Z judikatury ESLP publikováno: 09.06.2016 Článek 4 Úmluvy (zákaz otroctví a nucených prací) L. E. proti Řecku Rozsudek z 21. 1. 2016, č. 71545/12
Započtení odměny advokáta proti pohledávce klienta publikováno: 13.05.2016 I platným úkonem se advokát dopustí kárného provinění, pokud při něm poruší povinnost uloženou stavovským předpisem.
Z judikatury ESLP publikováno: 12.05.2016 Článek 3 Úmluvy (zákaz mučení a nelidského zacházení a trestání) R. H. proti Švédsku Rozsudek z 10. 9. 2015, č. 4601/14
Neplatnost pracovní smlouvy pro omyl zaměstnavatele publikováno: 11.05.2016 Pracovní smlouva uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem není neplatná pro omyl zaměstnavatele, nesdělil-li mu zaměstnanec pravdivou informaci o svém odsouzení za trestný čin, jestliže se na něj podle zákona hledí, jako by nebyl odsouzen.
Odměna obhájce publikováno: 10.05.2016 Advokát má vůči státu právo pouze na odměnu a náhradu hotových výdajů za ty úkony právní služby, které učinil od podání návrhu na rozhodnutí o nároku obviněného na bezplatnou obhajobu (resp. od vyhotovení tohoto návrhu) do doby skončení trestního řízení, a nikoli též za úkony právní služby, které advokát učinil pro obviněného v době před podáním návrhu na bezplatnou obhajobu.
Rozsudek pro zmeškání – úplný přezkum publikováno: 10.05.2016 Prvořadým úkolem obecných soudů a smyslem občanského soudního řízení je nalézání hmotného práva a spravedlivé řešení sporu mezi účastníky. Postup odvolacího soudu, který se při volbě mezi meritorním projednáním sporu a pouhým přezkoumáním naplnění podmínek vydání rozsudku pro zmeškání (za situace, což je zásadní, kdy bylo prvoinstanční rozhodnutí možné interpretovat oběma způsoby) přiklonil k úplnému přezkumu, je ústavně konformní.
Subrogační regres mezi pojistiteli odpovědnosti za škodu způsobenou při dopravní nehodě s přeshraničním prvkem publikováno: 05.05.2016 Smyslem definice „poškozeného“ dle § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. je založit tzv. osobní rozsah pojištění, kdy se pojištění odvíjí od označení vozidla v pojistné smlouvě a pokrývá odpovědnost každé osoby za škodu způsobenou jeho provozem, a to nejen jde-li o provozovatele vozidla, nýbrž i osobu odlišnou, která vozidlo provozovatele v době dopravní nehody řídila a za škodu odpovídá. Zužující výklad této definice vylučující nárok pojistitele, který jako první či jako jediný v plném rozsahu poskytl pojistné plnění, požadovat vypořádání od ostatních pojistitelů, neodpovídá smyslu úpravy tohoto typu pojištění. Výplatou pojistného plnění přechází na pojistitele podle míry účasti jednotlivých osob na dopravní nehodě právo poškozeného na vypořádání. Pojistitel jedné z osob, která společně s dalšími osobami odpovídá za škodu způsobenou při dopravní nehodě motorových vozidel, poskytl-li poškozenému pojistné plnění za způsobenou škodu v plném rozsahu, resp. v rozsahu vyšším, než odpovídá míře účasti jím pojištěné osoby, má právo na vypořádání podle míry účasti jednotlivých osob na dopravní nehodě, a to přímo proti pojistitelům ostatních účastníků nehody.
Z judikatury ESLP autor: JUDr. Eva Hubálková publikováno: 07.04.2016 Článek 6 Úmluvy (právo na spravedlivé řízení) Schatschaswili proti Německu Rozsudek velkého senátu z 15. 12. 2015, č. 9154/10
