„Protiteroristická“ novela trestního zákoníku – poznámky k orientačnímu studiu


autor: prof. JUDr. JIŘÍ JELÍNEK, CSc.
publikováno: 26.04.2017

Úvodem 

Není pochyb o tom, že terorismus, resp. mezinárodní terorismus je jedním z příkladů nadnárodního zločinu v našem tisíciletí, jedním z globálních problémů lidstva, jednou z globálních hrozeb lidstvu. Představuje rovněž jeden z nejzávažnějších útoků na demokracii a právní stát, tedy na zásady, které jsou společné členským státům Evropské unie.

Mezinárodní terorismus nabývá stále nebezpečnějšího rozsahu a je nutné, aby státy učinily příslušná opatření k jeho potírání. Terorismus již nemůže být vnímán jako problém těch států, kterých se bezprostředně týká.

Zvlášť citlivé téma představuje terorismus pro jeho oběti, které se mohou cítit ještě bezbranněji než oběti běžné kriminality, protože disponují ještě menší kontrolou nad svým osudem. Nemohou určit, co udělaly špatně nebo co by mohly udělat lépe, aby nedošlo k jejich viktimizaci, a ani neexistují jasné instrukce pro způsob, jakým by se snad mohly chránit před dalšími teroristickými útoky.

Skutečnost, že se na území České republiky dosud výrazněji neprojevil ani domácí, ani zahraniční terorismus, nezbavuje Českou republiku povinnosti bojovat proti němu. Česká republika nese odpovědnost jednak vůči vlastním občanům a obyvatelům republiky, kterým musí zajistit na svém území bezpečnost, a jednak ve vztahu k jiným zemím nese odpovědnost za to, že území České republiky ani obyvatelé republiky nebudou zneužíváni k terorismu nebo terorismus protiprávně podporovat.

Efektivní prostředky, které musí mít stát k dispozici v boji proti terorismu, musejí být jak trestněprávní (kriminalizace teroristických skutků a jejich trestněprávní postih, předcházení trestné činnosti), tak trestněprocesní (prostředky umožňující vyhledání, vyšetření, prokázání teroristických skutků v trestním řízení). Prostředky trestního práva jsou pak jen výsečí celkové protiteroristické legislativy.

Globální nebezpečí, které pro lidstvo terorismus znamená, proto přirozeně vyvolává reakce směřující k jeho potlačení, a to na úrovni globální (OSN, NATO, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), regionální (Organizace amerických států)[1] na úrovni Evropské unie (EU)[2] a nakonec i na úrovni jednotlivých států.

I když samotný pojem terorismus je sporný, či spíše obtížněji vymezitelný,[3] což ovšem platí i pro sousloví „boj proti terorismu“, přesné vymezení těchto pojmů je ve vnitrostátním právu zcela nezbytné z hlediska dodržení zásady nullum crimen sine lege jako základu trestní odpovědnosti. Přesné vymezení tohoto pojmu je ovšem nutné také z hlediska mezinárodního, a tedy i evropského, a to kvůli mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu. V českém trestním právu pojem teroris­mus nebyl a není definován, ale český trestní zákoník (zák. č. 40/2009 Sb.) do novely provedené zák. č. 455/2016 Sb. znal dva klíčové trestné činy k postihu teroristických činů, a to trestný čin teroristického útoku (§ 311 tr. zákoníku) a trestný čin teroru (§ 312 tr. zákoníku). Po zmíněné novele provedené citovaným zákonem obsahuje trestní zákoník navíc definici pojmu teroristická skupina, teroristický trestný čin, čtyři speciální „protiteroristické“ trestné činy (§ 312a až 312f) a několik dalších změn, jejichž společným cílem má být ochrana společnosti před nebezpečím terorismu formou kriminalizace jednání podporujících či propagujících terorismus. 

Novela trestního zákoníku 2016 

S cílem zefektivnit boj proti terorismu úpravou trestní odpovědnosti fyzických i právnických osob a zohlednit závazky vyplývající zejména z trestního práva Evropské unie přijal Parlament České republiky zákon č. 455/2016 Sb., kterým se mění trestní zákoník a další související zákony (trestní řád, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a zákon o zbraních). Zákon nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení (čl. IV cit. zák.), a protože zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů rozeslané dne 29. 12. 2016, nabyl účinnosti 1. 2. 2017. Jeho legisvakance trvala tedy pět týdnů.

Jen na okraj uvádím, že v sousedním Slovensku, které je pro společnou historii i společný právní řád pro Českou republiku státem nejbližším, zakotvil zákonodárce „protiteroristickou“ legislativu již v roce 2015, a to ve větším rozsahu než v České republice. Nová slovenská právní úprava se stala účinnou od 1. 1. 2016. 

Podstata přijatých změn spočívá:

1. V úpravě legální definice organizované zločinecké skupiny v trestním zákoníku (§ 129) a zakotvení nové legální definice teroristické skupiny (§ 129a) a teroristických trestných činů (§ 129a odst. 1).

2. V úpravě znaků trestného činu teroristického útoku (§ 311 odst. 1).

3. Vytvoření nového trestného činu účasti na teroristické skupině (§ 312a) a zavedení dalšího, nového typu účinné lítosti (§ 312b) pro pachatele trestného činu účasti na teroristické skupině podle § 312a.

4. V zakotvení tří nových trestných činů do trestního zákoníku, a to financování terorismu (§ 312d), podpora a propagace terorismu (§ 312e) a vyhrožování teroristickým trestným činem (312f).

5. V doplnění ustanovení o beztrestnosti policejního agenta, který se dopustil trestného činu účasti na teroristické skupině (§ 312a), jestliže se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti. 

6. V doplnění zásady ochrany v ust. § 7 tr. zákoníku (vyjad­řující povinnost stíhat trestné činy, které směřují proti zvlášť důležitým zájmům bez ohledu na místo činu a osobu pachatele) o čtyři nové trestné činy, a to o trestný čin účasti na teroristické skupině, financování terorismu, podpora a propagace terorismu a vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312a až 312f tr. zákoníku) a v obdobném postupu v zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

7. V procesních souvislostech přijaté právní úpravy. 

K jednotlivým přijatým změnám: 

Ad 1. Organizovaný zločin a terorismus

Novela trestního zákoníku upravila (zpřesnila) znění definice organizované zločinecké skupiny v ust. § 129 tak, že organizovanou zločineckou skupinou je společenství nejméně tří trestně odpovědných osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti.

Dosavadní dikce, podle které je organizovaná zločinecká skupina společenstvím „více osob“, byla nahrazena přesnější formulací, že se musí jednat „nejméně o tři trestně odpovědné osoby“. V ostatních znacích zůstala definice nezměněna.

Jde o několikátou změnu znění institutu, který byl do českého trestního práva zaveden zák. č. 152/1995 Sb. jako „zločinné spolčení“ a který trestní zákoník z roku 2009 převzal jako nástroj k potírání organizovaného zločinu a vyjádřil jej jako „organizovanou zločineckou skupinu“ v ust. § 129 tr. zákoníku. Vzhledem k dosavadní neexistenci definice teroristické skupiny ustanovení o organizované zločinecké skupině dopadalo i na teroristické skupiny, pokud samozřejmě odpovídaly zákonné definici organizované zločinecké skupiny.

Zatímco předchozí změna v ust. § 129 byla jen zpřesněním dosavadního textu, skutečnou změnou je zakotvení nového institutu, a to pojmu teroristická skupina do trestního zákoníku. Podle § 129a odst. 1 teroristickou skupinou je „společenství nejméně tří trestně odpovědných osob, které má trvalejší charakter, je v něm provedena dělba činností mezi jeho jednotlivé členy, jeho činnost se vyznačuje plánovitostí a koordinovaností a je zaměřené na páchání trestného činu vlastizrady spáchané formou teroristického útoku nebo teroru (§ 309), trestného činu teroris­tického útoku (§ 311) nebo trestného činu teroru (§ 312) (dále jen ‚teroristický trestný čin‘).“

Teroristická skupina je zvláštním případem organizované zločinecké skupiny podle § 129, nicméně znaky organizované zločinecké skupiny a teroristické skupiny se neshodují, protože teroristická skupina nemusí vyžadovat takový stupeň organizovanosti jako organizovaná zločinecká skupina. Teroristická skupina nemusí být složena jen z pachatelů, může být složena i z pachatele a účastníků. Teroristická skupina je tak kvalifikovaným případem spolupachatelství, popř. účastenství v užším smyslu.

K trestnosti je zapotřebí splnění neurčitého pojmu, který zákonodárce zakotvil, a to „trvalejší charakter“ skupiny. Z hlediska obhajoby bude důležité, aby bylo prokázáno, že teroristická skupina není vytvořena nahodile, jen za účelem bezprostředního spáchání trestného činu.

Zákonodárce umístil definici teroristické skupiny hned za definici organizované zločinecké skupiny. Takové řešení považuji systematicky za správné, protože organizovaný zločin a terorismus se v mnohých rysech shodují, takže se někdy hovoří o tom, že terorismus je jen jakousi podmnožinou organizovaného zločinu. Jakkoli mají oba fenomény mnoho shodných rysů, např. to, že oba pojmy jsou velmi obecné, neurčité a mají globalizační účinek, který nezná mezí, překračuje hranice jednotlivých států, či dokonce kontinentů, že oba fenomény představují hrozbu pro demokratický právní stát, oslabují ústavní zřízení, politický, hospodářský systém státu, destruují justiční systém, jednotlivé teroristické aktivity i důsledky působení (projevy) organizovaného zločinu shodně oslabují a narušují řádné fungování oficiálních státních struktur apod., přesto mezi nimi nalézáme rozdíly.[4] Hlubší rozbor této otázky přesahuje možnosti tohoto článku.

Kromě nové definice teroristické skupiny přinesla novela v § 129 odst. 1 i legislativní zkratku „teroristický trestný čin“, což je vlastizrada spáchaná formou vyjmenovaných trestných činů (teroru nebo teroristického útoku), teroristický útok a teror. Vlastizrada spáchaná formou rozvracení republiky (§ 310) nebo sabotáže (§ 314) nebude „teroristickým trestným činem“ (oba trestné činy nejsou ve výčtu deliktů v § 129a). Termín „teroristický trestný čin“ se jako legislativní zkratka objevuje zejména v dikci nově zakotvených trestných činů podle § 312a až 312f tr. zákoníku. 

Ad 2. Úprava znaků trestného činu teroristického útoku (§ 311 odst. 1 tr. zákoníku)

V ust. § 311 odst. 1 písm. a) až g) o trestném činu teroristického útoku je uveden taxativně výčet sedmi různých variant jednání, kterými lze naplnit objektivní stránku tohoto trestného činu. Novela trestního zákoníku vyjádřila jednu z variant jednání, konkrétně tu, která je uvedena v ust. § 311 odst. 1 písm. f) a kriminalizující nedovolené nakládání se zbraněmi (jadernými, biologickými, chemickými či jinými), s výbušninami a jinými nebezpečnými látkami či bojovými prostředky v nové podobě.

Nové ust. § 311 odst. 1 písm. f) tedy zní:  

„f) vyrábí nebo jinak získá, přechovává, dováží, přepravuje, vyváží či jinak dodává nebo užije výbušninu, jaderný materiál, jadernou, biologickou, chemickou nebo jinou zbraň, bojový prostředek nebo materiál obdobné povahy, anebo provádí výzkum a vývoj jaderné, biologické, chemické nebo jiné zbraně nebo bojového prostředku nebo výbušniny, nebo“. 

Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely trestního zákoníku k této změně uvádí, že touto změnou zákonodárce reaguje na dosavadní nedostatek české trestněprávní legislativy ve vztahu k čl. 7 odst. 1 písm. a) Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů (č. 27/2007 Sb. m. s.) ve spojení s čl. 2 odst. 1 písm. a) a přílohy Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu (č. 18/2006 Sb. m. s.). Z tohoto důvodu se rozšiřuje objektivní stránka trestného činu teroristického útoku podle § 311 odst. 1 písm. f) o nedovolenou výrobu, jiné získávání, přechovávání, dovážení, přepravování, vyvážení, jiné dodávání nebo užití jaderného materiálu.

Zákonná definice pojmu „jaderný materiál“ je obsažena v ust. § 2 písm. c) zák. č. 263/2016 Sb., atomový zákon. V této definici je uvedeno, že jaderným materiálem se rozumí výchozí materiál, zvláštní štěpný materiál a jiný štěpný materiál, který je významný z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní.[5] 

Další změnou v citovaném ust. § 311 o trestném činu teroristického útoku je vypuštění § 311 odst. 2 tr. zákoníku a přečíslování dosavadních odstavců 3 a 4 v § 311 tr. zákoníku.

Důvodem vypuštění § 311 odst. 2, který postihoval v samostatné skutkové podstatě vyhrožování teroristickým útokem, veřejné podněcování k teroristickému útoku, finanční, materiální nebo jinou podporu teroristického útoku, je skutečnost, že tyto formy jednání byly novelou trestního zákoníku nahrazeny samostatnými trestnými činy financování terorismu (§ 312d), podpora a propagace terorismu (§ 312e) a vyhrožování teroris­tickým trestným činem (§ 312f) – o tom srov. výklad dále. 

Ad 3. Vytvoření nového trestného činu účasti na teroristické skupině a zavedení dalšího, nového typu účinné lítosti (§ 312b) pro pachatele trestného činu účasti na teroristické skupině podle § 312a.

Po vzoru trestného činu účast na organizované zločinecké skupině (§ 361) zákonodárce přijal novou skutkovou podstatu trestného činu postihující účast na teroristické skupině a zvláštní ustanovení o účinné lítosti pachatele trestného činu podle § 312a. Základní skutková podstata citovaného ust. § 312a zní: 

„§ 312a

Účast na teroristické skupině

(1) Kdo založí teroristickou skupinu nebo kdo se činnosti teroristické skupiny účastní, bude potrestán odnětím svobody na tři až dvanáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku.“ 

Pro výklad pojmů „založení teroristické skupiny“ a „účast na činnosti teroristické skupiny“ obsažených v ust. § 312a se použije výklad znaků obdobného trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 tr. zákoníku. Za povšimnutí stojí, že objektivní stránka nového trestného činu podle § 312a odst. 1 nepostihuje podporu teroristické skupiny [obdoba podpory organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 al. 3, protože totožné jednání je znakem trestného činu financování terorismu (§ 312d) a podpora a propagace terorismu podle § 312d tr. zákoníku].

Další změnou trestního zákoníku je vložení nového ust. § 312b o účinné lítosti pachatele trestného činu účasti na teroristické skupině. 

„§ 312b

Zvláštní ustanovení o účinné lítosti

Kdo spáchá čin uvedený v § 312a, není trestný, učinil-li o teroristické skupině oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému tímto zákonem z jiného činu teroristické skupiny, než je uveden v § 312a, mohlo být ještě odstraněno. Voják může takové oznámení učinit i nadřízenému.“

Ust. § 312b tak rozšiřuje paletu zvláštních případů účinné lítosti ve zvláštní části trestního zákoníku.[6]

Vyžaduje se splnění tří podmínek, tj. oznamovatel musí být členem teroristické skupiny, oznámení musí být včasné, tedy v době, kdy bylo ještě možné zabránit trestnému činu, který má být teroristickou skupinou spáchán, oznámení se musí týkat celé teroristické skupiny, tj. nepostačí oznámení týkající se pouze daného trestného činu. Oznamovatel nebude moci být stíhán pro trestný čin účasti na teroristické skupině, ovšem nic nebrání tomu, aby nebyl stíhán za trestný čin, který jako člen teroristické skupiny spáchal. 

Ad 4. Zakotvení tří dalších nových trestných činů do trestního zákoníku, a to financování terorismu (§ 312d), podpora a propagace terorismu (§ 312e) a vyhrožování teroristickým trestným činem (312f)

Významným počinem „protiteroristické“ novely trestního zákoníku provedené zák. č. 455/2016 Sb. bylo včlenění tří nových trestných činů, jejichž společným objektem je ochrana před terorismem v nejširším slova smyslu a posílení opatření k eliminaci tohoto společensky vysoce závažného protiprávního jednání.

Prvním z těchto trestných činů je ust. § 312d postihující financování terorismu, jehož dikce základní skutkové podstaty podle § 312d zní: 

„§ 312d

Financování terorismu

(1) Kdo sám nebo prostřednictvím jiného finančně nebo materiálně podporuje teroristu, teroristickou skupinu nebo jejího člena anebo spáchání teroristického trestného činu, trestného činu podpory a propagace terorismu (§ 312e) nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f) anebo shromažďuje finanční prostředky nebo jiné věci v úmyslu, aby jich bylo takto užito, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až dvanáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku.“ 

Financování terorismu je fakticky další (zvláštní) formou trestné součinnosti, která jinak odpovídá pomoci k trestnému činu [§ 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku]. Povýšení této formy pomoci na samostatný trestný čin plyne ze snahy mezinárodního společenství účinně předcházet teroristickým útokům. Vychází se z teze, že bez finančních a materiálních zdrojů mohou teroristé a teroristické skupiny mnohem hůře operovat, tedy plánovat a organizovat teroristické útoky. Podle čl. 2 Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu (18/2006 Sb. m. s.) jakákoli osoba spáchá trestný čin, jestliže jakýmikoli prostředky, přímo nebo nepřímo, protiprávně a úmyslně poskytne nebo shromažďuje finanční prostředky se záměrem, aby byly použity, nebo s vědomím, že mají být použity, ať už plně, nebo zčásti, za účelem uskutečnění teroristického útoku.

Trestným činem jsou postihována dvě spolu související jednání. Prvním jednáním je samotná finanční nebo materiální podpora, druhým pak příprava k této finanční nebo materiální podpoře, tedy shromažďování finančních prostředků nebo jiných věcí.

Finanční podporou je třeba rozumět poskytování finančních prostředků, tedy peněz a jejich substitutů. Materiální podpora pak např. spočívá v poskytování zbraní, ubytování, prostor, stravy, dopravních prostředků či jiného vybavení.

Teroristou je konkrétní pachatel teroristického trestného činu, tedy trestně odpovědná osoba, která naplnila znaky skutkové podstaty některého z teroristických trestných činů nebo jeho pokusu či přípravy (§ 22). Teroristická skupina a teroristický trestný čin jsou definovány v § 129a. Členem teroris­tické skupiny je pak osoba účastnící se její činnosti, člen teroristické skupiny tak nemusí být nezbytně teroristou ve výše uvedeném smyslu. Vždy však bude nezbytné prokázat, že některá osoba je teroristou nebo že některá skupina je teroristická, u člena pak i to, že se skutečně účastní činnosti teroris­tické skupiny.

To však neznamená, že teroristé a členové teroristických skupin, kterým je finanční nebo materiální podpora určena, musejí být rovněž odsouzeni [to ostatně nebude v některých případech ani možné, např. bude dán důvod nepřípustnosti trestního stíhání podle § 11 odst. 1 e) tr. řádu]. Obdobně tomu bude i u teroris­tického trestného činu – neodsouzení jeho pachatele, případně spolupachatelů, nevylučuje potrestání jeho podporovatelů. Rovněž z dikce ustanovení vyplývá, že finanční nebo materiální podpora nemusí být zaměřena na spáchání konkrétního teroristického trestného činu (srov. alternativní vztah mezi pojmem teroristický trestný čin a pojmy terorista, teroristická skupina a člen teroristické skupiny), pro vznik trestní odpovědnosti podporovatele tak nemusí ke spáchání, pokusu či přípravě teroristického trestného činu vůbec dojít. Postihováno je již pouhé poskytnutí finan­ční nebo materiální podpory, musí však být prokázáno spojení mezi pachatelem financování terorismu a teroristickou skupinou, jejím členem, teroristou nebo teroris­tickým trestným činem, kde je vyžadováno úmyslné zavinění alespoň ve formě smíření (§ 15 odst. 2).

Finančními prostředky se rozumí peníze a jejich substituty. „Jinou věcí“ se rozumí vše, co není finančním prostředkem.

Financování terorismu je účastenstvím ve formě pomoci, povýšeným na dokonaný trestný čin, proto má aplikace § 312d přednost před aplikací § 24 odst. 1 písm c), ve vztahu k teroristickým trestným činům.

Dalším nově vloženým trestným činem je ust. § 312e o podpoře a propagaci terorismu. Ustanovení se skládá ze tří základních skutkových podstat kazuisticky postihujících jednotlivé projevy podpory a propagace terorismu a k nim se připínající jedné skutkové podstaty kvalifikované. Základní skutkové podstaty tohoto trestného činu zní: 

„§ 312e

Podpora a propagace terorismu

(1) Kdo veřejně podněcuje ke spáchání teroristického trestného činu, nebo kdo veřejně schvaluje spáchaný teroristický trestný čin nebo pro něj veřejně vychvaluje jeho pachatele,

bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.

(2) Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, bude potrestán,

a) kdo ke spáchání teroristického trestného činu nebo trestného činu účasti na teroristické skupině (§ 312a) zjedná jiného,

b) kdo jinému poskytne informace nebo výcvik týkající se výroby nebo používání výbušnin, zbraní, nebezpečných látek anebo jiných obdobných metod nebo technik pro účely spáchání teroristického trestného činu,

c) kdo získá informace nebo si osvojí dovednosti týkající se výroby nebo používání výbušnin, zbraní, nebezpečných látek anebo jiných obdobných metod nebo technik za účelem spáchání teroristického trestného činu, nebo

d) kdo sám nebo prostřednictvím jiného za spáchání teroristického trestného činu poskytne nebo slíbí odměnu nebo odškodnění jinému nebo pro jiného anebo na takovou odměnu nebo odškodnění pořádá sbírku.

(3) Stejně jako v odstavci 2 bude potrestána

a) osoba, která je občanem České republiky, vycestuje-li do jiného státu, jehož není státním příslušníkem nebo v němž nemá povolen trvalý pobyt, za účelem spáchání teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině (§ 312a), vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f) nebo trestného činu uvedeného v odstavci 2 písm. b) nebo c), nebo

b) osoba, která není občanem České republiky, vycestuje-li z České republiky nebo cestuje-li přes její území do jiného státu, jehož není státním příslušníkem nebo v němž nemá povolen trvalý pobyt, za účelem spáchání teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině (§ 312a), vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f) nebo trestného činu uvedeného v odstavci 2 písm. b) nebo c).“ 

Ustanovení kriminalizuje několik kazuisticky vymezených způsobů jednání, které lze obecně vymezit jako podpora a propagace terorismu. Ust. § 312e odst. 1 alinea první je zvláštním, speciálním případem podněcování k trestnému činu (§ 164), ust. § 312e odst. 1 alinea druhá pak zvláštním případem schvalování trestného činu (§ 165).

Považuji za žádoucí upozornit na ust. § 312e odst. 3. Zde zákonodárce reaguje na aktuální bezpečnostní hrozbu mezinárodního terorismu. Cílem je možnost trestního postihu osob, které hodlají provozovat teroristické aktivity v zahraničí, plánovat je, připravovat, účastnit se teroristických hnutí, podílet se na teroristickém výcviku apod. Zvyšuje se totiž počet osob, které cestují nebo se pokoušejí cestovat do jiných států, jejichž obyvateli či státními příslušníky nejsou, v těchto zemích se zapojují do plánování teroristických aktivit, příprav teroristických útoků, či dokonce se účastní bojových operací. Tyto osoby označované často jako „zahraniční bojovníci“ („Foreign Terrorist Fighters“) po svém návratu představují reálnou hrozbu pro vnitřní bezpečnost jednotlivých států, a to jak z hlediska organizovaného náboru dalších osob, tak i z hlediska možného využití svých bojových zkušeností k páchání teroristických činů či možného zapojení do struktur organizovaného zločinu.[7]

Nebezpečnost takových aktivit zaleží mj. v tom, že tyto osoby často nejsou organizovány v konvenčních teroristických strukturách, spojuje je jen jejich společný cíl a společné názory (často ani při odchodu nevědí, do kterého státu budou cestovat nebo ke které teroristické organizaci se připojí) a také skutečnost, že po návratu do země, ze které odešli, si mohou vytvořit vazby na jiné osoby spojené s terorismem.

Česká právní úprava postihu takových jednání byla až do přijetí novely provedené zák. č. 455/2016 Sb. v tomto směru nedostatečná. Pokud „zahraničním bojovníkům“ po jejich návratu nebylo možné prokázat jednání naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu teroristického útoku podle § 311 tr. zákoníku, případně trestného činu služby v cizích ozbrojených silách podle § 321 tr. zákoníku, nebylo ani možné je jen za jejich samotnou účast v ozbrojeném konfliktu v zahraničí postihnout. Jakkoli se může zdát, že jde o problém jednotlivců, protože nemáme přesné konkrétní údaje o přítomnosti našich občanů nebo obyvatel republiky mezi bojovníky v zahraničí, ať na té, či oné straně, je zde povinnost implementovat závazky mezinárodního práva. 

Ad 5. Analogií beztrestnosti agenta v ust. § 363 tr. řádu v případě organizované zločinecké skupiny je nové ust. § 312c tr. zákoníku o beztrestnosti agenta, který se účastní činnosti teroristické skupiny.

Policista plnící úkoly jako agent podle jiného právního předpisu (dále jen „agent“), který se účastní činnosti teroristické skupiny, není pro trestný čin účasti na teroristické skupině podle § 312a trestný, jestliže se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané členy teroristické skupiny, ve spojení s teroristickou skupinou nebo ve prospěch teroristické skupiny nebo jejímu spáchání předejít (§ 312a odst. 1). Agent, který se účastní činnosti teroristické skupiny nebo takovou skupinu podporuje, není trestný pro široký okruh trestných činů vyjmenovaných v ust. § 312c odst. 2 tr. zákoníku.

Aby mohl policejní agent plnit své úkoly, musí se zpravidla účastnit činnosti teroristické skupiny. Jeho jednání tak vykazuje znaky trestného činu účasti na teroristické skupině podle § 312c. Uvedená okolnost je proto zvláštním důvodem beztrestnosti policejního agenta podle § 312c. Agent je beztrestný, pokud se účastní či podporuje zločinné spolčení s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané členy teroristické skupiny, ve spojení s teroristickou skupinou nebo ve prospěch teroristické skupiny nebo jejímu spáchání předejít za účelem odhalení pachatele trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení. Beztrestnost se nevztahuje na pachatele (agenta), který teroristickou skupinu založil nebo zosnoval, nebo pachatele (agenta), který je vedoucím činitelem nebo představitelem teroristické skupiny.  

Ad 6. Jak již bylo řečeno výše, zák. č. 455/2016 Sb., novelizující trestní zákoník, doplnil do ust. § 7 tr. zákoníku vyjadřujícíhopovinnost stíhat trestné činy, které směřují proti zvlášť důležitým zájmům bez ohledu na místo činu a osobu pachatele) o čtyři nové trestné činy, a to o trestný čin účasti na teroristické skupině, financování terorismu, podpora a propagace terorismu a vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312a až 312f tr. zákoníku). Tato změna jen navazuje na zavedení nových ustanovení trestných činů (dosud obsažených jako formy jednání v § 311 tr. zákoníku) a provedené legislativní změny. Nijak nerozšiřuje ani nezužuje rozsah působnosti trestního zákoníku.

Obdobně postupoval zákonodárce v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (zák. č. 418/2011 Sb.), ve kterém čtyři shora zmíněné trestné činy doplnil do obdobného ust. § 4 odst. 1 cit. zákona.  

Ad 7. Novela přináší pouze dvě procesní souvislosti: Do ust. § 17 odst. 1 tr. řádu, které určuje příslušnost krajského soudu jako soudu prvního stupně, doplnil do výčtu trestných činů zakládajících prvostupňovou příslušnost krajského soudu čyři trestné činy – účast na teroristické skupině, financování terorismu, podpora a propagace terorismu a vyhrožování teroristickým trestným činem.

Druhou změnou je rozšíření výjimek ze zásady, že osoba dotčená odposlechem telekomunikačního provozu (§ 88 odst. 2 tr. řádu) má být informována po skončeném odposlechu o provedeném zásahu do základních občanských práv a svobod. U vyjmenovaných trestných činů to neplatí a do seznamu těchto trestných činů (§ 88 odst. 3, 9, tr. řádu) byl doplněn trestný čin účasti na teroristické skupině (§ 312a tr. zákoníku). 

Závěr 

Novela trestního zákoníku, trestního řádu a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob provedená „protiteroristickým“ zák. č. 455/2016 Sb. implementuje závazky České republiky plynoucí ze závazných nástrojů evropského a mezinárodního práva do českého právního řádu. Okolnost, že se tak mělo stát již dříve, jak je ostatně přiléhavě popsáno v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona a samozřejmě i v doporučeních nauky,[8] je jiná věc. Novela nerozšiřuje působnost ani trestního zákoníku, ani zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, neporušuje zákaz retroaktivity. Nepřináší nová oprávnění orgánům činným v trestním řízení ani nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy. Skutečnost, že namísto obecných formulací, které obsahovala příslušná ust. § 311 tr. zákoníku, nové „protiteroristické“ trestné činy doslova hýří kazuistikou, jen zapadá do současného legislativního trendu tvorby trestněprávních norem.  

Autor je vedoucím katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a vedoucím katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.


[1] Srov. např. Úmluvu Rady Evropy o předcházení terorismu, dostupnou na http://data.consilium.europa.eu/doc)document/ST-9975-2015-INIT/cs/pdf [zobrazeno 6. 3. 2016].
[2] Evropský právní rámec boje proti terorismu rozebírá Navrátilová, viz J. Navrátilová: Terorismus, in J. Jelínek, T. Gřivna, J. Herczeg, J. Navrátilová, A. Syková et al.: Trestní právo Evropské unie, Leges, Praha 2014, str. 82 a násl. Srov. také D. Škohel: Postavenie Európskej únie v boji proti terorizmu, in J. Ivor. (ed.): Spoločnosť proti terorizmu, Aleš Čeněk, Plzeň 2014, str. 314 a násl. Srov. též Úmluvu Rady Evropy o předcházení terorismu.
[3] K vymezení pojmu terorismus srov. J. Jelínek: Trestné činy teroru a teroristického útoku v evropském kontextu, in J. Jelínek, J. Ivor a kol.: Trestní právo Evropské unie a jeho vliv na právní řád České republiky a Slovenské republiky, Leges, Praha 2015, str. 201 a násl.
[4] Srov. např. I. Šimovček, A. Jalč: Národné a mezinárodné nástroje boja proti organizovanému zločinu, in J. Jelínek (ed.): Organizovaný zločin (trestněprávní, trestněprocesní a kriminologické aspekty), Leges, Praha 2015, str. 73. E. V. Malíková, L. Laciaková: Terorismus a organizovaný zločin v 21. storočí, in J. Ivor (ed.): Spoločnosť proti terorismu, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň 2014, str. 163-178.
[5] Podle čl. 1 Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů (č. 27/2007 Sb. m. s.) se jaderným materiálem rozumí plutonium s výjimkou plutonia s koncentrací izotopu plutonia-238 převyšující 80 %; uran-233; uran obohacený izotopy 235 nebo 233; uran s přírodním izotopovým složením s vyloučením uranové rudy a rudných zbytků; jakýkoli materiál obsahující jeden nebo více výše uvedených; (uranem obohaceným izotopy 235 nebo 233 se pak rozumí uran obsahující izotopy 235 nebo 233 nebo oba v takovém množství, že poměr celkového výskytu těchto izotopů k izotopu 238 je vyšší než poměr izotopu 235 k izotopu 238 vyskytujícímu se v přírodě). V zákoně č. 264/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona je obsažena novela trestního řádu (§ 81b, § 87a odst. 1 tr. řádu).
[6] Další případy účinné lítosti jsou v ust. § 197, 242, 248a, 362 tr. zákoníku.
[7] R. Kováč: Aktuálne teroristické trendy: zahraniční bojovníci a osamelí aktéri, in J. Ivor (ed.): Spoločnosť proti terorizmu, Aleš Čeněk, Plzeň 2014, str. 435. Srov. též V. Bílková: Idealisté, nebo fanatici? Zahraniční (terorističtí) bojovníci z pohledu mezinárodního práva, Jurisprudence č. 6/2015, str. 16-23.
[8] Srov. např. J. Mareš: Soudobé problémy a výzvy aplikace trestného činu teroristického útoku, Státní zastupitelství č. 2/2015, str. 16-23; J. Jelínek: Trestné činy teroru a teroristického útoku v evropském kontextu, in J. Jelínek, J. Ivor et al.: Trestní právo Evropské unie a jeho vliv na právní řád České republiky a Slovenské republiky, Leges, Praha 2015, str. 200-223; V. Zoubek: Aplikační a interpretační problémy § 321 trestního zákoníku: europeizační úvahy de lege ferenda (v mezích internacionalistiky a státovědy), in J. Jelínek, J. Ivor et al.: op. cit., str. 239-245.