Průmyslové vzory: rozpor se staršími právy

I. Kolize s tzv. staršími právy

Ustanovení § 9 zakotvuje zápisnou nezpůsobilost průmyslového vzoru z důvodu kolize s tzv. staršími právy. Zohledňuje se přitom právo přednosti (ať již národní či mezinárodní – § 36), které je uplatňováno u starší přihlášky průmyslového vzoru, která ke dni podání pozdější přihlášky dosud nebyla zveřejněna. Obdobné ustanovení nalezneme i u ochranných známek v § 6 zák. o ochranných známkách. 

II. Účel ustanovení § 9

Ustanovení § 9 dopadá na situace, kdy ke dni podání posteriorní přihlášky průmyslového vzoru nebyla dosud zveřejněna prioritní přihláška, která obsahuje totožný předmět (tj. shodný průmyslový vzor). Základní podmínky zápisné způsobilosti (tj. novost či individuální povaha) by tak byly ve vztahu k relevantnímu datu (§ 6 odst. 1 a 2) u posteriorního průmyslového vzoru splněny. Hlavním účelem § 9 je tedy především chránit prioritní práva přihlašovatele, který ohledně shodného průmyslového vzoru podal přihlášku dříve, avšak k jejímu zveřejnění došlo až po dni podání posteriorní přihlášky (například proto, že vlastník staršího průmyslového vzoru s dřívějším právem přednosti požádal Úřad průmyslového vlastnictví o odklad zveřejnění dle § 38 odst. 4). Právo získat ochranu dle § 9 tak má pouze ten přihlašovatel, který disponuje dřívějším právem přednosti.

Zatímco zákon o ochraně průmylových vzorů a zákon o ochranných známkách řeší kolizi s prioritní přihláškou prostřednictvím tzv. starších práv, zákon o vynálezech řeší tutéž problematiku prostřednictvím právní fikce, kdy je na základě § 5 odst. 3 za stav techniky považován i obsah přihlášek vynálezů podaných v České republice s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo po tomto dni zveřejněny. V obou případech (tj. ať již se jedná o kolizi s tzv. staršími právy či o právní fikci stavu techniky) je nicméně výsledek stejný – ochrana má být udělena pouze ve vztahu k jediné přihlášce, a to té, která má dřívější právo přednosti. 

III. Vztah k § 27

Zejména při uplatňování mezinárodní priority dle čl. 4 Pařížské unijní úmluvy může nastat situace, kdy posteriorní průmyslový vzor bude zapsán do rejstříku ještě dříve, než Úřad průmyslového vlastnictví vůbec bude mít možnost prověřit, zda zde existuje prioritní, dosud nezveřejněná, přihláška s dřívějším právem přednosti.

Na tuto situaci pamatuje § 27 odst. 1 písm. d), který umožňuje, aby prioritní přihlašovatel podal návrh na výmaz průmyslového vzoru, je-li průmyslový vzor již přihlášen nebo chráněn s účinky v České republice jako starší průmyslový vzor, avšak byl zpřístupněn veřejnosti po dni vzniku práva přednosti napadeného průmyslového vzoru.

Pokud tedy průmyslový vzor s pozdějším právem přednosti již je zapsán do rejstříku, a teprve následně je podána posteriorní přihláška průmyslového vzoru, v níž přihlašovatel uplatňuje dřívější právo přednosti, je aktivita ve věci kolize obou práv ponechána na vlastníkovi zapsaného průmyslového vzoru s dřívějším právem přednosti, který musí požádat o výmaz shodného průmyslového vzoru s pozdějším právem přednosti podle ustanovení § 27 odst. 1 písm. d)

Návrh na výmaz v této věci nemůže podat nikdo jiný, neboť § 27 odst. 3 striktně stanoví, že návrh na výmaz podle § 27 odst. 1 písm. d) až f) může podat pouze osoba, jejíž práva jsou dotčena. Provést výmaz z úřední povinnosti tedy Úřad průmyslového vlastnictví nemůže. V tom se zákon o ochraně průmylových vzorů podstatně odlišuje od zákona o ochranných známkách, neboť dle § 32 odst. 1 zák. o ochranných známkách je úřad oprávněn provést výmaz z úřední povinnosti i ve vztahu k ochranné známce zapsané v rozporu s § 6 zák. o ochranných známkách. 

IV. Vztah k průmyslovým vzorům Společenství a Ženevskému znění Haagské dohody

Novelou zákona o ochraně průmylových vzorů č. 474/2004 Sb. byla do § 37 odstavce 6 doplněna druhá věta: „Přihláška průmyslového vzoru bude zamítnuta rovněž z důvodu kolize se starším shodným průmyslovým vzorem s účinky na území České republiky, který byl zpřístupněn veřejnosti po dni podání přihlášky, popřípadě po dni vzniku práva přednosti této přihlášky“.

Zákonodárce v tomto ustanovení používá pojem „shodný starší průmyslový vzor“, ačkoliv v § 9 žádnou legislativní zkratku nestanoví. Nicméně z hlediska systematického výkladu je zřejmé, že zákonodárce má na mysli stejný koncept, tedy situaci, kdy je po podání posteriorní přihlášky zpřístupněn veřejnosti starší průmyslový vzor s dřívějším právem přednosti.

10. Ustanovení § 37 odst. 6 má zejména reagovat na situace, kdy je po podání české přihlášky zveřejněna přihláška průmyslového vzoru Společenství v rejstříku, který vede OHIM. Pokud je tedy v rámci průzkumu nalezen shodný průmyslový vzor Společenství zveřejněný až po podání české přihlášky, ovšem disponující dřívějším právem přednosti, mělo by dojít k zamítnutí přihlášky českého průmyslového vzoru z důvodu kolize se starším právem.

Vzhledem k širokému vymezení pojmu zpřístupnění veřejnosti (§ 6) je nebytné pojem „zpřístupnění veřejnosti“ v § 37 odst. 6 vykládat zúženě, neboť je zřejmé, že jiné způsoby zveřejnění (vystavení, užívání v obchodě...), než zveřejnění průmyslového vzoru v rejstříku OHIM, zde nepřichází do úvahy. Tyto způsoby zveřejnění totiž nemají žádnou vazbu na pojem tzv. „shodného staršího průmyslového vzoru“, který je odvozen od prioritního práva starší přihlášky.

V souvislosti s přistoupením EU k Ženevskému znění Haagské dohody je třeba za starší průmyslový vzor považovat i takový shodný starší průmyslový vzor, který byl zapsán do Mezinárodního rejstříku dle čl. 10 Ženevského znění, pokud byla přihláška designována pro Evropskou unii a pokud následně nedošlo k odmítnutí zápisu dle čl. 12 Ženevského znění. 

Judikatura:

ÚPV

Zapsaný kolizní průmyslový vzor má dřívější právo přednosti. Vzhledem k obsahu § 9 zák. č. 207/2000 Sb. je nutno dále posoudit, zda přihlašovaný průmyslový vzor je shodný s tímto namítaným kolizním průmyslovým vzorem, tj. zda vnější vzhled výrobku podle přihlašovaného průmyslového vzoru vykazuje všechny charakteristické znaky vnějšího vzhledu výrobku podle namítaného průmyslového vzoru, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Při porovnávání vnějšího vzhledu je pro konstatování jejich shodnosti rozhodující shodnost podstatných znaků, nepodstatné znaky se mohou lišit.

Při srovnání přihlášeného a namítaného průmyslového vzoru dospěl orgán prvého stupně řízení k závěru, že oba průmyslové vzory jsou shodné, neboť vyvolávají u informovaného uživatele nelišící se celkový dojem, jelikož v souhrnu všech vzhledových znaků u nich dominují tyto znaky (...). V této souvislosti byla přihlašovateli stanovena lhůta k vyjádření, přičemž byl upozorněn, že pokud se ve stanovené nebo prodloužené lhůtě k výsledku průzkumu nevyjádří, námitky nevyvrátí, bude přihláška ve smyslu § 37 odst. 6 zák. č. 207/2000 Sb. zamítnuta. (PVZ 2005-36107)

Podle § 9 zák. č. 207/2000 Sb. Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor, je-li již v České republice zapsán shodný průmyslový vzor s dřívějším právem přednosti. Tomuto ustanovení, které řeší tzv. starší právo, je třeba rozumět tak, že Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor nebo, byl-li průmyslový vzor již zapsán do rejstříku, bude na návrh podle § 27 odst. 3 zák. č. 207/2000 Sb. vymazán, je-li tento průmyslový vzor s pozdějším právem přednosti v kolizi s průmyslovým vzorem s dřívějším právem přednosti, který však byl zpřístupněn veřejnosti až po dni práva přednosti přihlášky s pozdějším právem přednosti. Kolizí se přitom rozumí, že průmyslové vzory jsou v relevantním vztahu ve smyslu kritérií pro posuzování novosti a individuální povahy. Jinak řečeno, namítaný vzor má takovou kvalitu, že by v příslušné situaci (skutečné předuveřejnění) byl relevantní námitkou proti novosti, případně námitkou proti individuální povaze přihlášeného vzoru.

Pro rozhodnutí o návrhu na výmaz napadeného průmyslového vzoru z rejstříku průmyslových vzorů z hlediska § 27 odst. 1 zák. č. 207/2000 Sb. je tak ve smyslu výše uvedených skutečností důležité zjištění, zda průmyslový vzor splňuje požadavky kladené na něj podle § 3 až 8 tohoto zákona, tj. zejména podmínku novosti a podmínku individuální povahy. Pokud se týká novosti, za shodné průmyslové vzory se považují ty, jejichž znaky se liší pouze nepodstatně. (PVZ 2005-35668) 

Z publikace Zákon o ochraně průmyslových vzorů. Komentář. Koupit lze ZDE.