Právě vychází Bulletin advokacie č. 9/2018

Vážení čtenáři,

první poprázdninové číslo BA je věnováno rozhodčímu řízení a jeho cílem je pokus o rehabilitaci tohoto alternativního způsobu řešení sporů.

Odbornou část čísla otevírají dva rozhovory, které vedl profesor Bělohlávek s představiteli dvou nejvýznamnějších českých stálých rozhodčích soudů – s předsedkyní Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR Marií Karfíkovou a s předsedou Mezinárodního rozhodčího soudu při Českomoravské komoditní burze Vítem Horáčkem.

Následující články z pera řady zkušených a renomovaných „praktiků“ se dívají na rozhodčí řízení opravdu ze všech možných úhlů.

Úvodní článek Roberta Němce a Viktora Glatze přehledně rozebírá výhody a nevýhody rozhodčího řízení ve srovnání s obecnými soudy.

Vynikající příspěvek soudce Nejvyššího soudu Pavla Horáka Objektivní arbitrabilita – možnosti rozhodčího řízení se věnujerozboru a výkladu předpokladů arbitrability, Tedy kdy a v jakých typech sporů se strany vlastně vůbec mohou dohodnout, že jejich spor rozhodne nikoli soud, ale rozhodce.

Proměnu praxe českých soudů od restriktivního pojetí pravomoci soudů ve vztahu k rozhodčímu řízení, založeného na smluvní teorii rozhodčího řízení, a jejího postupného nahrazení teorií jurisdikční, a tedy aplikací principů a institutů platných pro civilní sporné řízení na rozhodčí řízení, popsal Martin Doleček ve svém článku Pravomoc soudů ve vztahu k rozhodčímu řízení.

Na co nezapomínat při sjednávání rozhodčí smlouvy, a to především prizmatem velice početné judikatury Nejvyššího či Ústavního soudu, detailně rozebírá ve svém příspěvku Milan Kindl.

Článek Davida Řezníčka Vykonatelnost a výkon rozhodčích nálezů se soustřeďuje především na otázku správného doručení rozhodčího nálezu.

Všem zastáncům i odpůrcům konstituování rozhodčího senátu prostřednictvím appointing authority (tedy, jinak řečeno, rozhodčího soudu ad hoc) lze jen doporučit článek Tomáše Sokola Konstituování rozhodčího fóra.

Mezinárodní pohled na jednu stránku rozhodčí praxe v „českém rybníčku“ a její úroveň přináší Alexander J. Bělohlávek ve svém článku Notifikační povinnost rozhodců o svých vazbách na strany řízení ve světle mezinárodních standardů.

Rubriku uzavírá článek Martina Maisnera, který rozebírá efektivnost rozhodčího řízení z hlediska kvality rozhodování, času potřebného k vyřešení sporu a nákladů na něj vynaložených a shrnuje také hlavní překážky, které podle jeho názoru efektivitě v rozhodčím řízení brání.

Nejen advokáty zaměřené na trestní právo by mohl zaujmout v rubrice Z české advokacie příspěvek Jana Vidrny K jednomu zapomenutému legislativním návrhu, který v reakci na článek profesora Jiřího Jelínka „K chybějící právní úpravě tzv. prostorového odposlechu v trestním řádu“ z letního dvojčísla BA upozorňuje, že neexistuje účinná trestněprávní ochrana proti nelegálnímu průniku do našeho soukromí s využitím technického monitoringu.

Všem advokátkám a advokátům je určena opakovaná výzva, aby se neopomněli přihlásit do seznamu advokátů poskytujících bezplatnou právní pomoc.

Mladým advokátům a koncipientům v BA připomínáme, že ještě do 31. 10. 2018 mohou poslat příspěvek do soutěže Právník roku v kategorii Talent roku a získat tak cenu svatého Yva i zajímavou finanční odměnu.

Těšíme se na setkání s některými z vás v Luhačovicích 21. až 23. září 2018 na oslavách 100 let české a slovenské advokacie. Ti z vás, kdo do Luhačovic nedorazí, si o všem, co se tam dělo, mohou přečíst v BA č. 10.