Převod a rozdělení obchodního podílu

Obchodní podíl, vymezený v ust. § 114 obchodního zákoníku, může být společníkem převeden. Převod obchodního podílu bývá nejčastěji úplatný, ovšem není vyloučena ani možnost převodu bezúplatného. Autor jen pro pořádek uvádí, že smlouva o převodu obchodního podílu musí být uzavřena v písemné formě, podpisy na ní musí být úředně ověřeny, ze smlouvy musí být patrné, zda se jedná o převod úplatný či bezúplatný, a v případě, že nabyvatel není společníkem, musí ve smlouvě prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě, popř. stanovám společnosti.

V případě převodu obchodního podílu na některého z dalších společníků je třeba souhlasu valné hromady, pokud společenská smlouva nestanovuje něco jiného. V praxi to může znamenat situaci, kdy společenská smlouva převod na dalšího společníka výslovně zakazuje, a nebo naopak situaci, kdy k převodu obchodního podílu souhlasu valné hromady není vůbec třeba.

Odchylná situace nastane, chce-li společník převést svůj obchodní podíl na třetí osobu. V dané situaci je nutné, aby společenská smlouva přímo obsahovala ustanovení, ze kterého vyplývá, že převod obchodního podílu na třetí osobu je možný. V opačném případě převést obchodní podíl na třetí osobu nelze. Pokud společenská smlouva převod obchodního podílu na třetí osobu umožňuje, opět je nutné, aby s tímto převodem vyslovila souhlas valná hromada. Zcela jistě ale může společenská smlouva i v tomto případě stanovit, že ani k takovémuto převodu se souhlas valné hromady nevyžaduje.

Rozdělení obchodního podílu rovněž podléhá souhlasu valné hromady a je v zásadě možné pouze při převodu či přechodu obchodního podílu na dědice či právního nástupce společníka. Společenská smlouva může rozdělení obchodního podílu vyloučit. Pro úplnost autor uvádí, že po rozdělení obchodního podílu vklad s ním spojený nesmí klesnout pod zákonem stanovenou výši, tj. pod 20 000 Kč.

V souladu s ust. § 141 odst. 1 obchodního zákoníku musí být o rozhodnutí valné hromady, v němž vyslovuje valná hromada souhlas s převodem obchodního podílu a nebo s jeho rozdělením, pořízen notářský zápis.

Výše uvedené však neplatí pro společnost s ručením omezeným s jediným společníkem. Přímo ze zákona vyplývá, že má-li společnost pouze jediného společníka, je obchodní podíl vždy převoditelný na třetí osoby. Není tedy třeba, aby jediný společník činil rozhodnutí v působnosti valné hromady, a to ještě formou notářského zápisu, kdy de facto sám sobě vysloví souhlas s převodem obchodního podílu nebo jeho části na třetí osobu.

Zcela analogicky lze dovodit, že v případě unipersonální společnosti, kterou tvoří toliko jediná osoba, není nutné, aby jediný společník rovněž sám sobě vyslovil souhlas s rozdělením svého obchodního podílu ještě před tím, než jej převede na dvě či více třetích osob. Požadavek některých rejstříkových soudů, aby společnost s jediným společníkem, coby účastník rejstříkového řízení, předložila rozhodnutí jediného společníka učiněné v působnosti valné hromady o rozdělení jeho obchodního podílu, a to ve formě notářského zápisu, nemá oporu v platných právních předpisech.

Autor toho článku problematiku převodu a rozdělení obchodního podílu uzavírá tím, že úmyslem zákonodárce, kdy je vyžadován souhlas valné hromady s převodem a rozdělením obchodního podílu, a to dokonce ve formě notářského zápisu, jistě bylo ochránit ostatní společníky, aby v důsledku libovolného převádění a rozdělování obchodních podílů nedošlo ke znehodnocení společnosti a tím i podniku, které by jistě mělo přímé osobní dopady. Byť je společnost s ručením omezeným společností s prvky společnosti kapitálové, velké procento však lze považovat zejména za společnosti osobní povahy. V případě unipersonální společnosti není tedy žádný relevantní důvod k tomu, aby jediný společník vyslovil souhlas s převodem či rozdělením obchodního podílu sám sobě, jelikož není třeba nikoho dalšího chránit. A zákon toto potvrzuje. Nesmyslné a zcela nadbytečné pak jsou notářské zápisy, které účastníci předkládají rejstříkovým soudům v průběhu řízení, ve kterých je osvědčeno rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, v němž vyslovuje souhlas s převodem či rozdělením svého obchodního podílu. V případě společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem, který svůj obchodní podíl převádí, respektive rozděluje a převádí, rejstříkovému soudu totiž zcela postačí předložit platně uzavřenou smlouvu, popř. smlouvy o převodu obchodního podílu obsahující všechny zákonné náležitosti a následně úplné platné znění zakladatelského dokumentu společnosti pro účely založení do sbírky listin.

Autor je vyšším soudním úředníkem obchodního rejstříku Krajského soudu v Plzni a externím doktorandem PF MU v Brně.