Petra Polišenská: Přehled judikatury ve věcech vyživovací povinnosti rodičů

V roce 2013 došlo k vydání dalšího díla z řady „Přehled judikatury“, tentokrát k problematice vyživovací povinnosti rodičů ke svým dětem. Lze konstatovat, že ucelený přehled judikatury z oblasti vyživovací povinnosti rodičů na našem trhu velmi scházel. Z roku vydání by čtenář mohl nabýt dojmu, že judikatura, která je v díle zapracovaná, nebude od 1. ledna 2014, tedy ke dni nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., (nového) občanského zákoníku, aktuální, avšak autorka tento dojem v úvodu zdařile vyvrací. Dle mého názoru lze souhlasit s tvrzením, že oblast vyživovací povinnosti rodičů a dětí nedoznala žádných zásadnějších změn, a dosavadní judikaturu tak bude možné vztáhnout i na rozhodovací praxi po 1. lednu 2014. Autorka konkrétně uvádí, že nový občanský zákoník soustředí otázky rodinného práva na jedno místo (tedy do druhé části), samozřejmě s výjimkami, mezi něž řadí např. úpravu dědění. Pro větší přehlednost díla do textu zařadila ta ustanovení nové právní úpravy, která bezprostředně dopadají na uvedenou problematiku, a zaujala k nim hodnotící stanovisko. Mezi konkrétní změny (nikoliv však zásadní povahy) řadí např. nové výhody neprovdané matky, jež jí mají pomoci v sociálně nevýhodné situaci. Stejně tak kladně hodnotí i nedávnou změnu (k 1. 9. 2008), k níž došlo ještě ve vazbě na zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, a to novelou provedenou zákonem č. 259/2008 Sb., a která byla převzata i do nové právní úpravy, tedy že výživné lze zpětně přiznat nejen nezletilému, ale rovněž zletilému dítěti.  

Judikatura, která je zpracována na celkem 399 stranách textu, je velmi přehledně a logicky systematizována do dvou hlavních oblastí, kterými jsou část civilní a část trestní. Lze tedy nadmíru kladně hodnotit, že dílo je velmi dobře uplatnitelné jak pro odborníky věnující se soukromoprávním otázkám vztahů rodičů a dětí, tak i pro odborníky věnující se trestněprávním aspektům (ne)plnění vyživovací povinnosti a zejména jeho zanedbání. Každá z těchto dvou hlavních částí je dále rozdělena na dvě oblasti, konkrétně hmotněprávní a procesní. I zde lze velmi pozitivně hodnotit, že autorka nabízí relativně samostatný přehled civilněprávních a trestněprávních aspektů jak z pohledu fungování rodinněprávních vazeb, tak i z pohledu aplikace a interpretace úpravy soudního řízení. Mezi samostatně zpracované konkrétní tematické bloky pak autorka řadí např. velmi významnou oblast rozsahu vyživovací povinnosti a stanovení konkrétní výše výživného, trvání vyživovací povinnosti po svěření dítěte do pěstounské péče (pěstounství), výkon rozhodnutí a exekuci, posuzování trestněprávních aspektů zanedbání povinné výživy a v neposlední řadě také problematiku výživného v případě poměrů s tzv. cizím (mezinárodním) prvkem.  

Závěrečná část díla je věnována vymezení ustanovení nového občanského zákoníku, která se v jeho druhé části bezprostředně věnují vyživovací povinnosti rodičů ke svým dětem. Kladem této části je její vztažení na konkrétní ustanovení původní právní úpravy obsažené v zákoně o rodině, resp. zahrnutí textu důvodové zprávy k jednotlivým užitým normám. Přehlednost díla je silně podpořena také velmi podrobným rejstříkem. 

Jak již bylo uvedeno, domnívám se, že v díle podaný přehled civilněprávní (včetně procesní) judikatury je plně uplatnitelný i po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, v procesní rovině pak i po nabytí účinnosti zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Z odlišností, které by měly být brány v potaz, lze zmínit např. v důvodové zprávě proklamovanou situaci, kdy výživné žádá dítě, jež disponuje dostatečným majetkem, avšak zisk z toho majetku nepostačuje k jeho výživě. Stejně tak je nutno upozornit např. na (sankční) § 916 občanského zákoníku, jenž zásadním způsobem zvyšuje výši předpokládaného příjmu povinného rodiče. O praktické využitelnosti druhé části, věnující se judikatuře v oblasti trestního práva, není pochyb. 

Závěrem lze konstatovat, že publikace Přehled judikatury ve věcech vyživovací povinnosti rodičů je velmi zdařilým a přehledně systematizovaným dílem, které může sloužit jako praktický zdroj informací, ale rovněž podnětů (např. pro kvalifikační práce) všem právníkům i studentům právnických škol. 

Můžete koupit  Z d e .

Autor je odborným asistentem na katedře občanského práva právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a asistentem soudkyně Ústavního soudu.