Právní pomoc advokáta při podání vysvětlení publikováno: 03.03.2014 Při podání vysvětlení má každý právo na právní pomoc advokáta. Jeho účast se zde omezuje pouze na právní pomoc, a proto jen v tomto rozsahu může advokát při podávání vysvětlení vystupovat. Nejde o činnost, která by byla srovnatelná s účastí obhájce obviněného, a proto advokát nemůže postupovat ani analogicky podle § 41 tr. ř., protože zákon výslovně omezuje jeho činnost jen na právní pomoc. Advokát tedy nemůže do průběhu podávání vysvětlení zasahovat, např. kladením otázek osobě, která vysvětlení podává, ani nemůže požadovat účast na jiných úkonech ve věci, kterých se osoba podávající vysvětlení nezúčastní apod.
Zánik funkce statutárního orgánu společnosti dohodou publikováno: 20.02.2014 Není vyloučeno, že by funkce statutárního orgánu společnosti (v daném případě jednatele společnosti) mohla zaniknout dohodou, pouze však tehdy, pokud by návrh takové dohody přijal orgán, do jehož působnosti zákon (kogentně) rozhodování o této otázce svěřuje, v dané věci valná hromada společnosti [§ 125 odst. 1 písm. f) obch. zák.].
Cestovné advokáta jako účelně vynaložený náklad publikováno: 17.02.2014 Prostředky vynaložené účastníkem na přesun advokáta přes celou republiku v situaci, kdy v sídle procesního soudu působí větší počet advokátů, které mohl oslovit, a nejde o věc mimořádně náročnou a komplikovanou, nelze považovat za prostředky potřebné k účelnému bránění jeho práva ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Tento náklad má proto nést ze svého.
Příslušnost soudu v pojistných sporech publikováno: 23.12.2012 Spor mezi podnikatelem a pojišťovnou o pojistné plnění je věcí obchodní, pokud předmětem sporu je závazkový vztah pocházející z jejich podnikatelské činnosti.
Informace o odměnách úředníků státní správy publikováno: 13.12.2012 Zaměstnanec veřejné správy dostává za svou práci plat z veřejných prostředků. Je proto „příjemcem veřejných prostředků“ ve smyslu § 89b odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. Povinný subjekt je proto povinen poskytnout i informaci o odměně, kterou zaměstnanci poskytl z veřejných prostředků. Informaci o odměně je povinný subjekt povinen poskytnout i přesto, že jinak je chráněna předpisy o ochraně osobních údajů.
Určitost smlouvy o převodu nemovitostí a její neplatnost publikováno: 11.12.2012 Je-li písemná smlouva o převodu nemovitostí objektivně neurčitá, je neplatná podle § 37 odst. 1 obč. zák. i v případě, že účastníkům bylo zřejmé, které nemovitosti byly předmětem převodu. Pro posouzení určitosti smlouvy o převodu nemovitostí je významný jen ten projev vůle, který byl vyjádřen v písemné formě, i v případě, že účastníkům bylo zřejmé, které nemovitosti jsou předmětem převodu. V tomto případě převažuje obecný zájem na určitosti vlastnických práv a povinností, která působí absolutně („proti všem“).
Aplikace ust. § 107 odst. 3 na obchodněprávní vztahy publikováno: 10.12.2012 Obchodní zákoník neobsahuje zvláštní úpravu promlčení práv ze synallagmatického závazku. Proto se ustanovení § 457 obč. zák. aplikuje i na obchodněprávní vztahy v případě plnění z neplatné smlouvy a lze proto také aplikovat ust. § 107 odst. 3 obč. zák. i na případy promlčení v obchodněprávních závazkových vztazích. Tyto případy obchodní zákoník neupravuje.
Neplatnost rozhodčí doložky publikováno: 06.12.2012 Neplatná je rozhodčí smlouva, která neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc (fyzické osoby), nebo jiný konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje-li na ,,rozhodčí řád" vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona.
