Judikatura a stanoviska

Odměna advokáta, plný úspěch ve věci v řízení podle zák. č. 82/1998 Sb.

publikováno: 12.12.2014

Výsledek řízení projevující se tím, že poškozený žalobce dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu anebo poskytnout mu morální satisfakci, popř. dosáhne konstatování porušení práva, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), byť žalobci výrokově nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše.

Jak se bránit proti usnesení rozhodčího soudu?

publikováno: 09.12.2014

Usnesení rozhodčího soudu, které se přímo netýká sporu mezi stranami rozhodčí smlouvy, podléhá soudnímu přezkumu bez ohledu na část čtvrtou zákona o rozhodčím řízení. Soudy jsou tak povinny projednat i žalobu, kterou se účastník rozhodčího řízení po rozhodčím soudu domáhá vydání bezdůvodného obohacení, k němuž mělo dojít v důsledku nesprávného rozhodnutí rozhodčího soudu o nevrácení části zaplaceného rozhodčího poplatku.

Důkazní standard při prokazování (ne)platnosti právního jednání osoby jednající v duševní poruše

publikováno: 04.12.2014

Dosavadní vysoký důkazní standard pro prokázání jednání v duševní poruše, vyžadující, aby skutkový závěr soudu byl učiněn „zcela jednoznačně“ a „bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti“, narušuje spravedlivou rovnováhu mezi relevantními protichůdnými zájmy a ve svém důsledku porušuje právo na ochranu majetku osoby s duševním postižením, pokud byl posuzovaným jednáním negativně zasažen její majetek. Je-li důkazní standard požadovaný pro prokázání určité skutečnosti zcela nepřiměřeně vysoký, je v jeho důsledku nepřiměřeně vysoké i důkazní břemeno kladené na účastníka řízení, čímž dochází k porušení jeho práva na rovnost účastníků řízení ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Odměna a náhrada hotových výdajů; zvolený obhájce

publikováno: 07.11.2014

Zvolení obhájce obviněným (případně jinou k tomu oprávněnou osobou) na místo obhájce, který mu byl ustanoven, je třeba považovat za skutečnost, v důsledku které původní ustanovení obhájce ve smyslu § 37 odst. 2 tr. ř. ze zákona zaniká. Ve vztahu k ustanovenému obhájci je však zánik jeho ustanovení účinný teprve poté, co je o takové skutečnosti příslušným orgánem činným v trestním řízení vyrozuměn nebo se o ní jiným způsobem dozví. Do té doby je oprávněn i povinen hájit práva obviněného, a pokud tak činí, má i podle § 151 odst. 2, věty první tr. ř. vůči státu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů podle zvláštního předpisu (advokátního tarifu).