Podání vysvětlení – nástroj (ne)spravedlivého trestního procesu?


publikováno: 21.05.2018
 

Podání vysvětlení je postup policejního orgánu v přípravném trestním řízení podle trestního řádu (§ 158 tr. řádu). Přípravné trestní řízení počíná sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení (§ 158 odst. 3 tr. řádu), čímž je podle komentářové literatury (P. Šámal a kol.: Trestní řád, Komentář, 7. vydání, C. H. Beck, Praha 2013) oddělena zcela neformální fáze zjišťování skutečností od fáze (tím pádem) již formální, v níž policejní orgán již pomocí úkonů trestního řízení prověřuje tyto neformálně odhalené skutečnosti. O podání vysvětlení se sepíše oficiální úřední záznam, který je kromě jiných náležitostí podepsán osobou podávající vysvětlení a policejním orgánem. Proto jsem názoru, že podání vysvětlení je oficiální formální úkon.

Oproti tomu se ve shora citované publikaci v komentáři k § 158 odst. 6 tr. řádu uvádí, že „… jde o neformální postupy (úkony) policejního orgánu, jejichž výsledkem je jen sepsání úředního záznamu, které nelze považovat za vyšetřovací úkony, byť jejich výsledky mohou být za splnění zákonných podmínek použity v dalším řízení jako důkaz“. A podle toho policejní orgány a státní zastupitelství v praxi postupují.

Osoba podávající vysvětlení nedostane stejnopis či kopii úředního záznamu o podaném vysvětlení, který podepsala, a z oficiálního úkonu v rámci trestního řízení, kterého se účastnila. Tedy obsah podaného vysvětlení zůstává v rukou policejního orgánu skryt ostatním. Dokonce v řadě případů policejní orgány odmítají osobě předvolané k podání vysvětlení předem sdělit, zda je osobou podezřelou, tedy osobou, proti níž se trestní řízení vede či může vést, byť na tomto sdělení závisí rozhodnutí takové osoby např. o využití práva odepřít podat vysvětlení v rámci zákazu sebeobviňování, který je ve všech demokratických právních řádech respektován jako základní ústavní právo. Policejní orgány v takovém případě osobě předvolané k vysvětlení sdělují, že je v postavení svědka, který ovšem má povinnost vypovědět pravdu a nic nezamlčet. Podání vysvětlení je takto využíváno k získání informací na úkor práv osob dotčených trestním řízením.

Podle § 211 odst. 6 tr. řádu lze se souhlasem státního zástupce a obžalovaného v hlavním líčení číst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 3 a 5, obdobně i § 314d odst. 2 věta poslední tr. řádu). Trestní řád tedy výslovně stanoví, že úřední záznam o podání vysvětlení osoby může být v trestním řízení použit jako důkaz. Postačí pak možnost, že úřední záznam o podání vysvětlení osoby může být použit jako důkaz. I kdyby však k tomu nedošlo, tak úřední záznam o podaném vysvětlení osoby je součástí trestního spisu, a to nejen v přípravném řízení, ale i v řízení soudním. Jeho obsah tedy čtou veškeré orgány činné v trestním řízení, které o věci v jakékoli fázi rozhodují. Formálně se pak tváříme, že skutečnosti obsažené v úředních záznamech o podaných vysvětlení nevidíme, přestože jasně ovlivňují úsudek každé osoby, která v trestním řízení rozhoduje. Na okraj jen zmíním, že v trestním řízení za důkaz slouží vše, co může sloužit k objasnění věci (§ 89 odst. 2 věta první tr. řádu).

Oproti tomu v § 158 odst. 6 tr. řádu i v citovaném komentáři se uvádí, že „Úřední záznam o podaném vysvětlení slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysvětlení v předchozím řízení podala, byla v trestním řízení vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede“, tedy jako kdyby šlo o nějaký pomocný materiál. A to zcela odhlížím od možnosti, kdy určitá osoba podávající vysvětlení uvádí skutečnosti ve prospěch obviněného, ale o tom se dozví pouze policejní orgán, takže nelze vyloučit situaci, že orgány činné v trestním řízení mají prostor tuto osobu jako svědka již v další fázi řízení nepředvolat a úřední záznam neučinit součástí trestního spisu, když ne všechny úřední záznamy jsou nakonec obsaženy v trestním spise.

Nejdůležitější v této souvislosti však je, že na základě úředních záznamů o podání vysvětlení je zahajováno trestní stíhání pro důvodné skutečnosti, když náš trestní proces je postaven tak nešťastně, že po zahájení trestního stíhání prakticky neumožňuje jiné řešení než podání obžaloby a soudní proces.

Podání vysvětlení se sice může zúčastnit právní zástupce osoby vysvětlení podávající, ale nesmí nijak zasáhnout (kromě opět oficiálního podpisu). Celé podání vysvětlení je v rukou policejního orgánu. Osobně se mi opakovaně stalo, že jsem byl, jako právní zástupce osoby podávající vysvětlení, která nebyla podezřelá, přímo dozorujícím státním zástupcem upozorněn, že když cokoli řeknu během podání vysvětlení, tak budu z úkonu okamžitě vyloučen. Institut právní pomoci při podání vysvětlení je tak limitován prakticky na nulu.

Podání vysvětlení není přítomen právní zástupce osoby, proti níž se trestní řízení vede, ani zmocněnec poškozeného. Pokud by se tyto osoby přítomnosti dožadovaly, tak ji policejní orgán neumožní s odůvodněním, že nejde o vyšetřovací úkon trestního řízení a dotyčnou osobu vyhodí, byť by o úkonu věděla, protože samozřejmě tyto osoby se o podání vysvětlení nevyrozumívají.

Konečně podání vysvětlení provádějí policejní orgány i po zahájení trestního stíhání konkrétní osoby (§ 160 odst. 1 tr. řádu), tj. bez ohledu na to, že již je zahájeno trestní stíhání a obviněný má právo se hájit a poškozený uplatňovat svá práva. Podání vysvětlení je uvedeno v § 158 tr. řádu, který definuje postup před zahájením trestního řízení, nikoli po něm. Policejní orgány se souhlasem dozorujícího státního zástupce podání vysvětlení využívají k zjišťování informací od osob záměrně proto, aby nebyla přítomna zejména obhajoba. Dokonce jsem v praxi zaznamenal, že policejní orgán provádí podání vysvětlení bez účasti obhájce obviněného po zahájení trestního stíhání, když po 4 dnech od těchto podání vysvětlení tyto osoby předvolá jako svědky. Tedy nejdříve si „ověří“ jejich výpověď, zaznamená ji, čímž mj. předurčí, co bude osoba dále vypovídat, a následně ji předvolá jako svědka za účasti obhájce.

Stále se domníváme, zejména při kombinaci všech uvedených postupů, že podání vysvětlení je nástrojem spravedlivého procesu? Nemá stát, pokud vyžaduje od všech osob chování zcela správné, sám v první řadě užívat spravedlivé postupy?

 

 JUDr. FILIP SEIFERT, MBA, člen prezidia Unie obhájců ČR, advokát v Praze