucí majetku bývalých šlechtických rodů v České republice, jakož i vybrané stránky z návštěvní knihy říšského protektora Konstanti­na von Neurath.

Práce byla v prvním vydání publi­kována v ediční řadě Národohospo­dářského ústavu Josefa Hlávky jako studie č. 8/2010, a měla velký ohlas. Ačkoli její náklad byl dvojnásobný, než je obvyklé, byl v krátké době zcela ro­zebrán. Svým tématem i obsahem dí­lo zasáhlo do dlouhou dobu probíha­jících diskusí o hodnotách a významu české státnosti pro českou společnost a o obsahu české státní ideje i vztahů jednotlivých vrstev společnosti k čes­kému státu.

Rada Národohospodářského ústa­vu Josefa Hlávky knihu odměnila ja­ko nejlepší práci vydanou v roce 2010 cenou prof. Milana Sojky. Významné­ho ocenění se jí také dostalo při pre­zentaci v Senátu Parlamentu České re­publiky v dubnu 2011.

Josef Benda pro toto vydání v na­kladatelství Tuláček dílo dále rozšířil a aktualizoval, a to o vývoj až do konce roku 2012. Podal obraz zejména o dal­ším průběhu soudních sporů v kau­zách Colloredo-Mannsfeld, Salm-Reif- ferscheidt-Raitz, Kinsky a Harrach, jakož i nejnovějšího vývoje legislativy (zákon o půdě, zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a dalších argumentech, které byly ve sporech uplatněny, jakož i o vývoji mediálního obrazu jednotli­vých kauz. Ukázalo se tak ještě výraz­něji, jak významně zkoumaná proble­matika zasahuje do základních vztahů a problémů současné české státnosti, a že i směrem do blízké budoucnos­ti není vůbec vyloučena možnost dal­ších pokusů o otevírání nových resti­tučních kauz a prolamování restituční hranice 25. února 1948.

Je třeba poznamenat, že rozebíraná materie je značně složitá, jak po skut­kové, tak i právní stránce. Autor pre­cizně čerpá z dobových dokumentů, pracuje s texty zákonů a podzákonných předpisů, objektivně a věcně pracuje se soudními a správními rozhodnutí­mi, jakož i články z médií, zejména pe­riodického tisku. Co se týká historic­kých dokumentů, bylo třeba usilovně pracovat a bádat v nejrůznějších čes­kých archivech a ověřovat i některé skutečnosti, z nichž některé byly zmí­něny v jiných monografiích či časo­piseckých studiích. Podklady pro se­psání knihy autor shromažďoval více než deset let. Některé důležité doku­menty byly přitom objeveny relativně nedávno; patří mezi ně i Neurathova návštěvní kniha dokládající styky říš­ského protektora s mnohými pozděj­šími žadateli o zkonfiskovaný majetek ze strany příslušníků bývalých šlech­tických rodů. Kvalitu práce dokazuje i více než 3700 poznámek pod čarou. Vědecký přístup umožňuje čtenáři hodnotit jednotlivé kauzy s potřeb­nou nezaujatostí.

Dosavadní reflexe Bendovy práce v ediční řadě Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky skýtá předpokla­dy, že i toto aktualizované a rozšířené vydání určené širší veřejnosti si získá zaslouženou pozornost, neboť odpoví­dá na mnohé v současnosti diskutova­né problémy české společnosti.


Můžete koupit Z D E .