Omezení notářské profese jen na občany ČR je diskriminační

Soud připomněl, že už v roce 2011 rozhodl stejným způsobem vůči podobné praxi v několika jiných zemích unie. Evropská komise poslala ČR kvůli věci k unijnímu soudu v únoru 2016.

Žádná z aktivit notářské praxe v České republice není spjata s výkonem veřejné moci, a tak přístup k notářské profesi v členském státě nemůže být podmíněn národností. V rozsudku soud v první řadě stanovil, že princip svobody usazování se na notářskou profesi vztahuje. Právo usazování podle unijní smlouvy znamená, že osoba z jiné země unie může začít provozovat samostatně výdělečnou činnost a zakládat a řídit firmy v jiném státě EU za stejných podmínek, jaké mají tamní občané. Výjimkou jsou činnosti spjaté s výkonem veřejné moci.

Unijní soud v rozsudku uvedl, že právní poradenství, zastupování stran, sepisování soukromých listin, právní rozbory či vkládání dat do veřejných rejstříků není možné pokládat za výkon veřejné moci i v případě, že jsou zákonnou povinností.

Notářské ověřování a osvědčování právně závazných faktů a prohlášení jsou pak podle soudu v procesu výkonu veřejné moci aktivitou jen přípravné povahy a nerovnají se jejímu výkonu. Podobně se soud vyjádřil také k dalším notářským činnostem, třeba řešení pozůstalostí.

Za těchto podmínek je třeba uzavřít, že notářské činnosti, tak jak jsou definovány v českém právním řádu, nejsou spjaty s výkonem veřejné moci. Proto podle něj podmínka české státní příslušnosti představuje diskriminaci a žaloba Evropské komise byla oprávněná.

Zdroj: Soudní dvůr EU, ČTK