Judikatura a stanoviska

Mají advokáti povinnost cestovat na soudní jednání autobusem?

autor: JUDr. Radek Adámek
publikováno: 22.08.2017

Na provokativní otázku v titulku zní odpověď samozřejmě, že ne. Toho názoru však nebyla jedna soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9, která odmítla advokátovi úspěšného účastníka řízení přiznat cestovné osobním vozem k jednání soudu na trase Brno-Praha s inovativním odůvodněním, že s ohledem na méně než hodinovou frekvenci spojů na trase Praha-Brno a cenu jízdného se jeví jízda zástupce účastníka motorovým vozidlem pro účely tohoto řízení jako neúčelná, neboť nepřináší oproti cestě linkovým autobusem žádný časový zisk ani snazší dostupnost. Soudkyně tento svůj postup při stanovení nákladů řízení sama ohodnotila jako spravedlivý.

Nejvyšší soud: Splnění podmínky schopnosti vyplacení přiměřené náhrady v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví – § 1147 o. z.

publikováno: 24.07.2017

Platební schopnost spoluvlastníka, kterému má být věc přikázána do výlučného vlastnictví v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, má být v zásadě prokázána již ke dni vydání rozhodnutí. Jen výjimečně je možné spoluvlastníku přikázat věc, ačkoliv finančními prostředky nezbytnými k vyplacení přiměřené náhrady v době rozhodnutí nedisponuje, jestliže je prokázáno, že tyto prostředky v přiměřené lhůtě získá.

Ústavní soud: K otázce přípustnosti dovolání namítajícího rozpor postupu odvolacího soudu se závazným právním názorem Ústavního soudu

publikováno: 20.07.2017

Vyjádření Nejvyššího soudu k ústavní stížnosti sice vychází ze zcela správného rozlišení rozdílné působnosti Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, nelze však Nejvyššímu soudu přisvědčit v jeho závěru, že jakkoli rozpor s nálezy Ústavního soudu může zakládat důvodnost dovolání, nemůže jím být odůvodněna jeho přípustnost. Ústavní soud je naopak toho názoru, že námitka dovolatele, že v jeho věci odvolací soud poté, co mu byla věc vrácena Ústavním soudem, právní závěry vyslovené ve zrušujícím nálezu nerespektoval, zakládá přípustnost dovolání, které tudíž nelze odmítnout formálně z důvodu, že stěžovatel nepodřadil svou námitku pod některý z dovolacích důvodů uvedených v § 237 o. s. ř. Nejde primárně o začlenění námitek pod některý z tam uvedených důvodů, nýbrž o to, aby dovolatel vzal v úvahu judikaturu Nejvyššího soudu k dané věci, vymezil se vůči ní a tuto svoji aktivitu promítl do textu dovolání s tím, že uvede, která z podmínek zakládajících přípustnost dovolání je podle něj splněna. Podle názoru Ústavního soudu lze takový, jinak zcela oprávněný, požadavek klást pouze na dovolatele, který bude namítat nesoulad s judikaturou Nejvyššího soudu. Je však absurdní trvat na tom, aby také dovolatel, v jehož věci bylo rozhodnutí odvolacího a dovolacího soudu Ústavním soudem zrušeno, se vymezoval proti judikatuře Nejvyššího soudu. Zcela tedy postačí srozumitelná námitka, že rozhodnutí odvolacího soudu nerespektovalo závazný právní názor Ústavního soudu.

Nejvyšší správní soud: K porušení obecných pravidel profesionální etiky advokáta pověřením jiného advokáta vyškrtnutého ze seznamu advokátů

publikováno: 14.07.2017

Advokát, který pověřil svého zaměstnance, advokáta vyškrtnutého ze seznamu advokátů pro spáchání úmyslného trestného činu, zastupováním jeho bývalých klientů před soudy, porušil obecná pravidla profesionální etiky týkající se důstojnosti a vážnosti stavu, neboť daným jednáním fakticky umožnil skrytý výkon advokacie, který již vyškrtnutý advokát nesmí samostatně vykonávat.

Soudní dvůr EU: K odmítnutí udělení víza ke studiu v oblasti bezpečnosti informačních technologií

publikováno: 04.07.2017

Vnitrostátní orgány mohou z důvodu veřejné bezpečnosti odmítnout udělit íránské státní příslušnici, jež získala diplom na univerzitě, na kterou se vztahují omezující opatření, vízum za účelem studia v takové citlivé oblasti, jako je bezpečnost informačních technologií. I přes volnou míru uvážení vnitrostátní orgány musejí své zamítavé rozhodnutí patřičně odůvodnit.