Maření výkonu úředního rozhodnutí – telefonické sdělení o nařízení předběžného opatření publikováno: 24.10.2016 Není vyloučeno, aby opatření, jímž soud prvního stupně zajišťuje bezodkladný výkon vydaného předběžného opatření spočívajícího v zamezení kontaktů povinného s oprávněnou osobou, učinil ve smyslu ust. § 273b odst. 1 o. s. ř. i neformálním procesním úkonem, např. telefonicky. Poté, co obviněnému soudní vykonavatel takto prokazatelně sdělil podstatu vydaného předběžného opatření (jeho podstatný obsah, včetně povinností, které z něj pro obviněného vyplývají), tak tím došlo k započetí výkonu tohoto předběžného opatření, obviněný již věděl o tom, že je povinen se zdržet setkávání s poškozenou M. Ch. a nenavazovat s ní kontakty, a jestliže tento zákaz nerespektoval, zmařil tím výkon předběžného opatření.
Advokát – zaměstnanec, odměna advokáta publikováno: 20.10.2016 Obecné ujednání advokáta s klientem v mandátní smlouvě o tom, že advokát bude požívat stejných práv a výhod jako zaměstnanci klienta, je v rozporu s principy advokacie. Pro posouzení, zda se dohoda o smluvní odměně nepříčí dobrým mravům, slouží jako jedno z kritérií i hodnocení, zda dohoda byla sjednána v souladu s čl. 10 etického kodexu, zejména zda je sjednaná odměna přiměřená.
K otázce počátku běhu vydržecí doby podle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník publikováno: 23.09.2016 Vydržecí doba začíná běžet až od okamžiku, kdy se vydržitel ujme oprávněné držby, tj. začne v dobré víře s věcí nakládat jako s vlastní.
Přípustnost dovolání, vyčerpání procesních prostředků publikováno: 22.09.2016 Jakákoliv námitka, jejíž podstatou je tvrzení porušení ústavně zaručených základních práv a svobod rozhodnutím nebo postupem odvolacího soudu v občanském soudním řízení, je uplatnitelná i jako dovolací důvod podle § 241a odst. 1 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Výjimku představují pouze ty námitky, k jejichž uplatnění zákon stanoví jiný právní prostředek ochrany práva. Účastník, který tvrdí, že rozhodnutím odvolacího soudu došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod, se může domáhat ústavní stížností jejich ochrany pouze tehdy, pokud řádně a účinným způsobem vyčerpal dovolání.
K otázce počátku běhu vydržecí doby podle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník publikováno: 20.09.2016 Vydržecí doba začíná běžet až od okamžiku, kdy se vydržitel ujme oprávněné držby, tj. začne v dobré víře s věcí nakládat jako s vlastní.
Krajní nouze; trestněprávní povaha zvířete publikováno: 15.07.2016 Nemůže se jednat o krajní nouzi, pokud osoba, která jednání v ní namítala, měla specifické postavení, v jehož rámci vykonávala zákonem stanovené oprávnění – v tomto případě myslivecká stráž – a to svým chováním hrubě porušila, když nedodržela zvláštním předpisem stanovenou povinnost, resp. vybočila z mantinelu, které jí normy vytyčují. Věcí ve smyslu trestněprávním, který je určující pro posouzení jednání v intencích § 228 tr. zákoníku, se rozumí i živá zvířata.
Předběžné opatření – umístění dětí publikováno: 14.07.2016 Odpovídají-li důvody, pro které bylo nařízeno předběžné opatření v podobě umístění dětí na přechodné období do vhodného prostředí, typu předběžného opatření, jehož právní úprava je obsažena v § 452 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních, je třeba na takové usnesení nahlížet jako na rozhodnutí vydané podle tohoto předpisu se všemi specifiky, která ze zmíněných ustanovení vyplývají, a to bez ohledu na to, že soud prvního stupně uvedl, že předběžné opatření vydává podle § 76 odst. 1 písm. e) ve spojení s ust. § 74 odst. 1 občanského soudního řádu.
Možnost použití odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu publikováno: 13.07.2016 Odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu zajištěné jako zákonně provedený důkaz v trestním řízení mohou sloužit jako důkaz v jiné trestní věci.
